Začátkem roku jsem s relativní banalitou (vleklé a neustále pálení žáhy) zašla na gastroenterologické oddělení v Pardubicích.
Lékař se zdál velice pečlivý a zapálený a po rodinné anamnéze mne raději prohlédl skrz naskrz = absolvovala jsem řadu velice nepříjemných vyšetření (gastroskopie, koloskopie, enteroklýza...), po kterých následoval celkem zásadní a přelomový ortel - máte Crohnovu chorobu!
Pro nezasvěcené jde o vzácné chronické, zánětlivé a NEVYLÉČITELNÉ onemocnění trávicího traktu. Byla mi naordinována celkem intenzivní léčba (7 léků denně není k zahození, že?), nasazena dieta (bylo mi řečeno, co vše nesmím, ale bohužel ne, co smím).
Nezanedbatelnou část tvořilo jisté psychické napětí. To víte, když si na internetu a z různých brožur přečtete, o jak závažnou nemoc se jedná, jak na to lidé i umírají, vědci si nevědí rady, nikdy se toho nezbavíte, těhotenství se nedoporučuje (je mi 25 let)...
Budiž, zvykala jsem si na to (ve skutečnosti jsem se až na nepříjemnou dietu cítila překvapivě dobře, vyčtené příznaky jsem nepozorovala, nic mne netrápilo), prostě mám Crohna, no a co.
Po přestěhování z Pardubic jsem si v Praze ihned vyhledala nového lékaře (odborníka v oboru, který o Crohnovi napsal nějaké knihy) a k mému překvapení mi hned na první schůzce (bez nějakých vyšetření) sdělil, že podle něj Crohna nemám!!
To mi přišlo po pouhém podání ruky a převyprávění mého stavu sice troufalé, ale nadějné. Tento týden jsem nicméně podstoupila kontrolní vyšetření a světe div se! Žádného Crohna jsem prý nikdy neměla, nemám a jsem úplně v pořádku.
Jde o normální nález u mladých lidí! Veškerou léčbu mi během několika desítek minut přerušili. Proč cpát mladého zdravého člověka tolika léky. Takto mně tedy přes půl roku v Pardubicích léčili a děsili!
