Výzkum francouzských vědců porovnával data od 388 mužů léčených na rakovinu prostaty s daty od 281 zdravých mužů. Všichni vyplnili dotazník, který se týkal historie jejich rakoviny prostaty, pokud ji měli, dále pak věk, přesnou diagnózu, stádia nemoci a léčbu.
Účastníci výzkumu měli také za úkol označit s použitím obrázků se stupni od I (žádná ztráta vlasů) po IV (ustupující vlasová čára a plešatění od vršku hlavy) jakékoli ztráty vlasů ve věku 20, 30 a 40. Celá studie trvala 28 měsíců.
Pouze rané plešatění zvyšuje riziko rakoviny
Vyšlo najevo, že nemocní muži dvakrát častěji začali ztrácet vlasy okolo věku dvaceti let než zdraví účastníci studie. Výsledkem výzkumu tedy bylo, že plešatění ve dvaceti dvakrát zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakovinu prostaty později v životě.
Francouzští vědci naopak mají dobrou zprávu pro starší muže: plešatění v pozdějším věku okolo třiceti až čtyřiceti let pravděpodobnost vzniku rakoviny prostaty nezvyšuje.
Rakovina prostatyje druhou nejběžnější rakovinou u mužů hned po rakovině plic a ročně zabije odhadem 255 000 mužů. Androgenní alopecie, známá také jako mužská plešatost, postihuje až 50 % všech mužů. |
"Data odhalila, že jakékoli plešatění ve stupni II až IV bylo spojeno s dvojnásobným rizikem vzniku rakoviny prostaty později v životě. Tento trend vymizel ve věku 30 a 40 let," řekl doktor Michael Yassa z Montrealské univerzity v Kanadě a spoluautor francouzské studie, podle něhož jsou ovšem zapotřebí další studie na molekulární úrovni.
Plešatost jako podnět k vyšetření
Francouzská studie by mohla pomoci identifikovat muže se zvýšeným rizikem rakoviny prostaty, které by pak lékaři mohli včas poslat na vyšetření nebo preventivní terapii.
"Plešatění ve dvaceti může být jedním ze snadno identifikovatelných rizikových faktorů a nyní je zapotřebí více práce, abychom to potvrdili," prohlásil doktor Philippe Giraud, který svá zjištění publikoval v časopise Annals of Oncology.
První studie potvrzující souvislost
Vědci si jsou už téměř deset let vědomi souvislosti mezi ranou plešatostí a rakovinou prostaty, ale výzkumy byly dosud matoucí. Zpráva doktora Girauda je první, která dokazuje spojitost mezi plešatěním v mladém věku okolo dvaceti a vývojem rakoviny prostaty později v životě.
I když vědci podezírají za hlavní roli ve vzniku plešatosti i rakoviny prostaty mužský hormon androgen testosteron, přiznávají, že přesný mechanismus jim dosud není znám. "Nezjistili jsme, proč androgeny spojují obojí. Jestli genetické, nebo molekulární faktory vysvětlují tuto spojitost," řekl doktor Yassa.
Není důvod k panice
Měli by se tedy všichni mladí muži, kteří pozorují úbytek své kštice znepokojovat? Podle doktora Girauda nikoli. "Muži by se neměli vyděsit. Je to jen další část, kterou potřebují prodiskutovat s jejich doktorem. Dvakrát zvýšená pravděpodobnost neznamená každý," uzavřel doktor Giraud.
