SPOLU s 27,7 procenty, druhé ANO má 27,1. Piráti se STAN jsou na 15,6 a SPD má 9,5 procenta. Obě koalice dají ve Sněmovně dohromady zatím nadpoloviční většinu 108 mandátů.
Výsledky voleb přisuzují ANO více hlasů než koalici SPOLU, která volby vyhrála. Je to způsobeno způsobem výpočtu přidělení mandátů, do kterého promlouvá zaokrouhlování zbývajících hlasů. Pro SPOLU je tak předběžně určeno 71 mandátů, druhé ANO má o jeden víc 72. Počty mandátů ještě potvrdí ČSÚ.
SPOLU ovládlo celkem 8 krajů, včetně Prahy, ANO zbývajících šest.
Mimo hru jsou po těchto volbách ČSSD a komunisté. Šlachtova Přísaha obě dosavadní parlamentní strany sice přeskočila, ale její kandidáti do poslaneckých lavic také nezasednou.
Víc než milion lidí podpořilo subjekty, které zůstaly mimo Sněmovnu. V předchozích letech to bylo podstatně méně. V roce 2017 to bylo 316 tisíc, o čtyři roky dříve 625 tisíc. V roce 2010 to bylo 985 tisíc a asi 319 tisíc v roce 2006.
SPOLU a Piráti se STAN uzavřeli memorandum o vůli vytvořit vládu |
Premiér a šéf ANO Andrej Babiš lídrovi SPOLU Petrovi Fialovi pogratuloval k vítězství. Výsledek a zisk hnutí ve volbách označil za skvělý, ale nepočítal s tím, že ANO prohraje. „Stálo proti nám pět stran,“ připomněl, že SPOLU i PirSTAN jsou koalice tří, respektive dvou stran.
Už v neděli pojede Babiš do Lán za prezidentem Zemanem. Schůzka byla podle něj plánovaná, ale rozhovory o případném pověření o sestavení vlády jsou naplánovány až na středu. „Uvidíme, jak se prezident Zeman rozhodne, zda mě pověří, nebo nepověří sestavením vlády,“ dodal premiér.
ANO s prohrou nepočítalo, přiznal Babiš. Šéf Sněmovny? To je snad vtip |
Lídra SPOLU, šéfa ODS Petra Fialu, přivítal po příjezdu do volebního štábu plný sál. „Už je to tady, Petr do Strakovky,“ ozývalo se.
„Obě demokratické koalice mají ve Sněmovně většinu a mají tedy šanci postavit většinovou vládu. Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna. Spolu a společně jsme přinesli šanci České republice na lepší budoucnost. Tyto volby jsou vítězstvím slušné a hodnotové politiky,“ řekl Fiala, když děkoval voličům.
Koaliční jednání začínají
Ve štábu koalice Pirátu a Starostů, třetí v pořadí, panovaly rozporuplné emoce, radost i zklamání. Dvě koalice získají nadpoloviční většinu ve Sněmovně, zároveň však lidé kroužkovali hlavně Starosty a Piráti budou mít zřejmě jen čtyři poslance.
Chaos končí, opozice zvítězila, řekl Bartoš. Nezklameme, slíbil Rakušan |
„Velká gratulace koalici SPOLU. Věříme, že dodrží slib nevyjednávat s oligarchou ani extrémisty. Důvěru voličů nezklameme,“ řekl k výsledkům šéf STAN Vít Rakušan. Posteskl si, že koalici PirSTANu se evidentně nepodařilo tak dobře oslovit nerozhodnuté voliče v závěrečné fázi kampaně jako koalici SPOLU.
Ještě v sobotu vítězná koalice jednala s druhou koalicí - tedy Pirátů a STAN. Její lídr Ivan Bartoš večer poděkoval voličům. „Končí dominance Andreje Babiše a doba chaosu snad bude v nejbližší době za námi,“ řekl Bartoš.
