Zaveďte ministerstvo běhání. O vzniku samostatného ministerstva pro sport se beztak hovoří už dlouho, a jelikož běh je jednoznačně nejmasovější pohybovou aktivitou, celá věc se tím pouze zjednoduší. Představitelé všech nových parlamentních stran se shodnou pouze v tom, že chtějí blaho voličů, ale protože běhání blaho způsobuje, se vznikem nového ministerstva budou určitě souhlasit.
Ze svého pohledu, samozřejmě: vezměme podle výsledků voleb. ČSSD myslí na zdraví občanů a chce zavést nulovou sazbu DPH na léky, má tedy ideální příležitost zrušit tuto daň i u běžeckých bot a funkčního běžeckého oblečení. Lze ovšem očekávat, že to bude chtít kompenzovat vyšším zdaněním vítězů běžeckých závodů (tzv. progresivní daň z prize money).
Hnutí ANO pěkně vystihuje podstatu běhání, totiž že je tu pro všechny. Takže ano, bude líp, když běžecké ministerstvo vznikne. Bude nás pak moci řídit jako firmu. Nejprve běhající manažeři, potom šéfové firemních poboček, následují vedoucí oddělení a nakonec běhají všichni zaměstnanci. Ideální stav.
Soudruzi z KSČM snad o vládě rozhodovat nebudou, jinak by ministerstvo běhání vydávalo jeden zákaz za druhým. Poststalinistům by mohlo vadit, že si svobodně běžíme, kam chceme, že nemáme všichni stejné boty a jednotné tepláky, nebo že jsou někteří běžci lepší než jiní. To by naopak nepochybně zdůrazňovaly jako své priority TOP 09 a ODS. Tedy nebýt mafiánských šíbrů a jakési paní Nagyové...
Švýcarsko - náš vzor. Tento nápis bude pravděpodobně umístěn nad vchodem do nového běžeckého ministerstva, pokud ho bude řídit pán s ne úplně švýcarským příjmením Okamura.
S přesností švýcarských hodinek vyběhne každý den při úsvitu, aby mohl hned po ranním joggingu vyhlásit příslušné referendum: o počtu závodů za rok, o správné délce tréninkových úseků, o maximální ceně za nový typ závodních bot atd.
Značnou šanci podílet se na vládě má křesťansko-rodinně zaměřená KDU-ČSL. Běh sám o sobě je bohulibou činností, takže nové ministerstvo bude ve správných rukou. A protože nic nepojí členy rodiny víc než společné běžecké zážitky, dá se název motivačního programu, který nový úřad vyhlásí, uhodnout už teď: Běhá celá rodina!
Jenomže v českých poměrech je postupem času úplně jedno, kdo které ministerstvo či jinou instituci řídí. Úřad začne žít svým vlastním životem a byrokracie nabobtnává systémem hrnečku vař. Jak by to tedy nejspíš skončilo? Centrálním registrem odběhaných kilometrů, nutností dokládat potvrzení o nákupu běžeckého vybavení (zvlášť oblečení, obutí, doplňky, potraviny), písemnými žádostmi o změnu tréninkového plánu.
Ten návrh tedy stahuji zpět. Buďme rádi, že žádné ministerstvo běhu není a nebude.
