Cukrovka (diabetes mellitus)
Cukrovka je porucha metabolismu sacharidů, jejímž hlavním projevem je zvýšená koncentrace glukózy v krvi. Kvůli vyšší hladině krevního cukru nad normou je spojena s komplikacemi v malých a velkých tepnách a vede k větším rizikům infarktu, mrtvice, nefropatii a diabetické neuropatii.
Jsou však známy i případy vrcholových sportovců, kteří jí trpí. Většinou to bývají diabetici prvního typu, mladí lidé užívající inzulin. „Pohybová aktivita zvyšuje spotřebu glukózy, snižuje tedy stav glykemie a zlepšuje prokrvení tkání. Pohyb je pro diabetika z dlouhodobého hlediska prospěšný. Z krátkodobého hlediska je tu však riziko hypoglykémie. Pokud se tělesná aktivita přežene, hladina cukru v krvi prudce klesne a může nastat bezvědomí až kóma. Pro mozek je to velká rána a takové situaci musí sportovec umět předejít,“ říká Kamil Bezděk z nemocnice Nový Jičín.
Většina aktivních lidí umí příjem cukrů i inzulinu vzhledem k pohybové aktivitě korigovat. V rámci tréninku poznávají své tělo také z této stránky a umí poznat, kdy zastavit a nebezpečné situaci předejít. Extrémně vytrvalostní sporty nejsou úplně vhodné, ale rozumně provozovaný běh je rozhodně prospěšný.
Nemoci srdce (skupina onemocnění čítající například ICHS, srdeční nedostatečnost, arytmii, hypertenzi)
Ani nemoc srdce nemusí znamenat pro běhání stopku. Zářným příkladem je šéfredaktor RUNGO Marek Odstrčilík, který běhá i po operaci rozšířené aorty. „Pohybová aktivita je významná zejména pro primární prevenci, tedy pro snížení rizika vzniku onemocnění, a terciární prevenci, tedy pro samotnou rekonvalescenci po prodělaném onemocnění. To je důležité kvůli zabránění zhoršení stavu dotyčného. Doporučuje se zejména aerobní zátěž, velice vhodný je běh pomalejším tempem. Výborná je také chůze, zejména intervalová rychlá chůze do únavy, po které následuje zpomalení k odpočinutí a po vydýchání znovu rychlá chůze. Vždy je však nutná konzultace s ošetřujícím lékařem, který zátěž zvolí na základě funkčního vyšetření, ergometrie či spiroergometrie,“ popisuje Bezděk.
Pohybovou aktivitu nemocný při příznacích, jako je bolest na hrudi, nedostatek dechu, nepravidelné bušení srdce, samozřejmě ihned přerušuje. Obezřetnost je na místě i v chladu, při pohybu ve vyšších nadmořských výškách a při zdravotní indispozici, jako je viróza.
Nemoci plic (astma bronchiale, CHOPN)
Běžci vědí svoje i o tom, že vás nemusejí zastavit ani nemoci plic. „Dříve byli nemocní vybízeni k omezení pohybové aktivity zejména při pozátěžovém astmatu. Dnes je pohybová aktivita nedílnou součástí léčby. Nezbytné je dostat onemocnění pod kontrolu pomocí farmakoterapie a režimových opatření, tedy přestat kouřit a eliminovat alergeny z prostředí,“ popisuje sportování s astmatem Bezděk a dodává, že pro tento typ onemocnění je vhodná kombinace aerobní a anaerobní zátěže. „Léčené astma bronchiale dokonce nevylučuje ani možnost sportovat na vrcholové světové úrovni,“ dodává odvahu do žil všem „ukašlaným“ běžcům lékař.
Skolióza
Skolióza je trojrozměrná deformita páteře typická sklonem či posunem obratlů. Nejprve je nutné vyšetření fyzioterapeutem, teprve po něm lékař doporučí vhodný typ pohybové aktivity. „Jedinou kauzální léčbou je posilování paravertebrálních svalů, tedy svalů držících obratle a páteř. To však musí být prováděné cíleně pomocí speciálních cviků podle postižené oblasti. Běh nemusí být ve všech případech zrovna ideální, doporučuje se například koloběh,“ radí Bezděk.
