„Je to obrovská prohra a je zásadní. Analýzy nám to předpovídaly, ale bohužel byla nechuť cokoliv zásadně změnit,“ řekla Konečná novinářům.
„KSČM, ale rozhodně nekončí v propadlišti dějin,“ dodala. Podle Konečné se ukázalo, že návrat do Sněmovny je možný a strana se tam za čtyři roky zase vrátí. Na dotaz, zda setrvá ve své funkci europoslankyně i po případném zvolení předsedkyní KSČM odpověděla, že tato funkce jde vykonávat z Bruselu stejně jako z Malostranského paláce.
„Nevypadá to dobře. Narůstají data z větších měst a spíš klesáme. Radost z toho nemám,“ smutně připustila Marta Semelová, lídryně pražské kandidátky KSČM, krátce před sečtením 90 procent všech hlasů. KSČM zde měla podporu 3,7 procent.
Důvody nízké podpory KSČM Semelová vidí ve špatné volební kampani a také v tom, že řadu levicových témat jim sebral Andrej Babiš. „Neuměli jsme přesvědčit voliče, že my jsme alternativa. Pan Babiš umí slíznout smetanu i za to, co by neprosazoval a co se podařilo díky nám. Přisoudil si to pak jako svůj úspěch,“ zmínila Semelová.
Že strana ve Sněmovně končí, neznamená podle ní konec nadobro. „Musíme bát ještě víc radikální, do vedení se musí dostat více mladých lidí. Budeme dále pracovat a soustředit se na příští komunální volby, ty jsou za rok,“ dodala.
Volby 2021
Sledovat další díly na iDNES.tvPřed hranicí pěti procent je aktuálně i ČSSD. Pokud by se do sněmovny nedostala ani ta, znamenalo by to podle Marty Semelové konec levice v Česku. „Valorizace důchodů, zrušení karenční doby, posílení minimální mzdy, to vše co se díky nám prosadilo, nyní může skončit. Naopak přijde zdražování, na které doplatí ti chudí a nízkopříjmoví,“ varovala.
„Překvapila mě obrovská účast lidí u voleb. Takže pokud ty volby dnes někdo vnímá jako referendum o Babišovi, tak se to na našem výsledku může negativně podepsat,“ obává se Petr Šimůnek.
Doufali v lepší výsledek
Komunisté před čtyřmi lety skončili s výsledkem 7,76 procenta. Jako úspěch si původně předseda Filip vytyčil jakýkoliv lepší výsledek. Takové šance jí ale předvolební průzkumy moc nedávaly. Podle těch posledních zveřejněných – z pondělí – oscilovala strana kolem pětiprocentní podpory. Ta je nezbytná, aby subjekt usedl ve Sněmovně.
Agentura Median připsala KSČM podporu 4,4 procent, STEM 6,5 procenta, KANTAR rovných 5 procent preferencí. Vojtěch Filip vidí příčinu poklesu voličské podpory v podpoře menšinového kabinetu Andreje Babiše. „Chyby, kterých se vláda ANO a ČSSD dopustila, měly vliv i na naše preference,“ připustil nedávno.
Komunisté se v posledním roce potýkají s personálním zemětřesením, z vedení strany mizí staré známé tváře, což podporu voličů mohlo rovněž ovlivnit. Letos nekandiduje předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik, poslanecký mandát neobhajuje ani někdejší „tvář“ KSČM, bývalý předseda Miroslav Grebeníček.
Podle Filipa udělala strana i chyby při volební kampani. „Já jsem trvale nespokojený. Chtěl bych, aby to bylo ještě lepší. KSČM se naučila využívat sociální sítě, jsme tam aktivnější, než jsme byli, ale pořád máme rezervy. Myslím si, že řada kandidátů by ještě mohla v závěru kampaně oslovit jak na ulicích, tak na sociálních sítích další občany. Prostě ten úkol, že jeden člen strany má získat 18 voličů – to je volební číslo naší strany – je pořád před námi jako úkol, který máme splnit,“ přiznal Vojtěch Filip ve stranických Haló novinách.
Co si o vstupu KSČM do Sněmovny myslí sázkaři? „Co se týká překročení pětiprocentní hranice, věří sázkaři KSČM kurzem 1,94:1,“ připomněla mluvčí Chance Markéta Světlíková.
Otazník nad Filipem
Otazník visí i nad samotnou budoucností Vojtěch Filipa v politice. Nedávno oznámil, že na dalším sjezdu strany už do jejího čela kandidovat nebude, v té souvislosti se největší šance připisují europoslankyni za KSČM Kateřině Konečné. O tom ale rozhodne listopadový sjezd strany. Jestli se na něj Vojtěch Filip dostaví stále jako poslanec, je nejisté. Na kandidátce v Jihočeském kraji je až jako dvojka. Pokud by se do Sněmovny nedostal, chce se dál život svou advokátní praxí.