Vít Rakušan pak od voličů dostal nejvíc preferenčních hlasů, přes 60 tisíc. Za ním skončila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s více než 48 tisíci hlasy Petr Fiala s 38 tisíci. Andrej Babiš za Fialou zaostal asi o dvě stě hlasů.
Hamáček a Filip coby šéfové končí
Volby odstřelily šéfy sociální demokracie a komunistů. ČSSD spadla do propasti, potřebných pět procent nedostala a poprvé bude ve Sněmovně chybět. Její šéf Jan Hamáček dal po volbách svou funkci k dispozici. „Končím,“ prohlásil. Už odpoledne řekl, že na funkci trvat nebude.
Vedení KSČM rezignovalo. Vstanou noví bojovníci, vzkázal Filip |
Stejně jsou na tom i komunisté, kteří spadli na 3,6 procent. Ani oni nebudou poprvé v novodobé historii země ve Sněmovně. Předseda strany Vojtěch Filip a vedení KSČM rezignovali večer na své posty. Filip výsledek voleb označil za zdrcující porážku.
Z volebních štábů |
Lídryně pražské kandidátky komunistů Marta Semelová jako příčinu porážky vidí špatnou volební kampaň strany nebo to, že řadu témat jim převzalo hnutí ANO. „Musíme do vedení dostat více mladých lidí,“ řekla v podvečer Semelová (více čtěte zde).
Hnutí ANO vedlo prakticky od prvních sečtených okrsků. Zpočátku mělo víc než 30 procent získaných hlasů a výrazný náskok, těsně před koncem je ale předstihla nakonec vítězná koalice SPOLU.
Volební účast je po sečtení všech okrsků 65,43 procent. Ve sněmovních volbách před čtyřmi roky odevzdalo hlas téměř 61 procent lidí. Voliči měli letos na výběr 5 242 kandidátů z 22 stran, hnutí a koalic.
Prvním sečteným okrskem byla necelou půlhodinu po uzavření volebních místností obec Žimutice v Jihočeském kraji. Přišlo zde hlasovat 20 z 29 oprávněných voličů. Hnutí ANO zde získalo 35 procent, SPD 20, koalice SPOLU 15 procent.
Policie: kupčení s hlasy, anonym hrozil bombou
Policie během voleb evidovala desítky porušení protiepidemických opatření. Na dvou místech bylo podezření z kupčení. V Brně se policisté zabývali anonymním oznámením o uložení bomby ve volební místnosti, hlasování se to ale nedotklo. „Prověrkou jsme žádné podobné zařízení nenalezli,“ napsali poté.
Policie také v sobotu při volbách zaznamenala případy, kdy lidé porušovali opatření proti šíření koronaviru. Bylo jich ale méně než v pátek. Lidé museli mít ve volební místnosti zakrytý nos a ústa. Pokud povinnost nedodrželi, členové volební komise po něm místo museli vydezinfikovat.
Zafungoval faktor změny, hodnotili triumf Spolu experti ve volebním studiu |
Společně s volbami do Sněmovny se na některých místech konala také referenda. Občané v nich rozhodovali mimo jiné o výstavbě obchodních či průmyslových zón, kanalizace, zimního stadionu, obchvatu obce, relaxační zóny, požární zbrojnice i jelení obory.
Velké strany přichystaly volební hostiny, jinde jsou hlady a za pivo zaplatí |
Lidé mohli ovlivnit osud nemocnice, opravu zámku, kácení stromů, rozšíření lomu nebo podobu křižovatky.
2017: hlasovalo 61 procent voličů
Volební účast1996 76,41 % |
Ve sněmovních volbách před čtyřmi roky odevzdalo hlas téměř 61 procent oprávněných voličů. Bylo to více než v roce 2013, ale zároveň třetí nejnižší účast od vzniku České republiky.
Nejmenší byl zájem o sněmovní volby v roce 2002, kdy k urnám přišlo 58 procent voličů.
Naopak zatím nejvyšší volební účast byla hned v prvních sněmovních volbách po vzniku ČR, poslance si v roce 1996 přišlo vybrat více než 76 procent voličů.
