1. Používáte aviváž
Nikdy, nikdy, nikdy. Ale proč vlastně ne? Funkcí aviváže je prádlo provonět a změkčit. Obojí je v případě sportovního oblečení zbytečné. Jemné, pružné textilie změkčit nepotřebují a molekuly parfému a jiných složek aviváže mohou naopak ve společnosti běžcova potu nadělat velkou paseku: při pohybu a pocení spolu reagují a mohou výsledný zápach naopak zesílit.
V čem prát? Tipy od běžcůNa praní sportovního prádla používejte ideálně tekuté prostředky, které méně ulpívají na vláknech. Sáhnout můžete třeba po těch šetrných přírodních – běžci doporučují například prostředek Bio Wash – nebo sáhněte po speciálních „sportovních“ prášcích. Z běžně dostupných se osvědčil třeba Perwoll Sport & Active nebo český Jelen Sport, který neutralizuje pachy a hodí se i pro krátké programy, ale vsadit můžete i na „high-tech“ produkty ze specializovaných prodejen se sportovním oblečením. |
„Aviváž vytvoří na tkanině bariéru a snižuje její funkčnost tím, že jí nedovolí optimálně dýchat, tedy dovolit potu a teplu z našeho těla, aby prostupovaly přes látku,“ říká Vendula Stránská, technoložka a soudní znalkyně v oboru textilií. Odbornice také dodává, že aviváž může narušovat elastická vlákna. Její pravidelné používání může vést k vytahání oblečení. Aviváž nepřidávejte ani při praní oblečení z merino vlny – opět platí, že vlákno obalí a „ucpe“, což sníží jeho funkčnost.
2. Přisypáváte příliš mnoho pracího prostředku
Selský rozum možná radí s práškem nešetřit, aby se propocené oblečení pořádně vypralo. Jenže i zde platí, že všeho moc škodí. Přemíru prostředku pračka nezvládne vymáchat a jeho částečky ulpí na oblečení i po vyprání. Probíhají pak podobné reakce s potem jako v případě aviváže.
„Dohlédněte i na to, aby prací prostředek neobsahoval enzymy a bělidla, které mohou vlákno poničit a způsobit vytahání elastických vláken, a to zvlášť při častém praní,“ radí Stránská. Není od věci používat jemnější prostředek, určený přímo pro praní sportovního a funkčního prádla, který nenarušuje membránu vlákna.
3. S vypráním otálíte
Někteří z nás mají to štěstí, že se tolik nepotí a jejich oblečení po sportu nezapáchá. Svádí to k myšlence opakovaného použití svršků pro další trénink. Pravdou je, že méně časté praní vláknu svědčí. Na druhou stranu se ale propocené vlhké oblečení stává líhní bakterií, což může mít dva důsledky: druhý den může zapáchat více než bezprostředně po cvičení a navíc nám hrozí riziko zavlečení bakterií do pokožky a vznik nepříjemné dermatitidy.
Funkční svršky nenechávejte ani dlouho ležet v koši na prádlo. „Rozležené“ bakterie a zápach, který produkují, může být pak o to těžší vyprat. Pokud z jakéhokoli důvodu nemáte možnost prádlo ihned hodit do pračky, nechte ho volně uschnout, ideálně na slunci, které si s bakteriemi alespoň zčásti umí poradit. Zda ho později vyperete, nebo vezmete na sebe, je už na vašem svědomí.
4. Sušíte v sušičce
Sušička je skvělý vynález. Na sportovní oblečení ale její výhody tolik neplatí. Umělá vlákna schnou velmi rychle sama od sebe a především, sušička si neporadí se zbytky bakterií. „Třicet nebo čtyřicet stupňů je na zničení všech bakterií málo a sušička je také všechny nezabije,“ konstatuje Vendula Stránská s tím, že mnohem lepším zabijákem zbytků bakterií je čerstvý vzduch a slunce, které fungují trošku i jako přírodní aviváž. Další tipy na zničení bakterií a zápachu najdete v boxu dole.
5. Nevyužíváte speciální programy
Moderní pračky disponují speciálními programy pro sportovní oblečení. Mají různé názvy – Outdoor, Sport, Fitness, Quick Wash. Jde o rychlé, šetrnější praní, které netrvá déle než třicet minut a vodu ohřívá na 30 stupňů. Na standardně propocené oblečení to většinou bohatě stačí. Program je také úspornější, takže nás nenutí oblečení střádat a prát ve velkém později.
Na závěr prozradíme tajemství: sportovní oblečení je odolnější, než si myslíme. V pohodě přežije praní na čtyřicítku i více stupňů. Polemizovat můžeme leda s těmi, kterým se povedlo trička a legíny vyvařit. I někteří z nich ale tvrdí, že to oblečení přežilo bez následků. Sportovnímu oblečení ubližuje hlavně četnost praní, tedy neustálé „opírání“, při němž dělá své i mechanické namáhání vlákna.
6. Neznáte možnosti svého oblečení
Většina výrobců uvádí na cedulkách sportovního oblečení teplotu praní 30, maximálně 40 stupňů. „Hranice je trošku snížená – i proto, aby se výrobci chránili. Hlavním ukazatelem by pro nás měl být materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno,“ říká Vendula Stránská a dodává: „Vlákna z polypropylenu (PP) bychom neměli prát na více než 40 stupňů, polyester (PES) vydrží klidně i šedesátku.“
Občasné překročení doporučené hranice ale může vaše sportovní oblečení naopak oživit. Platí to především pro bílé, béžové nebo světle růžové kousky z polyesteru. Tyto aktuálně velmi módní barvy se lehce zašpiní a „třicítka“ je nemusí dokonale vyprat. Polyester ale zvládne i vyšší teploty. Pokud máte pocit, že bílé tričko můžete pro jeho zašedlost akorát vyhodit, zkuste ho vyprat na 50 nebo i 60 stupňů, ideálně v kombinaci s rychlým programem. Uvidíte, jak prokoukne.
Krizové řešení: Mrazák místo pračky, vodka a ocet na předpírkuPředevším na dovolené se může přihodit, že potřebujete propocené oblečení vyprat. Málokdo s sebou vozí sady sportovních svršků na každý den a pračka není k dispozici. Sportovní oblečení ale po jednom použití není špinavé a ve své podstatě prát nepotřebuje – hlavní je zničit bakterie. A teploty hluboko pod bodem mrazu to zvládnou. Oblečení nechte pár hodin v mrazáku nebo venku na mrazu. Zápach se výrazně sníží nebo i zmizí. Se silným zápachem si poradí i vinný ocet nebo čistý alkohol, ideálně vodka (zhruba v poměru dva decilitry na pět litrů vody). Oblečení do roztoku namočte – po 30 minutách by měl být zápach neutralizován a bakterie zničeny. Pak oblečení přeperte, klidně i v ruce. |
