Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Dan Bárta by potřeboval uspat svět. Desku finišuje v běsném rychlíku

  7:43
Dohnat v uplynulých týdnech Dana Bártu byla vážně výzva. Přestože není žádný nováček, dokončování chystané desky Maratonika, kterou právě vydává po pětileté pauze, bylo opět až na krev.
Dan Bárta natočil po pěti letech s kapelou Illustratosphere desku Maratonika.

Dan Bárta natočil po pěti letech s kapelou Illustratosphere desku Maratonika. | foto: Jakub Klimo

Na domluvený rozhovor nejdřív čekám zbytečně. Ukáže se, že po pěti týdnech, kdy nad deskou seděl šestnáct hodin denně, se Dan Bárta už vážně potřebuje trochu vyspat. Zrušil ho, ale zpráva, kterou poslal ve tři ráno, se ke mně nedostala. "Přijď až zítra, poslechnem si desku a dáme si čaj a sušenky," omlouvá se tedy nejlepší tuzemský zpěvák horečně. A je slyšet, že toho má vážně dost.

Když druhý den lezu z metra a na displeji mi blikne zpráva: "pospěš si", už je mi jasné, že žádné sušenky nebudou. A místo idyly mě čeká pohled na to, jak se "běsný rychlík", jak Bárta sám nazývá svou kapelu Illustratosphere, řítí do konečné stanice takovou rychlostí, že nestačí padat šraňky.

"Našli jsme chybu ve zvuku, musíme hned do studia. Máš čas?" sype ze sebe Bárta, který už s trombonistou a pianistou Filipem Jelínkem netrpělivě čeká u auta. Než stačím odpovědět, už jedeme někam na kraj Prahy. "Stále to ještě nemáme v branke," vysvětluje Bárta, který má teď slovenský management a přepíná mezi jazyky, a do přehrávače vkládá ještě nehotovou Maratoniku. Chvíli soustředěně poslouchají nástup první písničky.

"Slyšíš?" houkne najednou Jelínek.

"No, to je fakt moc," odpoví mu zasmušile Bárta.

Nesměle se ptám, o co jde, protože mi na nahrávce nepřijde nic divného. "Přehnali jsme to s dynamikou," vysvětluje Bárta a já se tvářím, že té obsesi zvukovými detaily rozumím. Pochopil jsem, že míříme do studia za kytaristou Mirkem Chyškou, který se k Illustratospheře po letech jako muzikant vrátil, což se hodně podepsalo na proměně, kterou celá skupina prochází. "Dlouho jsme hráli a na nic jiného nebyl čas. Kapela se trochu šprajc­la a najednou nám nevycházela tvorba. Hledali jsme cestu, jak z toho ven a moc se nám to nedařilo," vysvětluje Bárta, proč se jeho skupina proměnila a proč z ní prchli někteří muzikanti s odůvodněním, že chtějí být "celoživotně klidnější".

Dan Bárta s novou sestavou své kapely Illustratosphere

"V kapele našeho formátu to byl velký zásah, nejsme orchestr, ale skupina postavená na individualitách. Museli jsme všechno znovu zkoušet, připravit repertoár a nakonec začít skládat nové věci," připomíná Bárta.

Zatímco procházíme do studia starou halou pod velkou cedulí s červeným nápisem "Vývoj výrobků", Bárta vysvětluje, jak to s "vývojem" jeho nové desky bylo. Práce na ní začaly před půl rokem a naostro se nahrává poslední tři měsíce. Důležitou změnou pro vnitřní chod kapely je, že funguje ve dvou vlastních studiích: "Po deseti letech práce s Filipem Jelínkem jsme nainvestovali všechny peníze, co nám zbyly, do vlastního nahrávání. Chceme být do budoucna soběstační, schopní dělat pořád a minimalizovat náklady. A nemít nad sebou ten Damoklův meč, že nalijeme dvě stě tisíc do drahého studiového času, a pak nám to stejně nebude stačit." Kapele se podle Bárty otevřely nekonečné možnosti "všechno zlepšit nebo taky zmrvit".

Uvnitř ve studiu brzy pochopím, že deska už je vlastně hotová a nevyspalí muzikanti úpěnlivě řeší "jen" celkový zvuk a z nekonečného množství možností se snaží vybrat tu nejlepší. Zatímco Jelínek s Chyškou sledují, jak se zvuk vykresluje do bambulí na obrazovce, ptám se Dana Bárty, jestli není ta cesta absolutní soběstačnosti, kterou zvolil, přece jen chvílemi až moc náročná.

Nejenže je totiž pod deskou podepsaný autorsky a jako zpěvák, navíc si ji i sám vydává a stará se o takové detaily, jako je obal nebo tiskové balíčky pro novináře. "Čím víc si člověk věří v tom, že je schopen udělat věci sám a na koleni, tím víc se na tom zapejká. Je to farmařina. Prodat rajčata v sobotu na Jiřáku na trhu je jedna věc. Ale předtím musíš tu zahrádku okopávat a ještě k tomu důvěřovat sám sobě, že to nemusíš hnojit," mluví o svých pocitech Bárta a pak pokývne. "S produkcí jsme to, pravda, trochu přepískli. Ale to už patří k věci. Máme před šňůrou čtyřiceti koncertů a na všechno nám zbývají dny. To člověk holt protelefonuje čtyři hodiny a ještě u toho levačkou píše tiskové zprávy," popisuje zpěvák hektické období, které právě prožívá.

