„Ve škole zůstaneme u známek, od ředitele jsme nedostali žádné jiné pokyny. Ani si na slovní hodnocení netroufám, nemám s ním zkušenosti. Zpětnou vazbu dávám žákům během roku, i při distanční výuce to jde celkem bez problémů,“ říká čtyřicetiletá Kateřina, učitelka druhého stupně na jedné českobudějovické základní škole.
Ve školách stále suverénně vedou známky. Ryze slovní hodnocení používá na vysvědčeních jen zhruba 7 procent základních škol. Podle dat České školní inspekce se ale slovní hodnocení do žil českého školství pomalu dostává. V kombinaci se známkami ho využívá na 30 procent základních škol v Česku.
„Jde o dlouhodobé kombinování známek a slovního hodnocení. V těchto školách sice převažuje klasifikace ve formě známek, protože slovní hodnocení využívají například jen pro některé žáky, typicky třeba pro ty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro děti na prvním stupni, ale zkušenosti s ním mají a evidentně se jim v určitých případech osvědčuje,“ vysvětluje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Slovní hodnocení chce čas, i se ho naučit napsat
Přibývá pedagogů, kteří slovní hodnocení využívají a nabírají tím také zkušenosti. Podle Andryse existuje hodně škol, které v něm vidí smysl a tak ho používají. Například proto, že je v některých chvílích vhodné.
„V takové situaci jsme teď a pro slovní hodnocení je to příležitost. V kontextu dlouhodobé distanční výuky může být slovní hodnocení mnohem více vypovídající a mnohem více využitelné a nakonec také mnohem spravedlivější,“ doplňuje náměstek s tím, že je takové hodnocení mnohem náročnější na čas, obsahovou i formální přesnost. Jednoduše je pracnější, což může být problém pro školy, kde jsou žáků stovky.
Vysvědčení předat i později, hodnotit spíš slovně než známkou, vyzývá resort |
Správné slovní hodnocení navíc není snadné napsat. Příklady, jak by mělo vypadat, sepsala i Učitelská platforma, která je profesní organizací učitelů a ředitelů různých typů škol. Příklady následně zveřejnilo i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol. Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové je pozitivní, že slovní hodnocení resort nenařizuje.
„Přestože si mnoho učitelů postupy slovního a formativního hodnocení teprve osvojuje, je ve využívaných formách hodnocení mezi jednotlivými školami stále velmi velký rozdíl,“ říká Mazancová, podle které většina škol i tak zřejmě zůstane u klasického známkování i v tomto pololetí.
Učitel se na slovní hodnocení potřebuje připravit. Nejen tím, že ho chce používat, ale jde také o určité podklady k němu. „Pro řadu pedagogů bude v této chvíli složité si slovní hodnocení připravit, protože je k němu třeba mít naplánované cíle, dostatek podkladů, vědět na čem ho stavět a v neposlední řadě mít také odbornou oporu, aby mělo ten správný efekt,“ vysvětluje Pavlína Loňková, učitelka z brněnské základní školy Labyrinth.
Důvodů, proč učitelé slovní hodnocení tolik nevyužívají, je podle Loňkové více. Jednak je to stále neznámá, protože to doposud není běžná součást hodnocení. Rodiče i učitelé prošli systémem, kde byly jen známky, které jsou pro ně srozumitelné. A napsat vypovídající slovní hodnocení je i časové náročné.
„U nás ve škole hodnotíme slovně pravidelně, věříme, že to má smysl a už máme zavedené postupy, které nám pomáhají. Pro nováčky to v této situaci a v tak krátké době bude skoro nemožné zavést. Lidově řečeno by se na tom uvařili. Pozitivně ale vnímám, že to ministerstvo doporučuje a o slovním hodnocení se tak začíná více mluvit jako o rovnoprávné variantě. Školy tak o tom mohou do budoucna začít uvažovat,“ dodala Loňková.
Málo známek pro výslednou klasifikaci
Známky lidé znají. Znají je děti, znají je rodiče. Důvody, proč ministerstvo vůbec vydalo doporučení slovního hodnocení, je málo podkladů pro klasickou klasifikaci, nebo žáci, kteří se z distanční výuky snaží „vykroutit“. Tehdy pak mají známky zastoupit slova. Asociace ředitelů základních škol byla pro odložení pololetního vysvědčení o měsíc či dva.
Měly by děti na pololetní vysvědčení dostat klasické známky, nebo slovní hodnocení?
V takovém hodnocení mohou učitelé vypíchnout třeba aktivitu v hodinách, schopnosti organizace při distanční výuce nebo výsledky splněných úkolů. Ministerstvo slovní hodnocení doporučovalo i při jarní uzavření škol v loňském roce. Tehdy předseda Výboru pro vzdělávání Senátu Jiří Drahoš sepsal výzvu, ve které apeloval na resort, aby kladl větší důraz a podporu pro slovní hodnocení.
Často se ovšem zaměňují pojmy. Formativní hodnocení není to samé co slovní hodnocení. Prvně jmenované by měli žáci dostávat průběžně během celého školního roku jako formu zpětné vazby. V rámci formativního hodnocení dávají učitelé dětem i rady, na co by se měly víc soustředit. Oproti tomu slovní hodnocení práci shrnuje, proto se dává na vysvědčení.
Letos se bude vysvědčení za první pololetí nynějšího školního roku moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna.
Rozdává se vysvědčení. Pro řadu dětí končí školní rok už v pátek:
26. června 2020 |
 |
