Zaniklou zástavbu navíc už teď přímo v ulicích města mapuje projekt Zmizelá Opava. Model kostela a johanitské komendy vzniká díky historickým fotkám a dalším dokumentům souvisejícím s řádovým komplexem, strženým po válce. Nalezené dobové fotografie jsou i jádrem venkovní výstavy.
„Kostel jsem si jel do Opavy taky osobně nafotit a podařilo se najít hodně starých snímků. Podoba některých částí komendy ale přesto zůstala neznámá, a je proto potřeba je dotvářet intuitivně,“ popisuje Filip Tarbaj.
Na modelu intenzivně pracuje dva měsíce a do konce léta by rád měl hotovo. Na podkladové desce už stojí obvodové zdi kostela i komendy, kostel už má i okna a věž. „Nejradši mám výrobu základní desky. Používám na ni nejen dvoucentimetrovou dřevotřísku, ale vyztužuji ji po obvodu i dvoucentimetrovými hranoly a zespodu dávám nožky,“ prozrazuje modelář.
Kniha ukazuje, jak se Opava za více než sto let proměnila. Podívejte se |
Desku pokrývá půdorys objektů, jejichž obvod zvýrazňují ještě hranoly. „Stěny dorazím až k nim a udělá to rovinu,“ líčí Tarbaj. Hranoly lemující zdi v modelu zůstanou, zakryje je polystyren, na který přijdou finální povrchy jako trávník či dlažba. Předtím ale musí být hotové všechny budovy.
Vznikají z lepenky. „Ze stejných desek, které tvoří obaly knih. Do několika posledních modelů jsem už zakomponoval i 3D tisk – tady jsem takto vytvořil například věž kostela,“ upřesňuje Tarbaj. Budovy zároveň ručně barví, vychází ze současné podoby kostela.
Opava téměř celá lehla popelem, líčí konec války historik Kolář |
Stavba, jíž Filip Tarbaj tráví desítky hodin, je závěrečnou fází projektu, který trvá už druhý rok a začal hledáním po archivech a mezi sběrateli. Po dobových fotografiích, starých půdorysech, architektonických řezech či plánech na přestavbu komendy s kostelem pátral památkář a předseda spolku Kostel sv. Janů, který o památku pečuje, Dalibor Halátek.
„Měli jsme několik snímků a postupně dohledávali další. Trvalo to skoro rok, máme dokumenty ze Zemského archivu, Slezského zemského muzea, z Národního památkového ústavu i od soukromých sběratelů,“ popsal Halátek.
Proměny v čase. Opavou se v současnosti lze projít i virtuálně |
Pak následovala tvorba 3D modelu, na které se oba muži podíleli společně. „Je to poprvé, co jsem použil 3D modelování. Dosud jsem pracoval na základě 2D nákresů,“ konstatoval Filip Tarbaj, v jehož počítači na základě historických pramenů vznikly nákresy jednotlivých budov i celková podoba komplexu. „Během tvorby 3D pohledu vznášel dotazy a všechno jsme konzultovali,“ dodává Halátek.
Výsledek lidé uvidí v září v kostele sv. Janů. Přenese je do doby před rokem 1945. Právě na konci války byla totiž komenda i okolní zástavba poškozena a následně stržena.
Zmizelá Opava ukáže i příběhy obyvatel domů
Už nyní se však v okolí kostela zabydlela venkovní výstava Zmizelá Opava, spojená s poznáváním tamních zaniklých koutů a ulic, jediné části opavského centra, která úplně zanikla.
V současnosti stojí kostelík osamoceně. Na místě komendy je silnice.
Ztracenou část města připomíná informační panel s mapkami a fotkami na východní zdi zahrady kostela sv. Janů, informační cedule v místech, kde domy stály, a cedule z někdejšími názvy ulic na jednotlivých nárožích.
Výstava prozradí nejen to, jak to v lokalitě kdysi vypadalo, ale také kdo před osmdesáti lety v jednotlivých domech žil, jaké měl zaměstnání či komu domy patřily.
V pátek 17. května v 16 hodin mohou zájemci také absolvovat procházku zmizelými ulicemi s autorem výstavy Daliborem Halátkem. Interiér kostela sv. Janů zároveň po celou dobu nabízí výstavu dobových pohlednic města Opava – jak ji neznáme.
Kostel sv. Janů se nachází ve Smetanových sadech. Svírají jej vytížené dopravní tepny.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
