Nejde jen o neblahé kosmetické důsledky, jako jsou vrásky a povadlá pleť, ale i zdravotní, jako je únava, vyčerpání, úžeh a dlouhodobá dehydratace, která může vést i k celkovému kolapsu organismu.
U pitného režimu je důležitá především pravidelnost. Kromě nedostatku tekutin může být život ohrožující i nárazová konzumace. Ta může způsobit převodnění – stav, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a také další orgány. V extrémních případech může dojít dokonce k jejich selhání. Příkladem je nedávný tragický případ převodnění z USA. Osmadvacetiletá matka nepřežila jednorázovou konzumaci sedmi litrů vody, kterou vypila v rámci rozhlasové soutěže.
Dostatek tekutin záleží i na stravě
V názoru na to, kolik tekutin bychom měli vypít denně, se odborníci stále různí. Vždy ovšem platí to, že od rána do večera bychom měli vypít minimálně jeden a půl litru vody s vyváženým obsahem minerálů. Záleží také na složení stravy. Přibližně 900 ml vody získáváme jako součást konzumovaných potravin.
Pokud jíme polévky a zeleninu, můžeme vypít méně tekutin. Nejvíce tekutin by měli vypít lidé, kteří konzumují hodně masa. Záleží také na tom, jaké minerály a v jakém množství jsou v konzumované vodě obsaženy. Voda by měla dodávat organizmu látky, které mu prospívají, a odvést ty, které se v něm usazují.
Člověk denně vyloučí v průměru asi dva a půl litru vody močí a potem. Je třeba pamatovat na to, že některé nápoje naopak tělu škodí, protože působí močopudně a vodu z těla odvádějí dřív, než ji stačí zužitkovat. Je to například káva a jiné nápoje s obsahem kofeinu, pivo a tvrdý alkohol.
Co pít?
Nejzdravějším nápojem je čistá, pramenitá voda. Vyhovujícím zdrojem může být i voda z vodovodu. Její kvalitu však může negativně ovlivnit její pach a chuť. Další možností jsou vody balené.
„Konzumenti by měli zvážit, která voda se stane základem jejich pitného režimu. Pro tyto účely nejsou vhodné silně mineralizované vody nebo vody sycené oxidem uhličitým. Ty by měly pouze doplňovat základ pitného režimu v závislosti na individuálních potřebách konzumenta,“ říká odbornice na problematiku pitného režimu MUDr. Jarmila Rážová.
A dodává: „Mezi nejvhodnější základ pitného režimu patří nesycené vody z kvalitních přírodních pramenů. Určitý nadstandard pak představují vody kojenecké.“
Omezujte přímou konzumaci většího množství silně perlivých vod. Volný oxid uhličitý může mechanicky narušit proces zažívání a vyvolávat tlakové potíže. Omezte také konzumaci slazených limonád a kolových nápojů. Jsou bohatým zdrojem cukru a jejich konzumace může citelně ovlivnit denní příjem energie. Se zvýšením zátěže byste měli zvýšit i spotřebu tekutin. Nikdy však nárazově.
„Nejvhodnějšími tekutinami pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladká chuť pocit žízně zvyšuje,“ doplňuje MUDr. Jarmila Rážová.
Pokud budete dostatečně pít, vyhnete se mnoha nemocem. S vodou souvisí šest procent všech chorob lidstva. Světová Zdravotnická Organizace (WHO) odhaduje, že nedostatek vody je důvodem číslo jedna v příčinách chorob. Důvodem přitom není pouze špatná kvalita vody, ale i její nedostatečný přísun.
