Manželka mi darovala ledvinu. Zachránila mi život

Poprvé se ledvina ozvala, když mi bylo jednadvacet let. Diagnóza nejprve zněla: ledvinový kámen. Potom ale došlo i na podrobnější vyšetření, načež lékaři zjistili, že jde o polycystické onemocnění. Je to dědičná choroba a projevuje se tvorbou cyst v ledvinné tkáni. Čtenář Jaromír napsal další díl seriálu Můj boj s nemocí.

Polycystické ledviny - vyšetření magnetickou rezonancí | foto: Profimedia.cz

To už bylo jasné, že tak závažná diagnóza bude potřebovat soustavnou péči. Nějaký čas zůstávalo onemocnění stejné, cysty byly malé, nezvětšovaly se. 

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

S přibývajícím věkem se ale začaly zvětšovat, a tím snižovaly funkci ledvin. A potom mi ledviny řekly stop a úplně přestaly pracovat. Po selhání následovalo odebrání ledvin a začal jsem třikrát týdně docházet na dialýzu.

V nemocnici jsem na dialýze trávil vždycky zhruba šest hodin. Po nějaké době jsem byl úplně vyčerpaný, už jsem vůbec nemohl dál. Tehdy mi moje životní láska, žena Hana, se kterou jsem přes čtyřicet let, znovu dokázala, že je největším štěstím, které mě v životě potkalo.

Jinak to nešlo

Rozhodla se jednat: zjistila si vše potřebné a rozhodla se, že mi daruje ledvinu.

Můj boj s nemocí

Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu [e-mail]. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

„Jinak to nešlo, když se vám najednou váš člověk ztrácí před očima,“ komentuje Hana Jaromírovo vyprávění. 

„Napadlo mě, že bych mohla být dárce, protože mám krevní skupinu 0. Ale pak jsem si říkala, že už nejsem nejmladší, že by to mohl být třeba problém... V IKEM mi ale paní doktorka všechno důkladně vysvětlila a také mi dala šanci dobře si to rozmyslet. Když jsem si zjistila všechny informace, neváhala jsem a přihlásila jsem se k těm různým vyšetřením. To rozhodnutí bylo vlastně velmi intuitivní, prostě hned. A to hlavně proto, že jsem chtěla být se svým mužem napořád.“

Úchvatný pocit

Po všech vyšetřeních bylo jasné, že mi Hana může darovat svou ledvinu bez následků, a šli jsme do toho. Operace proběhla 18. září 2012, to datum si budu pamatovat do smrti. Hana byla po odebrání jedné z ledvin v nemocnici pouhé tři dny a domácí rekonvalescence pak trvala asi tři týdny.

Já jsem šel domů zhruba za dva týdny. Když jsem se po transplantaci probral z narkózy, zjistil jsem, že mi je dobře. Je to úchvatný pocit a jsem vděčný za každý den. Ohromně si toho vážím. Ten život, který si teď užívám, mi byl darovaný.

A co na to Hana? „Dál žiju aktivně a nezažívám po odebrání ledviny žádné komplikace. I když jsem v důchodu, stále působím jako učitelka na sklářské škole. Myslím si, že se není čeho bát. V IKEM je tým opravdových odborníků, a kdyby to nešlo, tak by to neudělali. Jsme šťastní, že jsme spolu a v pohodě, stojí to za to!“

Jak předejít závažné nemoci

• Součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře je i kontrola zdraví ledvin. Ta je velmi důležitá! Laboratorní rozbor moči, popř. krve, může odhalit abnormální hodnoty poukazující na ledvinné onemocnění. Pro stanovení přesné diagnózy je potom potřeba podrobnější vyšetření, které zahrnuje i ultrazvuk.
• Bohužel však mnoho lidí na prevenci k praktikovi nechodí, takže případné onemocnění ledvin není včas diagnostikováno. Dlouho totiž může probíhat bezpříznakově nebo se projevuje „pouze“ vysokým krevním tlakem – jenže ani hypertenzi nezjistíte, nebudete-li chodit na pravidelné prohlídky, popř. si sami doma tlak měřit.
• Rozhodně se doporučuje zamyslet se nad rodinnou anamnézu, protože choroby ledvin jsou velmi často dědičné. V případě jakéhokoli podezření se obraťte na praktického lékaře – se vším vám poradí a v případě potřeby vás doporučí ke specialistovi.
• Více informací o nemocech ledvin najdete na www.zdraveledviny.cz, kde jsou mimo jiné popsány první varovné příznaky, ale dozvíte se tam také, jak máte v případě podezření postupovat.