„Dokázala bych argumentovat, ale ty útoky jdou strašně ad hominem. Začnou hodnotit to, že jsem žena, můj vzhled. Ty nejhorší útoky jsou výhrůžky znásilněním,“ popsala Zuzana Schreiberová z Multikulturního centra Praha. Ta čelí kvůli své aktivitě projevům nenávisti pravidelně. Nikdy však nebyly policií označeny jako trestný čin.
Portál občanaPortál občana je určen ke zprostředkování elektronických služeb státu, jako je výpis bodového hodnocení řidiče, podání daňového přiznání, výpis z rejstříku trestů či třeba přístup k eReceptu. Přihlásit se do něj lze několika způsoby: za pomoci eObčanky, vytvořením účtu na stránkách eIdentita.cz a jeho následným ověřením na pobočce Czech POINT, přes datovou schránku, či pomocí čipové karty STARCOS. |
„Konkrétní popis toho, co by se mnou měl uprchlík dělat, byl asi největší hnus, který jsem zažila. To se potom člověk cítí takový pošpiněný,“ dodala.
Sama se rozhodla řešit tyto projevy právně jen jednou, a to když byly v rámci útoku zveřejněny její osobní údaje, včetně telefonního čísla. Na policii tehdy nepochodila.
„To bylo, když jsem působila jako tajemnice na katedře obecné antropologie. Na policii mi vlastně řekli, že dané údaje jsou dostupné na internetu, takže se nic nestalo. A to je zkušenost, kterou má spousta lidí,“ popsala.
Schreiberová zažívá nenávistné útoky již roky, podle zprávy o činnosti nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) z roku 2018 jich však nyní na internetu přibývá. „V oblasti trestných činů z nenávisti se v roce 2018 projevil poměrně výrazný vzestup, jakkoli podíl na celkovém objemu kriminality je stále nízký, jde však o formu trestné činnosti mající závažné společenské dopady,“ uvedlo NSZ.
Nárůst pak byl především právě v podobě projevů nenávisti na internetu. To potvrzuje i mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková. „Obecně pozorujeme dlouhodobý trend jistého přesunu trestné činnosti v souvislosti s nenávistnými projevy do online prostředí,“ míní Machálková.
Jste připraveni nahlašovat nenávistné projevy prostřednictvím Portálu občana?
Přesto s nimi má podle analýzy kanceláře ombudsmana zkušenosti stále jen třetina soudů. Většinou jde navíc jen o ojedinělé případy. „Stíhání nenávistných projevů v online prostředí často navazuje na konkrétní medializované kauzy a nezdá se, že by bylo výsledkem průběžného a systematického monitorování protizákonného obsahu na internetu,“ konstatovala v návaznosti na analýzu bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.
Funguje to už několik měsíců
Šabatová proto mimo jiné doporučila vládě více propagovat online formulář na portálu občana. Přes něj může nahlásit právě projev nenávisti každý, a to již několik měsíců.
Fungovat portál začal od 27. února tohoto roku a od té doby přišlo tímto způsobem na policii několik trestních oznámení, uvedl mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel.
„Oznámení v případě trestného činu podněcování k nenávisti podle trestního řádu se podává datovou schránkou přímo na hlavní datovou schránku policejního prezidia,“ dodal Korbel. To pak oznámení přidělí podle místní příslušnosti konkrétnímu útvaru.
Právě v malém počtu nahlášených případů vidí problém ve stíhání projevů nenávisti na internetu i vedoucí oddělení informační kriminality pražské policie Václav Písecký. Podle něj se policie staví k problematice adekvátně.
Neonacisté zvedají hlavy, nenávistných projevů přibylo, varovalo vnitro |
„Jen je nutné splnit dvě podmínky. Zaprvé musí jít o projev, který naplňuje skutkovou podstatu některého z trestných činů,“ vysvětlil. Nejčastěji přitom jde o trestné činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny, podněcování k nenávisti vůči skupině osob či založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
„A zadruhé, musí se o této skutečnosti orgány činné v trestním řízení nějak dozvědět,“ dodal. Právě v tom tkví problém, monitorovat celý internet je totiž podle něj nemožné.
S tím souhlasí i expert na rizikové chování v internetovém prostředí Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci. „Veškerý obsah na internetu nelze zcela monitorovat a posuzovat, nedokáže to ani Policie ČR, často ani samotní provozovatelé služeb, technicky bohužel toto není možné,“ míní. Důležité tak podle něj je, aby závadný obsah nahlašovali sami uživatelé, a to provozovatelům daných serverů, v extrémním případě až právě policistům.
Hate speech jako trestný činNenávistné projevy na internetu mohou naplnit následující skutkové podstaty trestných činů podle trestního zákoníku: § 352 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka § 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR |
Kdy jde o trestný čin?
Kopecký upozorňuje, že ne každý nesouhlasný projev na internetu je trestný čin. „Každý příspěvek, každou zprávu je třeba posuzovat v příslušném kontextu s ohledem na svobodu projevu. Ne každý kritický názor totiž překračuje zákonné hranice,“ uvedl.
Písecký však upozorňuje, že absolutní není ani svoboda projevu. Ta je zakotvena v Listině základních práv a svobod, konkrétně v článku 17. „Mnoho z nás zapomíná, že v daném článku 17 je také odstavec 4, který právo svobody projevu omezuje, a to z důvodů nezbytných pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti,“ řekl Písecký.
Nejčastěji přitom jde o trestné činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny, podněcování k nenávisti vůči skupině osob či založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
Možnost nahlásit projev nenávisti online vítá i Schreiberová. „Když jsme to u nás nedávno zjistili, bylo vítáno velkým ohlasem,” popsala. Člověku podle ní pomůže už jen vědomí, že daný projev policie eviduje.
„Vím, že policie na tom teď udělala hodně práce a že to množství nahlášených případů bude v budoucnu velké. Ale ono ani nejde o nějakou cenzuru, prostě je příjemné mít jednoduchý nástroj, kde se dá vyjádřit, že něco už je přes čáru,” dodala.
Mediálně známé případy
|
