Obklady pomohou od nemoci i bolesti. Kdy použít teplý a kdy studený

Obklady dokážou ulevit od mnoha bolestí a potíží. Udělají dobře unaveným svalům i bolavé hlavě. Pomáhají také při zánětech a revmatické artritidě. Dokonce je lze využít i při angíně. Musíte je ovšem používat správně. Kdy pomůže teplý a kdy studený obklad?

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Obvykle se používají dva druhy obkladů – teplý a studený. Cennými pomocníky jsou však pouze při správném použití. Jinak naopak uškodí. Například při bolesti hlavy ne vždy pomůže teplý obklad.

Kdy použít teplý obklad

Teplý obklad uleví od bolesti při náhlých křečích, menstruačních bolestech, bolestech kloubů, bolestech zad, ústřelech i namožených svalech. Uvolní také ztuhlé svaly, které jsou příčinou bolestí hlavy. Teplo pomáhá rovněž při artritidě a zpočátku i při léčbě tenisového lokte.

Teplo způsobuje roztažení cév, čímž se do poškozené tkáně dostane více krve. Výsledkem je podpora hojení a úleva od bolesti. Naopak teplý obklad nelze použít při léčbě zánětů, nových poranění či migrény.

Atlas bolesti břicha. Poznejte zánět slepého střeva i žlučníkový záchvat

Jako teplé obklady se používají hřejivé polštářky, které se ohřejí v mikrovlnné troubě. Výborně poslouží také různé gelové sáčky, jež se zahřejí v horké vodě. V případě nouze poslouží i ručník namočený v horké vodě.

Hřejivé polštářky si lze vyrobit doma. Stačí ušít polštář z měkké a poddajné látky, ideální je bavlna, a naplnit ho syrovou rýží, lněným semínkem či pohankovými slupkami. Do náplně je možné přidat také sušenou levanduli nebo heřmánek.

Kdy použít studený obklad

Studený obklad se používá především k zastavení zánětu, zmírnění otoku, znecitlivění místa, při léčbě podvrtnutého kotníku, při bolesti zubů i jako úleva od bolesti svalů. Rovněž uleví od bolesti kolen a při akutní migréně.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Jako studený obklad se často používají gelové sáčky, které se před aplikací dají do lednice. V případě nouze poslouží ledové kostky zabalené do ručníku nebo utěrky.

Studený obklad by se nikdy neměl přikládat na holou kůži. Mezi ní a obkladem by měla být vrstva suché látky, například ručník. Doporučená doba k přiložení obkladu je zhruba čtvrt hodiny. Pokud je po odstranění obkladu kůže růžová nebo červená, doporučuje se počkat s přiložením nového obkladu pět až deset minut.

Kdy obklady nepoužívat

Obklady by se nikdy neměly použít na poškozenou, poraněnou kůži, při citlivosti na teplo či chlad a při problémech s krevním oběhem.

Nejsou vhodné ani na zanícenou či infikovanou pokožku. Kardiaci by si nikdy neměli přikládat ledové obklady na levé rameno.

Priessnitzův zábal

Jde o studený zapařovací obklad, který vynalezl Vincenc Priessnitz. Používá se tehdy, když je třeba zlepšit prokrvení v místě aplikace. Lepší prokrvení zmírňuje bolest, snižuje svalové napětí a urychluje hojivé procesy v těle.

Priessnitzův obklad se používá zejména při angíně, nachlazení, horečce, zánětu průdušek. Uplatnění najde také při suchém dráždivém kašli, bolestech v krku, zánětu kloubů, svalů i šlach.

Jak ho používat? Priessnitzův obklad se skládá ze tří vrstev. Tu první tvoří namočená a vyždímaná látka, která se přiloží na kůži a přikryje igelitem. Poslední, třetí vrstvou (suchou vrstvou) je šátek nebo ručník, kterými je obklad překryt.

Použitím protizánětlivé masti, jako je například Ibalgin, místo mokré látky se protizánětlivé účinky zvyšují. Vlivem zúžení cév se teplota pod obkladem na těle nejprve sníží. Po vyrovnání teplot kůže a studené vrstvy dochází k rozšíření cév. Následně se teplota pod obkladem na těle zvýší, až dojde k přehřátí. Obklad by se měl sundat po zhruba třech hodinách. Mezi opakovaným použitím obkladu by měla být přestávka alespoň čtyři hodiny.