„Jaké druhy ovoce a zeleniny máte rády, děti?“ zní otázka před začátkem středeční kulinářské akce v mateřské škole Karásek. „Banán, hrušku, rajče, meloun, kiwi,“ překřikují se předškoláci.
„Já mám rád pečenou dýni hokaido. Dýňovou polívku jsem jednou jedl a ta mi nechutnala,“ říká Lukáš. „Já mám rád skoro všechno kromě pomeranče a citronu,“ konstatuje Adam.
Obecně se děti hlásí spíš k ovoci. Jenže dnešní vaření bude hlavně o zelenině a luštěninách. Právě ty totiž na talířích předškoláků velmi často zůstávají nedotčené.
To chce změnit Asociace zřizovatelů školních jídelen, která ve spolupráci s pražským magistrátem pořádá od letošního roku sérii návštěv výživových odborníků v mateřských školách. Cílem projektu je, aby děti dobrovolně vyměnily chipsy a sušenky za zeleninu a luštěniny.
Že to zní nerealisticky? Podle šéfkuchaře Alberta Hauptmanna jde pouze o to s neoblíbenými potravinami experimentovat a zkoušet nové způsoby přípravy, které dětem zachutnají. „Musíte přicházet stále s novými nápady a zapojovat zdravé ingredience,“ říká Hauptmann, který již přes dvacet let navštěvuje školní jídelny.
Cizrna s kakaem místo Nutelly
„Znáte nějaké pohádky o zelenině? A písničky?“ ptá se na úvod Hauptmann předškoláků, poté si s nimi zazpívá a rozdělí úkoly. Malí kuchaři a kuchařky budou dnes vyrábět pomazánky - slané i sladké.
Děti se vrhají na připravené ingredience a za asistence šéfkuchaře a výživové poradkyně Dany Šímové mixují, míchají a ochutnávají. Postupně krystalizuje šest různých pomazánek. Třeba z rozmixované dýně s meruňkovou marmeládou, ze špenátu s brynzou nebo z cizrny s javorovým sirupem a kakaem.
„Chutná vám cizrnová?“ ptá se do pléna Šímová. Děti se překřikují, že prý ano. „Mně moc ne,“ poznamená upřímně jeden chlapec. „Myslím, že je lepší než Nutella,“ míní šéfkuchař Hauptmann.
Jakmile je práce dokončena, malí kuchaři začnou po školce roznášet talíře plné jednohubek namazaných vytvořenými pomazánkami a navzájem je ochutnávají.
Vaříte doma luštěniny?
Když táta řekne: „Fuj, pórek!“, dítě se ho ani nedotkne
Dana Šímová navštěvuje školy a školky v rámci různých osvětových akcí často. A všude se setkává se stejným problémem: Ač ovoce děti více méně přijímají, zeleninu a luštěniny rády nemají.
„Je to tím, že rodiče doma velmi málo vaří. Když už vaří, tak pouze jednoduchá, rychlá jídla a ne luštěniny nebo zeleninu. Tu znají jen v syrovém stavu - když na talíři dostanou kousek papriky nebo rajčete,“ říká Šímová.
TEST: Pamlsková vyhláška svazuje ruce svačinářům. Dětem však jídlo chutná |
Její slova potvrzuje i zdejší učitelka Ivana Hanáková. „Děti mají syrovou zeleninu raději než vařenou. Tahle třída je v jídle docela dobrá - jedí dokonce i čočku nebo hrachovou kaši. Je ale pravda, že pomazánky moc rády nemají. Proto jsem příjemně překvapená, že je teď tak nadšeně ochutnávají,“ říká učitelka.
Jenže podobné jednorázové akce samy o sobě přístup dětí k zelenině a luštěninám nezmění. Podle Šímové hraje největší roli postoj rodičů. „Dospělý člověk by měl sníst přibližně půl kila zeleniny denně. Když děti uvidí, že je to normální, samy si na to lépe zvyknou,“ říká výživová poradkyně.
A co dělat, když se dítě nad zeleninou pravidelně ošívá s tím, že mu zkrátka nechutná? „Do ničeho ho nenuťte, ale nabízejte mu zeleninu znovu a znovu. Je známo, že dítě musí ochutnat jídlo vícekrát, než si ho oblíbí. Nikdy se ho neptejte: ‚Dáš si zeleninu?’ Místo toho se zeptejte: ‚Dáš si rajče, nebo papriku?‘ Dávejte mu na výběr,“ radí Šímová.
Rodiče by podle ní rovněž neměli o nabízeném jídle mluvit s despektem. „Když tatínek řekne před dítětem: ‚Fuj, pórek!‘, je jasné, že se dítě pórku nedotkne,“ poznamenává.
Roli rodičů zdůrazňuje i Hauptmann. „Jezdím s dětmi často na soustředění a rodiče jim do batohů balí takové svačiny, ze kterých mě jímá hrůza. Obéznímu prvňáčkovi třeba nabalí půl batohu křupek, brambůrek a sladkostí,“ říká.
Pokud dítě nejí zeleninu vůbec, je podle něj dobré začít alespoň jedním druhem, který má rádo. „Já doporučuji začínat s kukuřicí. Tu děti milují, protože je sladká,“ radí.
České děti se poprvé učí vařit zdravě. Pod záštitou Jamieho Olivera:
21. května 2014 |
Jídlo a zákon
Stravování v jídelnách mateřských škol se řídí - podobně jako na školách základních - takzvaným spotřebním košem. Ten stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat podávaná jídla, a denní spotřebu brambor, masa, ovoce či zeleniny.
Stravování dětí na základních školách od začátku letošního roku ovlivnila i takzvaná pamlsková vyhláška ministerstva školství. Nijak se sice nedotkla školních jídelen, v bufetech či automatech na školních chodbách však zakázala prodej slazených limonád, sladkostí a dalších pamlsků.
Provozovatelé bufetů vyhlášku kritizovali jako příliš přísnou, někteří kvůli ní bufet zavřeli, jiní sortiment obměnili ve prospěch zdravých potravin (více čtěte zde).
Pamlsková vyhláška svazuje ruce svačinářům. Dětem však jídlo chutná:
3. prosince 2016 |
