Většina objektivních expertů už gratuluje Spartě k obhajobě, jen slávistický kapitán Tomáš Holeš zkouší tři kola před koncem hecovat: „Ještě není rozhodnuto.“ Ještě není, ale možná už za pár dní bude. Bylo by divné myslet si opak.
První pokus je za dveřmi: jestliže Sparta v úterý doma porazí Baník a Slavia ve středu nevyhraje nad Plzní, bude hotovo v předstihu.
Priske: Remíza jako výhra? To nesnáším. Ale vzhledem k okolnostem bod beru |
Slávisté nemají žádný prostor na klopýtnutí, nicméně s aktuální čtyřbodovou ztrátou už ani valnou naději, že se sezona překlopí na jejich stranu. Potřetí za sebou zřejmě zůstanou bez titulu, což by nepochybně bylo zklamání.
Hlavní zjištění? Nestačí mít elitní obranu s vynikajícím gólmanem, když nedokážete porážet nejsilnější konkurenci. Ve slavném derby se Spartou se zrodily tři remízy, s Plzní zatím dvě porážky. Co slávisté zvládali dřív, teď nefunguje.
Ne že by jim Sparta herní kvalitou utekla, pořád vede jen o prsa, nicméně šlape. S výjimkou jednoho zásadního selhání v Plzni (0:4), vyzařuje ze sparťanů nenasytnost, zabejčenost a sounáležitost. Jak jinak si vysvětlit, že je nepoložilo ani deset červených karet? To číslo je šeredné a raritní, vždyť nikdo v deseti nejlepších evropských soutěžích nemá tak zásadní problém s disciplínou. „Neumím pojmenovat konkrétní důvod. Něco tady nesedí,“ nechápe trenér Brian Priske.
Nepřekvapí, že i v sobotu Sparta dohrávala poslední půlhodinu o deseti, protože se nechal po hloupém skluzu vyloučit slovenský technik Haraslín. Po svém zkratu ještě ironicky zatleskal rozhodčímu. Každopádně to byla jedna z posledních příležitostí Slavie, jak se ještě reálně vrátit do dostihů o titul. Nevyšlo to, sparťanský brankář Vindahl čaroval, stejně jako během prvního poločasu slávista Staněk.
Divoký a extrémně náročný zápas se šestadvaceti střelami a dvanácti rohovými kopy zůstal paradoxně bez branek.
„Nesnáším, když někdo řekne, že remízu bere jako výhru, protože já chci vždycky vyhrát. Ale vzhledem k okolnostem je to dobrý výsledek. Pro nás druhý nejlepší, víc jsme asi v deseti získat nemohli. Jsem na kluky pyšný, že tu bitvu zvládli,“ poděkoval kouč Priske.
Nejvíc červených v Evropě, přesto má Sparta titul na dosah. Bude jako Paříž? |
Všechno má Sparta ve své moci. Navzdory tomu, že pro zítřek ztratila čtyři důležité hráče (Krejčí, Haraslín a Laci budou v trestu, Kairinen se zranil). Stačí nezpanikařit a dál se nechat vézt na vlně, která už se pomalu dotýká zlatých břehů.
Jasně, poslední krok bývá z psychologického hlediska ten úplně nejtěžší, ale taky ho klidně můžete udělat elegantně a bezbolestně.
Jaký závěr asi čeká Spartu? Titul už má skoro v kapse, zakopnout by neměla. Stačí vyhrát dvakrát ze tří pokusů.
Navíc dvakrát hraje doma, kde zatím ani jednou neprohrála. Jistě bude pokaždé vyprodáno, což je na Letné od loňského března úžasný úkaz, který mužstvu dodává sil i sebevědomí.
Jak se Sparta v nešťastném období trápila devět let bez titulu, tak nyní mohutně nahání, o co celou dobu přicházela. Proto vyhrává i tehdy, když nemá zrovna dobrý den. Nejspíš i proto se tolikrát nechala vyprovokovat ke zbytečným červeným kartám. A také je to jistě důvod, proč tolik oslabení ustála.
Tahle sezona se znovu barví doruda. Birmančevič s Kuchtou a Haraslínem dohromady nastříleli devětatřicet gólů, Vindahl má jedenáct vychytaných nul a stroj šlape dál. Ne dokonale, ale pořád dost dobře na to, aby obhájil ligový trůn.