Podle Českomoravské myslivecké jednoty novinky povedou k většímu nárůstu povinností státní správy, počty přemnožené zvěře však nesníží. MF DNES přináší přehled hlavních změn novely, která má kolem 200 nových bodů.
Zmenší se minimální výměra honiteb
Ze současných 5,8 tisíce honiteb by jich mohlo vzniknout podle výpočtů ministerstva až 26,5 tisíce, protože se minimální výměra honitby zmenší z 500 hektarů na polovinu. Netýká se to pozemků pro obranu státu a národních parků. Proti tomu jsou myslivci a někteří odborníci, původně nesouhlasilo ani ministerstvo vnitra.
„Stávajících 500 hektarů považujeme za zcela minimální výměru z hlediska hospodaření s lovnou zvěří. Existují honitby, které dosahují 2 000 až 3 000 ha, přesto se v nich se zvěří hospodaří optimálně,“ napsal úřad do připomínek.
Je to nesmysl. Zákaz sběru klestí bez souhlasu nebude, otočilo ministerstvo |
Podle ministra zemědělství Marka Výborného se ale tímto krokem zlepší efektivita lovu. Malí vlastníci díky tomu budou moci jednodušeji zakládat společné honitby.
Malí vlastníci mohou vytvářet společné honitby
Zemědělci a lesníci, kteří hospodaří na honebních pozemcích o rozloze aspoň 30 hektarů, budou mít nárok na jednu povolenku za každých 30 hektarů. Na ni budou moci lovit divočáky a jeleny sika. V případě ostatních druhů zvěře budou mít nárok na lov mláďat do dvou let věku a samic.
Vlastníci menších pozemků se mohou spojit, a pokud jejich pozemky přesáhnou 30 ha, budou moci lovem někoho pověřit. Jestliže o povolenku zemědělci požádají, vzdávají se tím možnosti požadovat od myslivců úhrady za škody způsobené zvěří.
Plány minimální výše lovu podle škod
Nově se má určovat minimální plán lovu podle poškození lesních porostů zvěří. Pokud jej myslivci nesplní, mohou jim úřady uložit pokutu do 200 tisíc korun za první rok, později i vyšší.
Na dodržování minimální výše lovu v jednotlivých honitbách by měli dohlížet pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. U druhů zvířat, pro které nebudou stanovené minimální stavy, se budou moci lovit pouze samice a samci do dvou let věku. Nebude-li vytvořený plán, nebude možné lovit trofejní kusy, pokud nedostanou výjimku.
Jestliže se myslivcům nepodaří odlovit minimální počet zvířat z objektivních důvodů, mělo by to být v přestupkovém řízení zohledněno. Do odlovených zvířat se budou počítat i uhynulé kusy, pokud budou zaregistrované v novém systému ISEM.
Vznikne Informační systém evidence myslivosti
Má být spuštěn zhruba za dva roky a bude obsahovat všechny digitální evidence myslivosti včetně ulovené a uhynulé zvěře. Myslivci budou muset označovat odlovené kusy plombou a fotky zvířat nahrávat do systému. V systému bude i evidence plomb na označování zvěře, loveckých lístků a plánů mysliveckého hospodaření. Odpadnou tak papírové výkazy.
Myslivci naopak nebudou muset vést evidenci psů, krmelců a posedů. V systému budou i údaje o honebních společenstvech, které díky tomu mají být podobně jako obchodní rejstřík veřejně dostupné.
Bude se moci lovit v noci i lukem
Bude se moci lovit v noci a za používání noktovizorů. Rozšiřují se možnosti lovu divočáků a spárkaté zvěře na společných lovech, budou se moci nahánět srnky pomocí ohařů a i větších psů, kteří měří v kohoutku přes 55 centimetrů. Novela také umožní lov lukem. Lučištníci budou muset mít složené zkoušky z lovu lukem. Organizaci zkoušek budou mít pod sebou myslivecké organizace a školy, přesně je určí vyhláška.
Stát upozorňuje, že lov zvěře lukem není nic nového, v USA se tak v roce 2011 odlovilo přes milion kusů zvěře, hlavně jelenec běloocasý, který je velikostně srovnatelný s daňkem.
Stát zvažuje dávat miliony na kontrolu odlesňování. To v Česku neexistuje |
Luk pro zvěř nepředstavuje podle důvodové zprávy větší utrpení a jeho nápadnost vylučuje využití pro pytlačení. Myslivecká stráž bude moci od osob, které se budou s lukem nacházet v honitbě, požadovat doklady o složení zkoušky a kontrolovat označení šípů, případně luk odejmout. Pak by jej neprodleně předala policii.
