Do maturity jsem si držela váhu pod 80 kg. Pohybu jsem měla dostatek, sport jsem provozovala i závodně.
Poměrně velká změna nastala při studiu na vysoké škole. Je to přeci jen hodně nepravidelný režim, spousta učení, stresy a to u mě vedlo k nepravidelnému stravování. Do konce studia jsem přibrala cca 20 kg, ale z dnešního pohledu to ještě nebylo to nejhorší, co mě mohlo v životě potkat.
O mněStartovací váha: 120 kg |
Před šesti lety, ze dne na den, přišla závažná nepředvídaná nemoc (nevyléčitelná progresivní choroba napadající nervový systém), která nemá s váhou nic společného, ale vzhledem k tomu, že jsem měla mnoho kil navíc, hodně zdravotních problémů se chybně přisuzovalo i váze. A to mi způsobovalo komplikace v tom, že jsem nevěděla, co mi je. Byl to velký stres a místo toho, abych se snažila s tím něco dělat, tak jsem dělala opak. Skončila jsem na své historicky nejvyšší váze 120 kilogramů.
Pes byl můj zachránce
Velkým impulzem k mému hubnutí byl krásný labrador, kterého jsem si pořídila. Potřebuje totiž spoustu pohybu a přinutí vás jít ven, i když se vám nechce. První rok se psem jsem nic nezhubla, ale taky nic nepřibrala, a pak přišel velký zlom.
Osoba, se kterou jsem chodila větrat mého hafana, a ona svého, mnou začala pohrdat. To byl velký kopanec, který jsem potřebovala.
Začátkem června 2011 jsem se registrovala do Stobklubu s váhou 120 kg a velkou chutí s tím něco udělat. Jako velká výhoda mi přišlo to, že jsem najednou měla spoustu virtuálních a nakonec i živých přátel, kteří bojují za stejnou věc. A se psem jsem začala chodit sama a o to intenzivněji.
Já jsem hubla a ze psa se stal taky krásný svalovec závislý na pohybu. Přece jenom denně přibližně dvě hodiny svižné chůze dělaly divy. Padali jsme oba do vlastních pelíšků, jak podťatí. A ze mě odpadávala másla jedno za druhým.
Za měsíc šest kilo dole
První měsíc jsem ztratila 6 kg, po třech měsících to bylo 15 kg, po pěti měsících 25 kg a konec roku 2011 jsem slavila s minus 30 kg. I Vánoce jsem zvládla na jedničku, na váze bylo v lednu stejné číslo jako v prosinci.
A v této chvíli po mém velkém rozhodnutí mám 40 kilo v nenávratnu pryč. Nejdůležitější v celé věci je to, že už stresy neřeším jídlem. Naučila jsem se je řešit jen pohybem se psem. Jiné cvičení v podstatě nedělám.
Hubněte s odborníkyChcete i vy zkusit zhubnout natrvalo? Společnost Stop obezitě připravila tříměsíční program, kam se může každý přihlásit, a dokonce vyhrát i zajímavé ceny. Pomáhat vám budou nejen lidé, kteří již zhubli, ale také odborníci z řad nejlepších českých lékařů a terapeutů. Více informací a registrace na: www.stobklub.cz |
Glykémie, krevní tlak, jaterní testy, kyselina močová i cholesterol mám teď úplně v normě. A co se týká stravování, tak jsem zjistila, že žádné jídlo není zakázané, ale člověk si kolikrát rozmyslí, jestli mu ty "nezdravé" potraviny stojí za to.
V mém jídelníčku jsou spousty různorodých potravin: z masa si můžu dovolit libové jakékoliv - nejenom kuře, ale i libové vepřové, hovězí, jehněčí, krůtí, různé druhy ryb.
Jím šunku s vysokým procentem svaloviny, sýry klidně i tučnější, jogurty kromě vysloveně smetanových taky jakékoliv, různé druhy luštěnin a velkým kamarádem se mi stal tvaroh a tvarůžky.
Sebekoučink mě naučil hlavně pravidelnosti, a to dokonale. Člověku už ani nepřijde, že pětkrát denně pravidelně jí.
Pokud dodržím svůj režim, nehoní mě chutě. Mně se povedlo odbourat v podstatě všechny sladkosti, protože na ně nemám chuť, a naučila jsem se odmítat nabízené jídlo. Po dvaceti měsících hodnotím na Stobklubu vše pozitivně, změnila jsem sebe a hlavně došlo k přepnutí v hlavě.
V následujících týdnech vám představíme další příběhy lidí, kterým se podařilo zhubnout. Vždy půjde o jiný typ váhového problému.