Když dojde k tomu, že za tři dny mají desku pokřtít v Bratislavě, a já se nechápavě ptám, jak to asi chtějí udělat, když na ní tady ještě pořád pracují, jenom odfrkne. "Asi pokřtíme jen ten hotový master. Prodávat se holt začne později. To jsme si dali vlastence, ale tak to chodí a občas se to stává," říká Bárta smířeně.

Sedíme zrovna na gauči před studiem, který toho do sebe už taky stihl nasát hodně, a mne znovu fascinuje, jak je vzhledem k tomu hektickému dění okolo hudba, která se zpoza dveří line, klidná a vnitřně vyrovnaná. Chci se dozvědět, zda se Dan Bárta nese dál na jazzové vlně experimentování, nebo se na desce Maratonika rozhodl vrátit blíž tradičnějším popovým strukturám a zvuku. A Bárta na to odpoví trochu otráveně: "Myslím, že jsem udělal strašnou chybu, když jsem před lety slovo jazz vůbec vypustil z pusy. Byl jsem fascinovaný prostorem, který ta muzika nabízí. Jenže teď se to se mnou veze pomalu jak členství v NSDAP. Většina lidí se té hudby bojí, protože si myslí, že to jsou nekonečná sóla na saxofon. Ale tak to není," říká o nových písničkách. Toho, aby byl výsledek "easy listening", se podle něj dá dosáhnout i tím, že muzikanti předvedou složitější hraní a užijí si to. "Myslím, že je to normální poučený pop, v logice toho, co dělá Sting nebo Seal. To je oblast, která nás motivuje a zajímá. Trýznit posluchače rozhodně není můj cíl," říká o desce, která už je opravdu na spadnutí.

Vzhledem k tomu, že muzikanti spolu řeší čím dál větší detaily, pochopím, že je načase se vytratit a jít někam hledat zastávku metra. "Teď by to chtělo týden ve stylu Šípková Růženka. To znamená, že by všichni usnuli. Kromě nás. My bychom dodělali, co potřebujeme, a pak bychom ten svět zase spustili a všechno by dopadlo dobře," říká na závěr Dan Bárta sice trochu unaveně, ale zato sebejistě a optimisticky. Právě totiž mezi řečí poslal obal desky do tiskárny, a tak je jasné, že nejpozději na křest 5. listopadu v pražském Divadle Archa bude album, za kterým si se svou kapelou skutečně odběhl poctivý maraton, konečně držet v ruce.

Autor:

Češi byli vždycky odvážnější než Slováci, říká Adam Pavlovčin

  • Nejčtenější

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

24. května 2024  11:50,  aktualizováno  14:01

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny...

Odpusťte mi to, maestro! Suchý se noblesně loučil se zesnulým Harapesem

27. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:08

Veřejnost a kolegové se v historické budově naší první scény rozloučili s emeritním sólistou a...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Bohdalová a Stašová spolu ve filmu? To by nefungovalo, říká režisér Strach

20. května 2024

Rozstřel Pravda a láska. Dvě zásadní témata nového filmu Svatá s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Snímek...

SÓLO PRO ŠPINAR: Jen manželství pro všechny? Ne, jde o lidské rozkroky

25. května 2024

Premium Názory, vzpomínky, glosy, momenty ze zákulisí. Každou sobotu píšou přední osobnosti české umělecké...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Předělávky pohádek? Na Jasněnku si netroufnou, doufá Lucie Vondráčková

26. května 2024

Premium Princezna na hrášku, která vstupuje do českých kin koncem května, není zdaleka první a nejspíš ani...

I o devadesátkách kolují mýty. Hudební publicista Diestler o proměně popmusic

27. května 2024

Premium „Někdy začíná devadesátky olizovat nepěkný sentiment, a tak jsem se snažil nostalgii vyhnout,“ říká...

VIDEO: Tajná láhev na place? Tereza Ramba se proměnila v zdecimovanou alkoholičku

27. května 2024  17:15

V polovině července zamíří do kin film Zápisník alkoholičky, v němž se režisér Dan Svátek vrací k...

Se zesnulým Janem Kačerem se Národní divadlo rozloučí příští středu

27. května 2024  14:15

Poslední rozloučení s hercem Janem Kačerem se uskuteční ve středu 5. června ve 12:00 na jevišti...

RECENZE: Lenny Kravitz nevzrušivě připomněl své hudební kořeny a oblíbence

27. května 2024

Premium Jedna z posledních rockových hvězd staré školy Lenny Kravitz, který bude velkou hvězdou letošního...

Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.

Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...