Křečové žíly (varixy)
Křečové žíly je žilní onemocnění, pro které je typické zvětšení a vakovité vychlípení povrchových žil. Snížení náplně žil dolních končetin lze dosáhnout zapojením takzvané svalové pumpy, tedy rytmickým zapojováním svalů stehenních a zejména lýtkových. To napomáhá žilnímu návratu, a tedy snížení městnání krve v oslabených žilách.
„Běh je velmi vhodný jak v prevenci, tak v léčbě, zejména raných stádií. Při pohybové aktivitě je vhodné končetinu stáhnout kompresní punčochou či návlekem, na noc naopak povolit a končetinu položit na vyvýšené místo,“ popisuje Bezděk.
Nebezpečí varixů spočívá v turbulentním proudění krve při jejím městnání s rizikem tvorby krevních sraženin, které se mohou při pohybové aktivitě uvolnit do krevního oběhu a způsobit ucpání konečné cévy například v plicích či mozku. Při léčbě trombembolické nemoci je naopak nutný tělesný klid a zásadní farmakoterapie. „Při bolestivém otoku končetiny, doprovázeném ještě zahřátím či zarudnutím, je nutno rychle vyhledat lékaře k provedení dopllerovského sonografického vyšetření žil dolních končetin. Do vyloučení zánětu žil je větší zátěž včetně běhu potenciálně až životu nebezpečná,“ varuje lékař.
Nemoci ledvin
Mezi nemoci ledvin patří široká škála onemocnění, většinou se jedná o ledvinovou nedostatečnost různého stupně. „Konzultace ošetřujícího lékaře před započetím sportovní činnosti je žádoucí. Přiměřená pohybová zátěž je však vhodná prakticky vždy, neboť zlepšení tkáňového prokrvení díky pohybu se týká také ledvin, což vede ke zlepšení jejich funkce. Pokud lékař neomezí tekutiny ve vyšších stádiích ledvinové nedostatečnosti, je vždy důležitá dostatečná hydratace, zejména během pohybové zátěže. Dehydratace vždy funkci ledvin zhoršuje. Zdravý organismus se s tím vyrovná, v případě predisponujícího poškození však může dojít ke zhoršení funkce ledvin,“ říká Bezděk a dodává, že běh je vhodnou pohybovou aktivitou za předpokladu, že sportovec nezapomíná na dobrou hydrataci.
Epilepsie
Epilepsie je záchvatovité onemocnění mozku, při němž může pacient upadnout až do bezvědomí nebo nezvladatelných křečí. „Zatím neexistují důkazy, které by prokázaly vznik záchvatů ani při kontaktních sportech, natož při běhu. Naopak existují důkazy o zlepšení celkového stavu. Proto je třeba sportování epileptiků podporovat. Podmínkou je ale dobře nastavená farmakologická léčba,“ říká lékař.
Antiepileptika sice ovlivňují pozornost, zrakově-prostorové funkce, rozhodování a psychomotorické tempo, ale změny jsou většinou mírné, tolerovatelné a nejsou kontraindikací pro pohybovou aktivitu. Na rozdíl od méně vhodných aktivit, jako je plavání, horolezectví, jízda na kole i na koni a motosport, patří běh mezi ty nejvhodnější a rozhodně ho lze doporučit,“ shrnuje Kamil Bezděk.
Rakovina
Civilizační strašák číslo jedna je velmi vážnou nemocí, která dlouhodobě zasáhne život pacienta ve všech směrech a mnohdy mívá trvalé následky. „Nádor se živí prokrvením tkáně proto se dříve mělo za to, že je jakákoliv pohybová aktivita nevhodná, protože tím vyživuje i nevítaného parazita. Ale benefit pohybové aktivity převažuje nad riziky. Pohybem se zlepší zdatnost organismu, jeho celková výkonnost i imunitní systém, což daleko převáží rizika plynoucí z většího prokrvení zasažené tkáně.“ říká Kamil Bezděk. Připouští, že léčba je náročná a dlouhodobá, ale pohybová aktivita je vždy lepší než nic. O tom, že ani rakovina nemusí člověka zastavit ve sportování, se můžete dočíst v tomto článku.
