1968: Dopadl by Akční program KSČ jako perestrojka? Šlo o zoufalý reformní pokus

Seriál   10:25aktualizováno  10:25
Uvolňování komunistického režimu v 60. letech minulého století vyvrcholilo událostmi Pražského jara roku 1968. Znamenaly kromě návratu některých občanských svobod především změny uvnitř vládnoucí Komunistické strany Československa. Její vedení, Ústřední výbor KSČ, na svém zasedání 1. až 5. dubna přijalo Akční program KSČ, který znamenal změnu dosavadní totalitní politiky a obsahoval reformní koncepci socialismu. Sledujte další díl videoseriálu k roku 1968.

Dubnové zasedání ÚV KSČ bylo pokračováním zasedání z 28. března, které přijalo rezignaci prezidenta Antonína Novotného. Už v lednu komunistické vedení oddělilo nejvyšší stranické a státní funkce, tedy funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky, které zastával Novotný, aby zabránilo soustřeďování moci v rukou jednoho člověka. 

Prvním tajemníkem ÚV KSČ, tedy šéfem komunistů, zvolilo lednové plénum Alexandra Dubčeka. Prezidentem republiky byl 30. března zvolen generál Ludvík Svoboda.

Akční program KSČ, který ÚV schválil 5. dubna, byl koncipovaný z pozic reformního komunismu. Reflektoval společenský vývoj v 60. letech, reagoval na krizi ekonomiky, kritiku stalinismu i na celkové mezinárodní uvolnění. 

Sebekritika a vize

Program, mezi jehož hlavními autory figuroval například nový tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář, kritizoval chyby a nevybíravé metody tehdejších vedoucích orgánů. Dále potlačování demokratických práv a svobod, porušování zákonnosti a zneužívání moci. Požadoval překonání společenských antagonismů, intenzivní ekonomický rozvoj, vytvoření prostoru pro společenskou aktivitu a řešení vztahů Čechů a Slováků ve formě federativního uspořádání státu.

Ota Šik (1919-2004)

Ota Šik (1919-2004)

Jednalo se o českého ekonoma a politika pražského jara, člena ÚV KSČ. Ve známost vešel jako tvůrce hospodářských reforem, později často označovaných jako třetí cesta. Od roku 1970 pracoval jako pedagog v Basileji a Manchesteru a později jako profesor ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu ve Švýcarsku. (Wikipedia)

Zasedání také zvolilo nové předsednictvo Ústředního výboru a následující den prezident Ludvík Svoboda přijal demisi vlády Jozefa Lenárta. Následně pověřil sestavením nové vlády proreformního komunistu Oldřicha Černíka, kterého jmenoval 8. dubna. Reformní komunisté se prosadili i do čela Národního shromáždění, předsedou se stala další tvář pražského jara Josef Smrkovský a šéfem Národní fronty František Kriegel.

Odpor v Moskvě

Změny v Československu však narazily na odpor tehdejšího Sovětského svazu. Ten měl socialistické státy v podstatě jako podřízená autonomní území. Českoslovenští představitelé už v květnu museli v Moskvě vysvětlovat svoji politiku. Sovětští představitelé je upozorňovali na podle nich pokračující rozkladnou činnost pravicových sil v KSČ a na narůstající kontrarevoluční tendence.

Moskva zaktivizovala i představitele komunistických stran v dalších svých evropských satelitech, tedy v Polsku, NDR, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku.

Porady pohlavárů bojkotoval Ceaušescu

Ti se v červenci sešli ve Varšavě, ale bez účasti československých zástupců a v tzv. varšavském dopisu vyjádřili znepokojení nad růstem údajné kontrarevoluční aktivity v Československu. 

Dopis obsahoval i ultimativní požadavky a tvrzení, že „to už není jen vaše věc“. Od postoje těchto zemí se distancoval rumunský vůdce Nicolae Ceaušescu.

Čeští komunisté k dopisu schválili odmítavé stanovisko. Následovala jednání Dubčeka se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a řada dalších schůzek. 

Sovětská strana apelovala na vedení KSČ, aby si uvědomilo „internacionální odpovědnost za osud socialismu v zemi a rozhodně čelilo vzrůstajícímu kontrarevolučnímu nebezpečí“.

Jednání s Brežněvem

Dubček odmítl Sovětským svazem požadované personální změny ve vedení KSČ a státu. Na schůzce představitelů států Varšavské smlouvy v Bratislavě 3. srpna pak zástupce konzervativních čs. komunistů Vasil Bilak předal Brežněvovi tzv. zvací dopis, který měl zdůvodnit vojenskou intervenci. 

Leonid Iljič Brežněv

Leonid Iljič Brežněv

Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten druhý byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.

Brutální vpád vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy (Polska, NDR, Maďarska a Bulharska) v noci z 20. na 21. srpna pak ukončil veškeré reformní snahy v Československu a k moci vrátil konzervativní, Moskvě zcela poddané, představitele KSČ. Akční program v roce 1970 ÚV KSČ prohlásil za nesprávný a neplatný. Komunisté se k němu už nikdy nevrátili.

Autoři:


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Trpělivá dřina a hozená svorka. Co předcházelo vzniku republiky

Karel Kramář vychází ze Sněmovny po ustavující schůzi Národního shromáždění....

VIDEO Vznik Československa před sto lety byl podmíněn jeho uznáním ze strany Spojenců. V tom hrála roli...

Dolů s orlem! burácel dav obyvatel Českých Budějovic 28. října 1918

Poštovní úředník F. M. Čapek shazuje rakouského dvouhlavého orla z okna staré...

Před sto lety vyrazili Jihočeši do ulic a slavili vznik samostatného státu. Jak to vypadalo 28....

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Další z rubriky

Kancléř Mynář podá trestní oznámení pro křivé obvinění na senátora Lásku

Kancléř prezidenta Vratislav Mynář (20. února 2018).

Hradní kancléř Vratislav Mynář podá trestní oznámení pro křivé obvinění na senátora Václava Lásku kvůli kauze údajného...

Radní, jenž vyzval k zabití Zemana, se omluvil. Jako šéf místní ODS končí

Zastupitel z Jesenice u Prahy a člen tamní ODS Martin Lang

Radní Jesenice u Prahy Martin Lang se omluvil prezidentu Miloši Zemanovi a vzdal se funkce předsedy místního sdružení...

Labská přehrada odpouští málo vody, po deštích může přetékat vrchem

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších.

Přehrada Labská v Krkonoších je po posledních deštích už téměř plná. Protože v ní nyní kvůli rekonstrukci funguje jen...

Najdete na iDNES.cz