Říká se, že pro imunitní systém jsou důležité podněty z okolí, kontakt s viry a bakteriemi, aby nezahálel, protože když nemá co dělat, „zhloupne“ a může začít dělat neplechu, třeba v podobě alergických reakcí. Jenže všechno je vyčerpatelné. Nehrozí, že ji tím naopak unavíme nebo opotřebujeme?
Aktivace imunitní odpovědi pomocí běžných podnětů, které se odehrávají v průběhu našeho života, většinou nevede k závažnému vyčerpání imunitního systému. Problém způsobují zejména dlouhodobá chronická onemocnění, například onkologická, která mohou vést k vyčerpání imunitní odpovědi, také v důsledku dlouhodobé léčby. Současně nádorové buňky dokonce disponují mechanismy, kterými mění přirozené vlastnosti imunitního systému.
Imunitní systém se vždy učí bojovat s těmi buňkami, jež se v organismu v danou chvíli nacházejí. Nicméně nádorové buňky díky velké genetické nestabilitě snadno mění profil nádorových antigenů, tedy „značek“, kterými se imunita řídí.
