V Česku by měl být dostupný začátkem příštího roku.
Ojedinělost léku spočívá v tom, že působí přímo v mozku, kde velmi zjednodušeně řečeno "uspokojí" touhu člověka po nikotinu. Když si tedy kuřák léčený vareniclinem zapálí, cigareta mu už nepřinese příjemný pocit.
Podle testů, které probíhaly mimo jiné i v České republice, je úspěšnost tohoto léku při odvykání až čtyřiačtyřicetiprocentní. To je podle expertů velice dobrý výsledek.
Šance pro silně závislé kuřáky
"Z našich výzkumů vyplývá, že osmdesát procent kuřáků je na účincích tabáku závislých natolik, že je od zapálení cigarety neodradí ani přítomnost dítěte, jemuž může vdechovaní cigaretového kouře ublížit," říká profesor Andrew Pipe, kardiolog z univerzity v Ottawě.
Právě těmto kuřákům, kteří se pokoušeli s cigaretou opakovaně neúspěšně skončit, dává varenicline zatím nejvyšší šanci.
"K tomu, aby byl člověk úspěšný v boji s nikotinem, nestačí jen jeho rozhodnutí, ale potřebuje pomoc ve formě léku, který může působit i na jeho organismus," říká Serena Tonstad z Ústavu prevence kardiologických nemocí v Oslu.
Ze tří studií, které účinnost léku testovaly na více než čtyřech tisících kuřácích, vyplývá, že úspěšnost nového léku Varenicline je až 44 procent. Je to nesrovnatelně více, než jaké jsou výsledky všech dosavadních metod odvykání kouření.
"Ani varenicline není ovšem zázračným lékem v léčbě závislosti na tabáku, protože jeho úspěšnost nepřekračuje magických padesát procent. Ale je to velmi významný krok vpřed v pomoci kuřákům a zdá se, že jde o zatím nejúspěšnější lék," říká Eva Králíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Lékařka se podílela na jedné ze studií při testování léku.
V České republice zemře ročně na nemoci z kouření každý šestý člověk - což je padesát úmrtí denně a osmnáct tisíc ročně. Kuřáci ztrácejí v průměru patnáct let života oproti věku, jehož by se dožili, kdyby nekouřili.
Přestat s kouřením by si přitom přála naprostá většina dospělých kuřáků - až osmdesát procent lidí. V České republice podle dostupných statistik jde o 1 750 000 lidí.
Odložit cigaretu přitom každý rok neúspěšně bez pomoci lékařů zkouší asi čtyřicet procent českých kuřáků. "Takové pokusy mají jen malou úspěšnost. Asi jen dvě procenta. Ostatní se k cigaretě vrátí," připomíná Eva Králíková. S pomocí lékaře dosud byla úspěšnost léčby 20 procent.
Ředitelka Ústavu prevence kardiologických nemocí v Oslu Serena Tonstadová natvrdo říká: "Nikotin je droga a bez drogy se dostavují abstinenční příznaky - nevolnost, deprese, poruchy soustředění i nespavost."
Jedinečnost nového léku přitom podle vědců spočívá v tom, že není pouhou náhražkou, ale aktivně působí na specifické nikotinové receptory v lidském mozku, které v kuřákovi vyvolávají intenzivní potřebu si zapálit.
