Změna času letos připadá na 28. března. Noc se při přechodu na letní čas zkracuje o hodinu, čas se mění ve dvě hodiny ráno. Zpět na standardní čas Česko přejde 31. října 2021, kdy se noc o hodinu prodlouží.
O zrušení změny času se diskutuje i v rámci Evropské unie. Rok 2021 měl být poslední rok, kdy si lidé na svých hodinkách změní čas. Evropská unie však zatím nepřijala konečné rozhodnutí. Ani evropské státy během téměř dvou let neřekly, jaký čas by měl v budoucnu v jejích zemích platit. Evropská komise původně požadovala stanoviska členských zemí do loňského března. Téma poté i kvůli řešení pandemie posunula a zatím není jasné, kdy se k němu vrátí.
Změna času v březnu je chyba, říká bioložka Helena Illnerová:
Většina Čechů by změnu času zrušila
Podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 by si zrušení letního a zimního času přála většina Čechů. Průzkum ukázal, že o změnu času nestojí 7 z 10 lidí.
Největší podporu zrušení nalezlo u lidí starších 45 let, nejméně o něj naopak stáli dotazovaní pod 30 let. I v této věkové kategorii se však ke zrušení změny času přiklání nadpoloviční většina respondentů.
Těsná polovina lidí v průzkumu uvedla, že by měl na území Evropské unie platit jednotný čas. Necelá polovina (44 procent) obyvatel by si přála zachovat trvale letní čas. 24 procent Čechů by naopak chtělo natrvalo zavést zimní čas. Zbylé části dotazovaných na tom nezáleží.
Jste pro zrušení střídání času?
Hlavní argumenty pro zrušení změny času je například zbavení se neustálého přeřizování hodin. Přesouvání na letní čas a zpět má také vliv na změnu biorytmu. Spánková deprivace, kterou změna času může způsobit, zvyšuje podle dopravních expertů zvýšit počet nehod. Ze statistik vyplývá, že během dvou týdnů po změně času může stoupnout počet smrtelných nehod až o 6 procent.
Zůstat u letního času je pro zdraví horší než střídání, varuje vědkyně |
„Změna času může mít vliv i na výkon řidičů. Podle odborníků z americké University of Colorado se jedná především o spánkovou deprivaci. Výkon ospalých řidičů nejednou klesá na úroveň šoférů jedoucích pod vlivem alkoholu,“ uvedl Roman Budský z platformy VIZE 0.
Původně byl letní čas ve světě zaváděn začátkem 20. století kvůli úsporám energie. Nyní je podle odborníků tento faktor zanedbatelný, převažují naopak negativní dopady - více úrazů či vyšší nehodovost.
Nejlepší by bylo ponechání standardního času
„Brzy na jaře kdy se čas posune tak, že se lidé probouzení znovu do tmy, pro spoustu lidí to navíc znamená skok, kterému se nedokážou okamžitě přizpůsobit. Pro převážnou většinu populace střídání skutečně znamená jen drobnou nepohodu, na druhou stranu to však některým lidem způsobuje obrovské problémy. Citlivému člověku může trvat několik dnů, nebo dokonce týdnů, než si na posun zvykne, než se jeho vnitřní čas seřídí,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz odbornice na biochronologii Alena Sumová z Akademie věd.
Nejlepší by podle ní bylo nechat pouze zimní čas. Jako nejhorší z variant naopak vidí ponechání pouze letního času. Lidé podle Sumové potřebují ranní světlo, kterého by se jim při zachování letního času nedostávalo.
„Pokud bychom zavedli trvalý letní čas, budeme mít sice více světla během letních večerů, ale zároveň to bude znamenat více tmy po ránu během podzimních a zimních dní. A to je problém,“ uvedla. Bez ranního světla totiž lidé přicházejí o signál, díky kterému se tělo seřizuje, a který je ideální mít už v době probuzení.
Europoslanci jednali o změně střídání času, teď se vyjádří komise:
