1968: Jak začalo pražské jaro? KSČ lidem přestala říkat, co smějí číst

Seriál   18:03aktualizováno  18:03
Pro někoho úsvit naděje v šedi komunistické totality, pro jiného slepá ulička v poválečných dějinách Československa. V novém videoseriálu iDNES.cz se historici i pamětníci vrátí o padesát let zpátky, do období Pražského jara. První díl se věnuje nadějím, které vzbudila znovuoživená tvůrčí svoboda v československé kultuře.

Uvolnění v umělecké sféře veřejného života vyvrcholilo během třídenního IV. sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, někdy považovaného za počátek období pražského jara. 

Vystoupili na něm například Milan Kundera, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma či Pavel Kohout. Fórum se nečekaně stalo platformou otevřeného protestu proti politice vládnoucího komunistického režimu.

Konflikt mezi spisovateli a KSČ

Přímý střet mezi literární obcí a komunistickými špičkami se chystal už delší dobu a spadal do obecného rámce tehdejšího vývoje v Československu. „Zlatá šedesátá“ léta byla obdobím kritiky poválečného stalinského vývoje a hledáním nových cest, ale také dobou neustálých sporů o realizaci sociálních reforem a rozsah občanských svobod.

Konflikty spisovatelů s vládní mocí se odehrávaly na více frontách – šlo o pojetí a obsah svazových časopisů, úlohu cenzury, „sporné“ rukopisy a možnost vyjádřit nesouhlas s vládní politikou. V očích stranických ideologů zacházeli spisovatelé, často sami komunisté, ve své touze po větší tvůrčí volnosti příliš daleko.

V napjaté atmosféře se proto v Praze 26. června 1967 odehrávalo již jednání většinových komunistických členů spisovatelského svazu. Jejich shromáždění tradičně předcházelo samotnému sjezdu a rozhodovalo o složení svazových orgánů. Oleje do ohně přilil spor o izraelsko-arabský konflikt (zejména o šestidenní válku), v němž se někteří literáti v čele s Arnoštem Lustigem, Janem Procházkou a šachistou Luďkem Pachmannem v příkrém rozporu se sovětskou a stranickou linií vyslovili ve prospěch Izraele. V očích konzervativních ideologů šlo ze strany „pisálků“ o neslýchanou vzpouru.

Politické poselství

Samotný sjezd, který se konal ve dnech 27. až 29. června v Národním domě (tehdy Ústředním kulturním domě železničářů) na pražských Vinohradech, zklamal ty, kteří doufali, že se jeho účastníci budou zabývat pouze literárními záležitostmi. Politika hrála v plénu, rozšířeném o malý počet spisovatelů-nekomunistů, jednoznačně prim i nadále. Vedle kritiky československého postupu na mezinárodní scéně se záhy přidaly i požadavky na radikální změnu poměrů v kulturní oblasti, zejména na vymanění tvorby z přísného dohledu komunistické strany a zrušení cenzury.

Projevů, které na tomto shromáždění zazněly, se do dějin zapsalo hned několik. Ve svém úvodním příspěvku, kritizujícím omezení československého uměleckého života, rozvinul své myšlenky o smyslu kultury malého národa Milan Kundera. Na něj navázal ve své řeči volající po novelizaci tiskového zákona a omezení cenzury Pavel Kohout. 

Tentýž autor pak v reakci na slova Alexandra Klimenta přečetl slavný dopis Alexandra Solženicyna sjezdu sovětských spisovatelů, v němž se světově proslulý kolega otevřeně vyslovil pro svobodu slova. Když během jeho přednesu opustil sál se vzteklým výkřikem tajemník ústředního výboru KSČ Jiří Hendrych, bylo jasné, že se celá věc neobejde bez důsledků. Korunu spisovatelské revoltě pak podle mnohých nasadil druhý den svým radikálním zúčtováním s dvaceti lety komunistické vlády další autor – Ludvík Vaculík.

Trest pro rebely

Vedení strany považovalo „jednotnou frontu“ komunistických i nestranických rebelantů za spiknutí, jejich vystoupení na sjezdu pak jednoznačně za plánovanou a předem pečlivě promyšlenou akci. Námitky spisovatelů, že šlo o nezávislé a částečně spontánní projevy, nebyly brány v potaz. 

V poslední den sjezdu vyškrtli delegáti Vaculíka, Klímu, Kohouta a Havla ze svazových orgánů. První tři z nich, komunisté, byli vzápětí také vyloučeni ze strany. Literární noviny, jedna z hlavních platforem pokrokového myšlení, byly postaveny pod přímý stranický dohled. Zrychlující se celospolečenský reformní proces, který vyvrcholil pražským jarem 1968, dokázaly zastavit až tanky Varšavské smlouvy.

Druhý díl videoseriálu, který vyjde příští úterý, věnujeme postavě třetího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Podívejte se na upoutávku:

Autoři: , ,

Zeď skrývá sbírku protiokupačních hesel, muzeum zvažuje jejich záchranu

Hala, na které se protiokupantské nápisy nacházejí. Památkáři předloni spolu s...

VIDEO Pod vrstvami novějších nátěrů se na zdi haly u ústecké Spolchemie ukrývá největší ucelená sbírka...

Zeman odsuzuje snahu ocenit okupanty z roku 1968, chce od Rusů vysvětlení

Prezident Miloš Zeman hovoří na Žofínském fóru. (28. května 2019)

VIDEO Zeman chce od ruského velvyslance vysvětlení k návrhu zákona uznat účastníky okupace z roku 1968 za...

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

1968: Nenechám se vyhnat jako prašivý pes, odmítl kolaboranty prezident Svoboda

1968: Nenechám se vyhnat jako prašivý pes, odmítl kolaboranty prezident Svoboda

VIDEO V noci z 20. na 21. srpna obsazovaly armády Varšavské smlouvy Československo. Část vedení KSČ byla...

Okupantům to v Bozkově natřely i děti. Bez trestů ale nevyvázly

Zdeněk Hlava (vlevo) a Miroslav Balatka klečí u pařezu, který zůstal po smrku...

Zvláště hořký byl pro pravověrné komunisty a Státní bezpečnost odpor proti okupaci Československa v...


  • Nejčtenější

S Gottem se na Žofíně loučilo téměř 50 000 lidí. Dostalo se i na poslední

Na pražském Žofíně lidé dávali poslední sbohem zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi. Rozloučení skončilo deset minut před...

Rakev s Karlem Gottem vyprovodily ze svatého Víta rodina, potlesk a zvon

Stovky hostů z řad umělců, sportovců, politiků a blízkých se rozloučily se zesnulým Karlem Gottem na zádušní mši v...

Turecko vede pozemní útok proti Sýrii, po dělostřelecké a letecké přípravě

Turecko zahájilo ve středu večer pozemní boje na severu Sýrie. Invazi předcházelo letecké a dělostřelecké bombardování...

Komunista Ondráček opisoval ve své disertační práci, bral si celé odstavce

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček opisoval ve své disertační práci, díky níž na Univerzitě Palackého v Olomouci v...

Skončíte s rozdrceným tělem a roztříštěnými kostmi, hrozí čínský prezident

Čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě Nepálu pohrozil, že kdokoliv se pokusí rozdělit Čínu, skončí s "rozdrceným...

Premium

Pokrok po švédsku: mizející pisoáry a genderově neutrální sport

Severská země přichází s revolučními nápady, kterým aplaudují pokrokoví liberálové z celého světa. Mizí pánské pisoáry,...

Premium

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson přijede s nehudební show. Získejte vstupenky zdarma

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson se předvede v poněkud netradiční roli. V rámci večera mluveného slova představí svou...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Česko respektuje politiku jedné Číny, napsal Zeman Si Ťin-pchingovi

Nemám žádné pochopení pro konání pražských komunálních politiků. Česká republika plně respektuje politiku jedné Číny,...

Gustáva Husáka v roce 1989 paralyzovala mrtvice, řekl historik

Česko si letos připomíná 30 let svobody a tedy konec komunistického režimu. S normalizační érou 70. a 80. let je úzce...

Bezdomovců v Česku je téměř 24 tisíc. Na ulici žijí i děti

Nejvíce lidí na ulici žije na severní Moravě, v Praze a Jihomoravském kraji. Mezi lidmi bez domova je daleko větší...

Teplo bude ještě nejméně týden. Sluníčka si užije ale spíš východ republiky

Teplotně nadnormální počasí bude pravděpodobně trvat ještě nejméně celý týden. Teploty budou odpoledne vystupovat...

Najdete na iDNES.cz