Pololetní vysvědčení se předává ve čtvrtek 28. ledna. Osobně si ho žáci jiných než prvních a druhých ročníků budou moci vyzvednout jen výjimečně na individuálních konzultacích či na vrátnici škol.
V pátek pak čekají všechny školáky v Česku jednodenní prázdniny a na ně pak v týdenních turnusech po okresech navážou jarní prázdniny.
Většina dětí tak dostane vysvědčení v elektronické podobě místo klasického papírového vydání. Bude to tak do té doby, než se děti vrátí zpátky do lavic.
„Předávání vysvědčení je možné i po řádném termínu konce pololetí. Nejpozději se tak ale musí stát třetí vyučovací den, kdy je možná osobní přítomnost žáků ve školách. Škola má ale povinnost 28. ledna 2021 obsah vysvědčení žákovi a jeho zákonným zástupcům sdělit,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Vysvědčení si mohou děti i rodiče prohlédnout například ve školním informačním systému.
Klasické známky vyhrávají nad slovním hodnocením
Většina dětí je od zhruba poloviny října s menšími přestávkami na distanční výuce. Učitelé se tak při letošním vysvědčení museli popasovat s tím, jak jejich práci v online hodinách ohodnotit.
Slovní hodnocení na vysvědčení se píše těžko, školy jsou zvyklé na známky |
Resort Roberta Plagy pro letošek doporučil, aby školy na pololetní vysvědčení psaly slovní hodnocení, většina škol ale zůstala u známek. Jednak se ve školách stále moc nepoužívá a pak je podle učitelů třeba se na něj správně připravit, aby mělo ten správný efekt. Ideálně od začátku pololetí.
Pedagogové se slovním hodnocením nemají ještě tolik zkušeností. Je k němu potřeba sbírat podklady, vědět, co učitelé chtějí dětem sdělit, a potřebují mít také odbornou oporu. Do škol se ale pomalu dostává. V Česku slovní hodnocení používá podle dat České školní inspekce výhradně jen asi sedm procent škol, v kombinaci se známkami jich už je ale 30 procent.
Druhý způsob zvolili i na pražské Základní škole Karla Čapka. Pololetní vysvědčení letos mají jak v podobě klasických známek, tak s doplněným slovním hodnocením. „Ke známkování, které na distanční výuce nemůže být úplně objektivní, jsme přidali i zpětnou vazbu učitele k sebehodnocení žáka,“ vysvětluje zástupkyně ředitele Monika Hejná.
Učitelé by měli hodnotit například aktivitu při hodinách, plnění úkolů či zapojení do výuky. Lépe se pak podle učitelů hodnotí první stupeň, kde mají učitelé s dětmi častější kontakt.
