Rozbor běžeckého stylu: běh přes paty a špatné postavení

Běžkyně Martina předvádí výrazný běh přes paty, což rozhodně nemusíme brát jako negativum, zvláště u dlouhých běhů a začínajících běžců. Problematickými partiemi jsou především dolní končetiny.

Základem nedostatečné techniky a z toho vyplývajících případných zdravotních obtíží je takzvané sezení v běžeckém postavení, kdy je problémem prohnutí beder a postavení pánve mírně vzadu a dole.

Za to mohou zejména ochablé partie břišních svalů a přespřílišná zatuhlost v oblasti bederní páteře, případně zkrácené svaly zadní strany stehen. Z toho se běžkyně snaží alespoň o mírné postavení trupu vpřed v oblasti hrudní a krční páteře. Ovšem zde z toho mohou plynout následné zdravotní problémy vyplývající z přespřílišného napětí v těchto partiích (zatuhlost šíjových svalů, bolest krční páteře a podobně).

Plusy a minusy

Negativa: pánev mírně posazená vzad a poměrně nízko - mírný záklon trupu, zejména beder (prohnutí) – rotace horních končetin v boční rovině – křečovité držení předloktí – nedostatečná švihová práce bérce (vpřed i vzad) – nedůrazný odraz a krátká letová fáze – přespřílišné zvedání kolen, aniž by byl pohyb dokončen následně švihem bérce vpřed – vytáčení špiček nohy ven

Pozitiva: přiměřeně vzpřímený trup přes nízké zadní postavení pánve – není zde výrazná rotace trupu a ramen, a to navzdory zkříženě drženému předloktí před tělem – vzpřímeně držená hlava

Dalším výrazným negativem ukázky je malý rozsah pohybu bérce (od kolene dolů), při němž běžkyně plně nevyužije švihové práce stehen, od nichž by měl být pohyb převeden právě na bérec. Mohl by zde být i výraznější švih vzad (zákop).

I zde to může být problém svalů, a to již zmiňovaný problém zkrácených svalů zadní strany stehen (hamstringů). I z toho mohou plynout bolestivé obtíže, související se svalovými dysbalancemi (svalovou nevyrovnaností, svaly jsou zkrácené a v přepětí).

Efektivitě běhu nenahrávají ani zkřížené ruce v křečovitém sevření předloktí pod prsy. Ruce mohou být velkými pomocníky při švihové technice běhu. Jejich pohyb by však měl být pouze v boční rovině (podél těla) a paže by měly být uvolněné.

Horní polovina těla vyjma paží je i navzdory nízkému posazení pánve celkem v pořádku, hlava je vzpřímená, hrudní a krční partie je nakloněna mírně vpřed. Nedochází ani k přespřílišné rotaci ramen a trupu, i když jsou paže složeny před tělem na břiše (to je kvůli jejich díky malému rozsahu).

Doporučená náprava

• běžecké nácvik techniky pod dohledem druhé osoby-trenéra
• běžecká abeceda pod dohledem trenéra
• kompletní pravidelný strečink-protahování (zádové partie-bedra,krční oblast, prsní svaly, zadní strana stehen-hamstringy a další)
• posílení břišních svalů a mezilopatkových svalových partií
• cviky na balančních rehabilitačních pomůckách-balanční podložky, balanční deska, balanční houpačky, gymball atd.

Dušan Erbs

Na závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředil se střední tratě a po opuštění dráhové atletiky se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním tratím na pět až patnáct kilometrů.  Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu.

Je mistrem České republiky v krosu v rámci České obce sokolské, mistrem Evropy i světa v canicrossu a je trenérem atletiky.

Dušan Erbs