Michal Rozkopal, 40 let, 1 dítě (byl u porodu), státní úředník
Hlavním důvodem být u porodu byla pro mě, samozřejmě kromě přání mé manželky, moje netrpělivost. Nemám rád čekání a takhle jsem aspoň nemusel sedět a čekat, až mi zazvoní telefon, ale viděl jsem, že všechno běží, jak má. A pokud jde o ženu, pochvalovala si, že jí se mnou aspoň rychleji uběhl čas na porodním sále, těch pár hodin, než se něco začalo dít. Při porodu samotném jí bylo jedno, jestli tam jsem, ale když už byl Filípek na světě, bylo fajn, že jsme byli všichni spolu. Určitě jsem rád, že jsem se porodu zúčastnil. Manželka všechno zvládla výborně, po mně se chtělo akorát, abych se nepletl nikomu pod nohy. A to jsem, myslím, taky zvládl dostatečně.
Vlastimil Křížek, 42 let, 1 dítě (byl u porodu), technik
Vlastimil Křížek
Nedá se říci, že je to nezbytně nutné, ale je škoda o to přijít. Je to zážitek na celý život, který upevní vztah zúčastněných lidí. Pro chlapa je narození potomka splněné přání o pokračování rodu, na což je patřičně hrdý.
Honza, 28 let, bezdětný, lékař
Narození potomka je pro mne jeden z důležitých okamžiků života. Byli jsme u toho dva, když dítě vzniklo, chtěl bych být u toho, když se narodí. A v podstatě u všech důležitých momentů jeho života. Ale jako důležitý aspekt vidím podporu své partnerky. Ženy jsou silná stvoření, pokud mají psychickou podporu, zvládnou mnohem víc než muži, proto bych chtěl, aby se při tomto silném okamžiku necítila sama. Na druhé straně je potřeba plně respektovat rozhodnutí ženy, pokud u porodu nikoho nechce a myslí si, že to nejlíp zvládne sama.
Tomáš, 26 let, bezdětný, student
Tomáš, 26 let, student
Momentálně i mentálně se nacházím ve věku, kdy doopravdy nejsem přesvědčený, že někdy budu chtít potomka, ale uvažujme tedy, že k tomu dojde. Po zpravidla devítiměsíčním čekání přijde okamžik, kdy bychom se měli rozhodnout, zda-li společně prožít zásadní okamžik v životech rodičů (nevím, proč se říká rodiče, když rodí jen matka, otec by měl být spíš plodič). První věc, kterou bych řešil, je, zda-li si to partnerka přeje, či je jí to lhostejné. Za druhé musím zvážit, jestli porod psychicky zvládnu, protože poté, co jsem viděl porod na monitoru počítače, se necítím tak, že bych to dokázal. Ale když už ano, snažil bych se partnerku držet za ruku, viděl bych, jak se rodí (asi) nejkrásnější člověk na světě, může to utužit vztah, člověk se psychicky otrká. Ale jak říkám, taky se může stát, že se z toho zblázním.
pojďte si povídat do kavárničkyMyslíte si, že muž je při porodu ženě oporou, nebo na sále v lepším případě překáží, v horším přidělává zdravotníkům práci? I na toto téma se právě teď diskutuje v naší virtuální kavárničce. Připojte se do debaty ZDE.  Kavárnička U Oněnky |
Andreas, 44 let, 1 dítě (u porodu nebyl), podnikatel
U porodu není důležité se vyskytovat, jako proč? Dělo se to tak snad někdy? Podle mě nikdy. Manžel většinou u porodu nebyl, porodní bába byla prospěšnější. Je to dnešní moderní inovace, možná že ženě její drahá polovička pomoct může, to jistě. Ale já bych tam nikdy nešel.
Jan Úšela , 22 let, bezdětný, student
Jan Úšela , 22 let, student
Myslím si, že ano. Otec je u porodu aspoň jako psychická podpora pro svou partnerku a pak si taky konečně všimne, že má dítě, třeba ho to rozněžní, přerodí se v starostlivého opatrovatele a bude vyrážet na lov mamutů, aby rodinku zabezpečil. No a taky taťka jde k porodu, aby si ověřil, jak moc se mu dítě podobá, ne?
Michal Bartoš, 31 let, bezdětný, student
Myslím si, že porod byl vždy záležitostí žen. Byla v tom nějaká mystika zrození a dnešní trend budoucích tatínků s fotoaparátem či kamerou mi je dost proti srsti. Ale záleží na dohodě rodičů, chce-li žena, aby ji někdo blízký v ten okamžik držel za ruku, pomohlo by jí to, proč ne. Ale rozhodně bych nikoho nenutil, aby u toho musel být.
Milan Novák, 34let, 1 dítě (byl u porodu), obchodní zástupce
Milan Novák
Určitě ano. Je to neuvěřitelný zážitek. Nejsem se ale jistý, zda je normální muž oporou pro ženu! Myslím si, že rodící žena má v danou chvíli starostí až nad hlavu a starat se o omdlívajícího chlapa moc nepřidá:-)). A teď ruku na srdce! Nezdá se vám, že se porody trošku přeceňují?? Určitě to nechci brát na lehkou váhu, ale když vám popíši náš porod, tak mi možná dáte i za pravdu. Když jsme přijeli do porodnice, tak než jsem se stačil rozkoukat, byl jsem navlečen do převleku, vyhnán sestrami na porodní sál a po 15-ti minutách, kdy jsem vybíral místo kam omdlím a přitom způsobím nejmenší škodu na lékařském vybavení, mi byl do rukou vložen náš hrozně ječící prcek:-). Zkrátka prd prd a bylo to:-)). A teď vážně, opravdu bych si nikdy neodpustil, že jsem při tomto malém zázraku chyběl a nemohl jsem být aspoň malinkou oporou pro svoji ženu.
Paul, 38 let, 1 dítě (u porodu nebyl), podnikatel
Psychická podpora je velice důležitá, být v nemocnici doprovázet ženu při tom celkovém procesu (nebo aspoň po telefonu), ale rozhodně není důležité být přímo u toho, když se dítě narodí. Může to mít špatný dopad na toho, kdo na takovou věc není stavěný a to za to nestojí. Bolest a utrpení bohužel nesnese každý muž.
Měl by být otec dítěte u jeho porodu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 10. března 2011. Anketa je uzavřena.
