1968: Jak začalo pražské jaro? KSČ lidem přestala říkat, co smějí číst

Seriál   18:03aktualizováno  18:03
Pro někoho úsvit naděje v šedi komunistické totality, pro jiného slepá ulička v poválečných dějinách Československa. V novém videoseriálu iDNES.cz se historici i pamětníci vrátí o padesát let zpátky, do období Pražského jara. První díl se věnuje nadějím, které vzbudila znovuoživená tvůrčí svoboda v československé kultuře.

Uvolnění v umělecké sféře veřejného života vyvrcholilo během třídenního IV. sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, někdy považovaného za počátek období pražského jara. 

Vystoupili na něm například Milan Kundera, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma či Pavel Kohout. Fórum se nečekaně stalo platformou otevřeného protestu proti politice vládnoucího komunistického režimu.

Konflikt mezi spisovateli a KSČ

Přímý střet mezi literární obcí a komunistickými špičkami se chystal už delší dobu a spadal do obecného rámce tehdejšího vývoje v Československu. „Zlatá šedesátá“ léta byla obdobím kritiky poválečného stalinského vývoje a hledáním nových cest, ale také dobou neustálých sporů o realizaci sociálních reforem a rozsah občanských svobod.

Konflikty spisovatelů s vládní mocí se odehrávaly na více frontách – šlo o pojetí a obsah svazových časopisů, úlohu cenzury, „sporné“ rukopisy a možnost vyjádřit nesouhlas s vládní politikou. V očích stranických ideologů zacházeli spisovatelé, často sami komunisté, ve své touze po větší tvůrčí volnosti příliš daleko.

V napjaté atmosféře se proto v Praze 26. června 1967 odehrávalo již jednání většinových komunistických členů spisovatelského svazu. Jejich shromáždění tradičně předcházelo samotnému sjezdu a rozhodovalo o složení svazových orgánů. Oleje do ohně přilil spor o izraelsko-arabský konflikt (zejména o šestidenní válku), v němž se někteří literáti v čele s Arnoštem Lustigem, Janem Procházkou a šachistou Luďkem Pachmannem v příkrém rozporu se sovětskou a stranickou linií vyslovili ve prospěch Izraele. V očích konzervativních ideologů šlo ze strany „pisálků“ o neslýchanou vzpouru.

Politické poselství

Samotný sjezd, který se konal ve dnech 27. až 29. června v Národním domě (tehdy Ústředním kulturním domě železničářů) na pražských Vinohradech, zklamal ty, kteří doufali, že se jeho účastníci budou zabývat pouze literárními záležitostmi. Politika hrála v plénu, rozšířeném o malý počet spisovatelů-nekomunistů, jednoznačně prim i nadále. Vedle kritiky československého postupu na mezinárodní scéně se záhy přidaly i požadavky na radikální změnu poměrů v kulturní oblasti, zejména na vymanění tvorby z přísného dohledu komunistické strany a zrušení cenzury.

Projevů, které na tomto shromáždění zazněly, se do dějin zapsalo hned několik. Ve svém úvodním příspěvku, kritizujícím omezení československého uměleckého života, rozvinul své myšlenky o smyslu kultury malého národa Milan Kundera. Na něj navázal ve své řeči volající po novelizaci tiskového zákona a omezení cenzury Pavel Kohout. 

Tentýž autor pak v reakci na slova Alexandra Klimenta přečetl slavný dopis Alexandra Solženicyna sjezdu sovětských spisovatelů, v němž se světově proslulý kolega otevřeně vyslovil pro svobodu slova. Když během jeho přednesu opustil sál se vzteklým výkřikem tajemník ústředního výboru KSČ Jiří Hendrych, bylo jasné, že se celá věc neobejde bez důsledků. Korunu spisovatelské revoltě pak podle mnohých nasadil druhý den svým radikálním zúčtováním s dvaceti lety komunistické vlády další autor – Ludvík Vaculík.

Trest pro rebely

Vedení strany považovalo „jednotnou frontu“ komunistických i nestranických rebelantů za spiknutí, jejich vystoupení na sjezdu pak jednoznačně za plánovanou a předem pečlivě promyšlenou akci. Námitky spisovatelů, že šlo o nezávislé a částečně spontánní projevy, nebyly brány v potaz. 

V poslední den sjezdu vyškrtli delegáti Vaculíka, Klímu, Kohouta a Havla ze svazových orgánů. První tři z nich, komunisté, byli vzápětí také vyloučeni ze strany. Literární noviny, jedna z hlavních platforem pokrokového myšlení, byly postaveny pod přímý stranický dohled. Zrychlující se celospolečenský reformní proces, který vyvrcholil pražským jarem 1968, dokázaly zastavit až tanky Varšavské smlouvy.

Druhý díl videoseriálu, který vyjde příští úterý, věnujeme postavě třetího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Podívejte se na upoutávku:

Autoři: , ,

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

VIDEO Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis...

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7....

Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat....

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

Republiku chtěl budovat jinak než komunisté, po okupaci na to doplatil

Jiří Diviš z Nového Malína na Šumpersku

Pro Jiřího Diviše z Nového Malína na Šumpersku měl srpen 1968 předehru už v květnu téhož roku....

Je třeba vás postřílet, vzpomíná na slova vojáka technik z vysílače

Sovětští vojáci se v noci z 25. na 26. srpna 1968 pokusili zničit krašovský...

V noci z 25. na 26. srpna 1968 se sovětští vojáci pokusili zničit vysílač Krašov na Plzeňsku. Tank...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Drsná vražda čerpadlářky. Postřelili ji skrz dveře a nechali vykrvácet

Čerpací stanice u Nelahozevsi ve středních Čechách je po vraždě opět v provozu....

Čerpadlářka, kterou zabili v prosinci na benzince v Nelahozevsi dosud neznámí pachatelé, se podle zjištění MF DNES...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Další z rubriky

Potřebuje nový obličej. V Česku nejsou zkušenosti, pojišťovna nepomůže

Pomoc se pokouší najít v zahraničí (14. ledna 2018).

Mirka Dobešová v dětství porazila rakovinu. Z boje o život si mimo jiné odnesla titanovou mřížku, která jí podpírá oko....

VIDEO: Po týdnu do údolí. Boží Dar se vzpamatovává ze sněhového sevření

Boží Dar se pomalu vzpamatovává ze sněhové kalamity, silničáři postupně...

Po týdnu, kdy sněhová nadílka komplikovala život na horách, se někteří lidé dostali z Božího Daru do údolí. Dětem pak...

Církev děsí zdanění restitucí. Práci kvůli němu může ztratit každý pátý

Neratovský kostel s prosklenou střechou má nové báně.

Výpočty jsou jednoduché, matematika neúprosná. Když projde zdanění církevních restitucí tak, jak ho navrhuje vládní...

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na iDNES.cz