Zlatý řez je poměr zhruba 1:1,618. Druhé z čísel je iracionální a má nekonečnou řadu čísel za desetinnou čárkou. Poměr těchto dvou délek však používali umělci zvláště v období renesance, řada budov, soch či pláten má tento poměr délek. A neurologové z University of Parma sledovali, jak bude mozek reagovat právě ve chvíli, kdy mu předloží objekty mající tyto proporce.
Vybrali si proto několik jedinců, kteří nemají žádné pojetí o odborné estetice. Předkládali jim obrázky soch, z nichž některé měly proporce zlatého řezu a jiné byly deformovány. Pomocí magnetické rezonance pak neurologové z Parmy sledovali aktivitu mozku testovaných osob. Když oči patřily na sochu s proporcemi zlatého řezu, náš centrální počítač zareagoval mnohem vyšší aktivitou než v případě "neideálních“ objektů, které měly jen o málo jiné rozložení.
"Jsme skutečně velmi překvapeni, že již velmi malé úpravy obrázků těch soch vedly k velmi silné modifikaci v aktivitě mozku,“ uvedl jeden ze spoluautorů Giacomo Rizzolatti.
"Víme pouze, že klasické a renesanční umění je všeobecně vnímáno jako krásné v západní kultuře. Bylo by velmi zajímavé navrhnout podobnou studii napříč různými kulturami, abychom zjistili, zda jsou tyto principy univerzální, nebo jsou ovlivněny kulturou,“ dodala neuroložka Cinzia Di Diová.
Jedno je jasné, lidský mozek instinktivně pozná a vnímá objekty, které mají esteticky ideální proporce, aniž má jakékoli estetické vzdělání.
