Nadměrná hydratace (převodnění, které odpovídá zvýšenému množství tekutin v krevním oběhu) nebo hyponatremia (abnormálně nízká hladina sodíku v krvi, spojená s otoky) může způsobit akutní otravu vodou.
Ve chvíli, kdy se do těla dostane příliš vody, sníží se koncentrace elektrolytů (iontů) vně buněk. Tím se spustí reakce, kdy buňky lidského těla začnou absorbovat vodu vzhledem ke zvýšenému množství iontů uvnitř buněk. To vede k nadměrnému množství vody v buňce a tím ke zvýšení objemu buňky.
Podle údajů Státního zdravotního ústavu by měl dospělý muž vypít denně kolem dvou litrů tekutin, žena o čtyři decilitry méně. Tyto údaje jsou však spíše průměrné. |
V důsledku toho dochází v mozku ke zvýšení nitrolebního tlaku, což se může projevit mnoha symptomy, jako je například žízeň, problémy s dýcháním, bolesti hlavy, žaludeční nevolnosti, stav zmatenosti a svalová slabost.
V závažnějších případech vede zvýšený nitrolební tlak ke zvýšení tlaku na mozkový kmen, čímž dochází k poruchám centrální nervové soustavy, která může vyústit v kóma nebo dokonce skončit smrtí.
Abychom zabránili akutní intoxikaci vodou, je třeba doplňovat tekutiny i s dostatečným množstvím minerálů, které ztrácíme nadměrným pocením, například při zvýšené teplotě okolí, zvýšené svalové námaze, v množství, které odpovídá zvýšeným ztrátám.
V lidském organismu máme mnoho regulačních mechanismů, které při zvýšených ztrátách regulují množství vylučované vody močí a zvyšují při dehydrataci pocit žízně.
