Mentální anorexie a bulimie jsou dvě nejznámější poruchy příjmu potravy, které se v populaci vyskytují. "Mnoho lidí se však domnívá, že anorektičky či bulimičky musí být nutně vyhublé na kost. Pokud takové ve svém okolí nemají, jsou přesvědčeni, že nikomu z jejich blízkých nebezpečí nehrozí. To je však omyl," říká soukromá psycholožka Marcela Vojířová. "Všechny anorektičky nemusí vyhladovět na život ohrožující váhu, stejně tak jako každá bulimička nemusí denně zvracet."
Jak tedy můžete poznat, že se stravováním a potažmo i zdravotním stavem vašich blízkých není něco v pořádku? I přesto, že svou kamarádku nebo kohokoli ze svých blízkých nepřistihnete přímo při zvracení nebo užívání projímadel, existuje celá řada příznaků, které vás mohou upozornit na zvýšené riziko.
ČTĚTE TAKÉ: KDYŽ KLUCI HUBNOU A ZVRACEJÍ
1. Podivné stravovací návyky
Už si ani nepamatujete, kdy jste ji naposledy viděli jíst. Nebo se naopak nacpává k prasknutí, ale nepřibere ani deko a mohla by klidně účinkovat v reklamě na hlad. Patologické stravovací návyky jsou obvykle prvním varovným příznakem, že něco není v pořádku. "Ženy postižené poruchou příjmu potravy jsou obvykle mistry v nacházení výmluv, proč zrovna teď nemohou jíst," říká psycholožka. "Vymýšlejí si nejrůznější zdravotní problémy a vždy vám dokáží zdůvodnit, proč s vámi zrovna teď skutečně večeřet nemohou."
2. Změna koníčků
Ačkoli předtím chodila do divadla, jezdila na koni, hrála na kytaru a jezdila na vodu, od jisté doby ji nebaví vůbec nic. Všechny koníčky postupně zmizely v nenávratnu a nahradilo je buď cvičení, nebo hodiny strávené o samotě.
3. Přátelé přes palubu
"Velmi varovným signálem, že se něco děje, je postupné opouštění přátel," říká psycholožka. "Anorektičky a bulimičky se časem obvykle přestávají vídat s většinou svých přátel a známých. Samy totiž cítí, že se s nimi něco děje, a mají strach, že by si toho jejich blízcí všimli, proto se s nimi snaží omezit všechny styky."
4. Ve znamení únavy
Lidé trpící poruchou příjmu potravy jsou mnohem unavitelnější než ostatní. Hladovění, zvracení, laxativa, nutkavé cvičení a další praktiky tělo nadměrně vyčerpávají. Anorektičky a bulimičky jsou proto mimořádně spavé, snadno se zadýchají (třeba i při vyšlápnutí schodů) a cítí se neustále vyčerpané.
5. Fascinace jídlem
I když jste ji neviděli vložit si potravu do úst, jídlem na teoretické úrovni je úplně posedlá. Neustále o něm mluví, miluje vaření, sbírá recepty nebo extrémně ráda nakupuje potraviny. "Tento rys se týká především anorektiček," uvádí Vojířová. "Protože extrémně omezují příjem jídla, snaží se být alespoň v jeho blízkosti, manipulovat s ním a zabývat se jím. Obvykle se také objevují intenzivní myšlenky spojené s jídlem."
6. Modřiny a zimomřivost
Zejména u žen postižených mentální anorexií dochází ke zvýšené tvorbě modřin. Navíc je uvidíte neustále zachumlané do tlustých svetrů. Jednak velký váhový úbytek může vést k poruše termoregulace a neforemné svetry navíc často slouží k ukrytí vystupujících žeber a vyhublých rukou.
7. Hrůza z váhy
Ačkoli je téměř průsvitná, neustále mluví o tom, že má nechutně tlustá stehna, musí zhubnout kolem pasu a zmenšit obvod svého břicha. "Ženy trpící poruchou příjmu potravy nemají reálný náhled na své vlastní tělo. I když se například dívají do zrcadla, nevidí své reálné míry, ale vnímají se jako mnohem silnější, než ve skutečnosti jsou," uvádí psycholožka. "Nikdo jim nedokáže vyvrátit jejich představu, a pokud se je pokusíte přesvědčit, že jsou hubené, začnou vás okamžitě považovat za své nepřátele."
8. Pleť, vlasy a nehty
V důsledku hladovění, zvracení a dalšího patologického chování se anorektičkám a bulimičkám výrazně horší pleť, vlasy, nehty a zuby. Pleť anorektiček je suchá a má našedlý nádech, vlasy jsou poškozené a lámou se. Stejně tak se zhoršuje kvalita nehtů. Speciálně u bulimiček, které pravidelně zvracejí, dochází postupem času k poleptání zubní skloviny žaludečními šťávami.
