Nemoc mi odhalili lékaři před čtrnácti lety, když mi bylo dvanáct. Proč jsem onemocněla, mi neuměl nikdo vysvětlit.
Hlavní je rodina
V nemocnici si mě nechali přes čtrnáct dní a začátky tam pro mě byly hodně těžké. Všechno bylo nové, ocitla jsem se sama bez rodiny.
Navíc jsem odjakživa neměla ráda jehly a představa, že si budu muset několikrát denně píchat inzulin, mě hodně děsila. Pak jsem zjistila, že místo injekční stříkačky dostanu inzulinové pero, což mě dost uklidnilo. Píchání do prstu a měření glykemie sice byly nepříjemné, ale dalo se zvládnout.
Mamka za mnou do nemocnice jezdila každý den. Až teď zpětně si myslím, že to pro rodinu bylo daleko složitější než pro mě. Nevnímala jsem to jako katastrofu.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
S dalšími pacienty jsem se seznámila na diabetických táborech, kam jsem několik let jezdila, a musím říct, že mi tyhle tábory hodně pomohly. Viděla jsem, že diabetici žijí docela normální život a že dokonce konzumují i sušenky.
Rodiče mi naštěstí nikdy nic nezakazovali, takže jsem neměla potřebu ujídat sladké potají. A i teď, když mám chuť a aktuální glykemie to dovolí, něco sladkého nebo ne úplně zdravého ochutnám.
Cukrovka mě naučila být zodpovědná, samostatná, a to nejpodstatnější – pochopila jsem díky ní, co je v životě skutečně důležité. To nejdůležitější je pro mě určitě rodina.
S manželem se nám před sedmi měsíci narodila holčička a překvapilo mě, že těhotenství bylo i s cukrovkou pohodové. Čekala jsem, že bude těžké vzhledem k hormonům ohlídat hodnoty glykemie, ale k mému příjemnému překvapení šlo všechno tak nějak snadněji.
Nejsem v tom sama
V každodenní kontrole hladiny glukózy mi pomohl i senzor FreeStyle Libre, který už léta používám. Díky němu se nemusím píchat do prstu a kdykoli mohu zjistit, jak na tom s glykemií aktuálně jsem.
Založila jsem si web, nejprve kvůli kosmetice, ale vedle líčení a make-upu sdílím na blogu i svůj život. Cukrovka je mou podstatnou součástí. Díky blogu a sociálním sítím jsem poznala spoustu diabetiků, s několika z nich jsem se dokonce i viděla. I já sama ráda na sociálních sítích sleduju jiné diabetiky. Kvůli receptům, ale také pocitu, že v tom člověk není sám.
O nemociDiabetes mellitus, neboli cukrovka, je onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu (hormonu produkovaného slinivkou, která řídí pohyb glukózy v těle). Rozlišujeme dva typy cukrovky. Cukrovka 1. typu, na inzulinu závislá, je stav, kdy se ve slinivce netvoří žádný inzulin. Může postihnout prakticky kohokoliv. Cukrovka 2. typu, na inzulinu nezávislá, se vyskytuje u lidí nad 45 let a je vyvolána poruchou uvolňování inzulinu nebo jeho sníženou účinností. Asi 80 až 90 procent lidí s touto formou cukrovky trpí nadváhou nebo obezitou. |
