| Osmatřicetiletá herečka a příležitosná modelka Lucie Zedníčková se nedávno připomněla na ČT 1 v roli vyšetřovatelky v celoverečním filmu Škodná režiséra Petra Kotka. Dále hraje v divadle Háta v Branickém divadle, nedávno měla premiéru hra Rozmarný duch. S manželem, moderátorem Vítkem Pokorným vychovávají syna Mikuláše a dceru Amálii. |
Jste optimistka? Máte ráda podzim?
To tedy rozhodně ne. Jsem teplomilný člověk, miluji léto, sluníčko, moře. Když prší, je zataženo, jsou plískanice, tak mám deprese jako většina lidí. Vysvitne sluníčko a jsem úplně jiný člověk.
Jak dobíjíte baterky?
Dala jsem se na flamenco, tancování mě nabíjí. Přitom si připadám jako ve Španělsku, i když jsem v Praze. A hned s prvním nečasem začínám plánovat cestu do tepla, k moři. Už jen to, že vybírám dovolenou, mi dělá lepší náladu. Baví mě investovat víc do zážitků než do majetku nebo do "parády".
Jak to děláte, že do sebe moc neinvestujete, a přitom Vám to sluší?
Myslíte? Já to moc neřeším. Nesnáším nakupování, nerada se líčím… V pyžamu a v teplákách je mi nejlíp.
Mně připadá, že máte promyšlený styl.
To je možná v tom, že mám ráda jednoduché a nadčasové oblečení. Nejčastěji mě potkáte v džínách, v triku a bundě, na tom není co zkazit. Když už se odhodlám k nákupům, tak se snažím, aby mi všechno, co si koupím, dlouho vydrželo, abych hned zase do obchodů nemusela.
To se vymykáte. Pro většinu žen je móda zábava...
To mi teda řekněte, co je na kupování hadrů tak příjemného? Nesnáším to přehrabování, převlékání a zkoušení si věcí. Když se vidím ve zkušební kabince, nejradši bych se neviděla. Nechápu, co na tom ty ženský mají...
Asi hlavně radost z úlovku.
Já mám samozřejmě taky radost, když pořídím něco, co stojí za to. Když kápnu na boty, v kterých se cítím dobře několik sezon… Párkrát, když jsem měla před důležitou akcí, jsem si zavolala odborníka až domů. Stylistu. To byla paráda!
Proč?
Přinesl mi spoustu šatů a doplňků v mojí velikosti a já jsem si to v klidu, tedy mezi plotnou a dětskými hračkami, vyzkoušela. Některé šaty jsem si půjčila, jiné i koupila. Jednou, to už je dávno, mi přinesl kabátek od Dieselu. Seděl mi jako ulitý, nosím ho doteď. Úplně jsem se do té značky zamilovala.
Jejich džíny nosí hodně celebrit. Vy také?
Co kdo nosí, mě nijak zvláště nezajímá. Mně osobně se víc líbí jejich elegantní móda. Má šmrnc, je extravagantní, ale tak akorát. A přijdu si v ní mladší.
To ale zrovna není nejlevnější značka, říkala jste, že do oblečení moc neinvestujete?
Ve skříni mám hlavně věci z levnějších řetězců, jako je H&M. Taky si vybírám v lepších second handech a s kamarádkami měníme oblečení na bazaru, který vždy na jaře pořádá moje známá v domečku za Prahou. To je zábavné. Kousky, které mám od Dieselu, jsou takovou třešinkou na dortu mého šatníku.
Jaké máte nejraději doplňky a šperky?
Tak to ti ráda povím. Přestože mám doma plno cingrlátek, tohle srdíčko, které mám na krku, jsem od Vánoc nesundala. Našla jsem ho pod stromečkem a je to první dárek od Mikuldy. Sám na něj našetřil. Měl v očích jiskřičky, když jsem ho rozbalovala, a pak se neudržel a vysypal ze sebe, že stál celých čtyři sta korun…Takže mám nejraději to, co je věnované z lásky….
Máte nějaké kosmetické fígle?
Líčím se každý večer v divadle, tak se mi pak do šlechtění v civilu nechce. Používám jen hydratační krém. Nejlepší kosmetikou je prý spánek, tak toho se snažím držet. Moc ráda spím.
Jste štíhlá, typ, kterému sluší všechno. Držíte diety, nebo cvičíte?
To naštěstí nemusím. Jsem v permanentním shonu. Hraju v divadle, jezdím zájezdovky, dabuji a občas konferuji společenské akce. A hlavně jsem maminka dvou osobností, které mě nenechají chvíli v klidu. Mám tolik práce a aktivit, že si na chvíli nesednu. Ale zaplaťpánbůh, neumím si sebe představit někde v posilovně nebo na aerobiku.
Vypadá to, že jste spokojená, i když máte fofr.
Žiju živelně a snažím se vedle povinností dělat věci, které mě baví. Ráda si hraju s Mikulášem hry na počítači. Ráda s Amálkou vařím z písku, ale že by mě bavilo hodinu dělat, že naklepávám řízky, když jsem právě dosmažila oběd… Miluju divadlo, a i když jsem večer po představení úplně fyzicky vyčerpaná, tak jsem šťastná. Zase se těším na to, jak budu s Amálkou vařit a s Mikuldou dělat úkoly.
Máte návod, jak ten každodenní kolotoč stihnout?
Nevím, jak bych to zvládala, kdybych neplánovala. Přijdu si často jako manažerka naší rodiny. S manželem se někdy doslova míjíme ve dveřích. On je s dětmi rád, ale také má hodně práce. Pak vypomáhá babička nebo slečna na hlídání. Vždycky se to dá nějak vyřešit, je důležité si nedělat zbytečné nervy. Děti jsou v pohodě, můžu je vzít všude s sebou, aspoň uvidí, o čem moje práce je.
Takže si to umíte zařídit, aby nebyl stres...
Snažím se o to. Ale život je věčný boj, zvláště tady, v samém centru Prahy, v níž bydlím od dětství. Denně potkávám víc lidí, než je zdrávo. Jsem furt ve střehu. Bojím se o děti, aby nevběhly pod auto, nesáhly na použitou injekční stříkačku, aby nešláply do lejna… Raduju se, když vylezu před barák a naše auto tam stojí a je celé, nebo když seženu místo na zaparkování.
Předpokládám, že se umíte radovat i z obyčejných věcí.
Jasně, z ranní rosy a poletujícího listí ….. Už mám na to věk (smích).
