Při tomto onemocnění dochází k přechodným poruchám mozkových funkcí, které způsobuje abnormální elektrická aktivita nervových buněk, což vede k rozvoji záchvatu.
Epilepsie nejčastěji vzniká v dětském věku, během dospívání a u starších lidí nad 60 let. Příčinou mohou být různé vrozené poruchy, poranění mozku (úrazy hlavy, zlomeniny lebky, bezvědomí apod.), mozkové infekce (encefalitida, meningitida), mozkové nádory, různé cévní anomálie či poškození toxiny a jiné. Některé druhy epilepsie ovlivňuje také dědičnost.
Spouštěč? Zářivky i nevyspání
Riziko vzniku záchvatu zvyšuje všechno, co podporuje dráždivost nervových buněk. Například alkohol (případně také jeho absence u lidí na alkoholu závislých), nedostatek a nepravidelný rytmus spánku (třeba při práci na noční směny), blikající světlo (počítačové hry, zářivky, diskotéka) nebo požití omamných látek.
U léčených epileptiků může záchvat vyvolat i náhlé vysazení užívaných léků. Rozvoj záchvatu ovlivňuje v některých případech i nadměrná únava a stres, hormonální změny (menstruace) a fyzická zátěž.
Parciální záchvat bez ztráty vědomí
Podle toho, jak velkou oblast v mozku zasahuje abnormální elektrická aktivita, dělíme epileptické záchvaty na parciální (částečné) a generalizované (kompletní). Při tzv. parciálním záchvatu je drážděna pouze určitá část mozku. Je-li během záchvatu člověk při plném vědomí, komunikuje a vzpomíná si na to, co se stalo, mluvíme o parciálním jednoduchém záchvatu. Projevuje se samovolnými záškuby obličeje, končetin nebo jedné poloviny těla. Postižený popisuje záblesky před očima, různé pachy nebo pachuť v ústech.
Můj boj s nemocí: Jak chlapec bojuje s epilepsií |
Při komplexním parciálním záchvatu se dotyčný chová „poněkud zvláštně“, skoro jako automat, a na příhodu si nepamatuje. K typickým příznakům patří samovolná gestikulace, pomlaskávání, pošklebování, přecházení po místnosti a bezmyšlenkovité prohlížení věcí nebo křik. Občas se k tomu přidají také „záchvaty hysterie“. Postižený nekomunikuje.
Generalizovaný záchvat, grand mal
U generalizovaného záchvatu je zasažen celý mozek. Samotnému záchvatu může předcházet tzv. aura: pocity neskutečna, brnění, záškuby končetin apod. Postižený vykřikne, skácí se na zem a ztrácí vědomí. Celé tělo má v křeči, kolem úst se mu objevuje pěna a pokožka mu začíná modrat (kvůli křeči dýchacích svalů).
Potom následuje fáze, kdy sebou dotyčný hází a škube tělem v křečích. Během těchto 2 až 4 minut mu hrozí poranění, prokousnutí či zapadnutí jazyka a následné udušení (tenhle stav se také označuje jako grand mal). V okamžiku, kdy se mozek „vybije“, upadá postižený do bezvědomí, začíná normálně dýchat a do tváře se mu navrací normální barva. Než se probere, může to trvat až desítky minut. Po záchvatu bývá člověk zcela zmatený a netuší, co se s ním dělo.
Co rozhodně nikdy nedělejte
Nesnažte se silou (sevřením, zalehnutím postiženého) bránit křečím. Nerozevírejte mu násilím zaťaté čelisti, mohlo by dojít k poškození dásní a zubů a to se hojí mnohem hůř než prokousnutý jazyk.
Postiženým netřeste, nekřičte na něj ani se ho nesnažte nějakým způsobem křísit. Nechte záchvat proběhnout a v případě potřeby zavolejte rychlou záchrannou službu. Nebuďte dotyčného ze spánku, do nějž upadne po záchvatu.
Léčba a režimová opatření
Pokud se epileptický záchvat objeví pouze ojediněle, není většinou ani třeba, aby pacient pravidelně užíval léky. Je ale podstatné dodržovat určitá režimová opatření, která omezí riziko dalších záchvatů. Je například důležité, aby pacient abstinoval, neponocoval a chodil spát a vstával každý den přibližně ve stejnou dobu. Měl by se rovněž vyhýbat dráždivým světelným podnětům.
Při opakovaných epileptických záchvatech je farmakologická léčba nezbytná. Prognóza bývá obvykle velmi příznivá. U většiny pacientů po nějakém čase tyhle potíže zcela vymizí, a to včetně jejich charakteristických projevů na EEG.
První pomoc při záchvatuMnoho lidí propadne v takové chvíli panice a často udělá něco, čím postiženému naopak ublíží. Přitom stačí zachovat chladnou hlavu a dodržet několik jednoduchých pravidel. Postup při prvních známkách záchvatu Uvolněte těsný oděv a položte mu hlavu Sledujte, jak dlouho celý záchvat trval Zeptejte se dotyčného na jméno a datum |