Když se přišlo na to, co mi vlastně je, oslavila jsem ten rok čtrnácté narozeniny. Bylo to hodně zvláštní a těžké období. Musela jsem překonat fóbii z jehel, píchat do sebe několikrát za den inzulinová pera a naučit se přepočítávat sacharidy v jídle a korigovat to správnou dávkou inzulinu.
O nemociDiabetes mellitus, neboli cukrovka, je onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu (hormonu produkovaného slinivkou, která řídí pohyb glukózy v těle). Rozlišujeme dva typy cukrovky. Cukrovka 1. typu, na inzulinu závislá, je stav, kdy se ve slinivce netvoří žádný inzulin. Může postihnout prakticky kohokoliv. Cukrovka 2. typu, na inzulinu nezávislá, se vyskytuje u lidí nad 45 let a je vyvolána poruchou uvolňování inzulinu nebo jeho sníženou účinností. Asi 80 až 90 procent lidí s touto formou cukrovky trpí nadváhou nebo obezitou. |
První dva roky jsem používala inzulinové pero, ale byla jsem často dekompenzovaná – to znamená, že se nemoc nedařilo držet pod kontrolou – tak jsem přešla na inzulinovou pumpu.
Po škole jsem začala pracovat jako servírka a kvůli nepravidelné pracovní době, pauzám na jídlo a spánku se mi výsledky dost zhoršovaly. Lékařka mi proto doporučila změnit zaměstnání.
Nyní pracuji v kanceláři a spolupracuji s módním e-shopem. Neustálé sezení v kanceláři se snažím dohnat různými sporty a hladina cukru se mi v normě drží daleko lépe.
Svoje zkušenosti s inzulinem, který se musí užívat půl hodiny před jídlem, bych popsala jako život na houpačce. Často mi kolísala hladina krevního cukru a před jídlem jsem musela čekat, než inzulin začne působit.
Přesto se mi stávalo, že jsem se dostala do stavu hyperglykemie, kdy je hladina krevního cukru po jídle moc vysoká, nebo jsem naopak zažívala hypoglykemii. Při té je hladina cukru v krvi pro změnu níž, než by měla.
Oba stavy jsou pro nás diabetiky nebezpečné a zhoršují zdraví. U mě se zvýšená hladina krevního cukru projevovala tak, že jsem byla nepříjemná a jen těžko jsem se mohla normálně soustředit na práci, protože na mě padala velká únava. Při nízké hladině krevního cukru – hypoglykemii – jsem se zase cítila psychicky špatně a přepadala mě panika.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Před půl rokem nastala velká změna, protože jsem začala užívat moderní inzulin, kterému se říká inzulin k jídlu. Moderní inzuliny působí rychle a užívají se těsně před jídlem, takže odpadá neustálé plánování, kdy si ho člověk vezme a kdy se přesně nají.
Díky této léčbě jsem se zbavila výkyvů v hladině krevního cukru po jídle a mám celkově volnější ruce. Když si například objednám jídlo do práce, můžu se hned najíst společně s kolegy a nemusím čekat 20 minut, než začne inzulin působit.
Můžu říct, že nelituji dne, kdy mi byl diabetes diagnostikován. Naučila jsem se žít život naplno, poznala spousty nových skvělých lidí a začala pomáhat i jinak nemocným. Lidé stále vidí diabetes tak, že vlastně nesmíte nic sladkého, nesmíte se hýbat, nesmíte prostě nic. Tak to vůbec není.
Hlavní je znát své tělo, snažit se žít zdravě a samozřejmě hlídat si hladinu cukru – což s možnostmi dnešní medicíny jde lépe. Není se za co stydět, je to naše součást života. Já se nepovažuji za nemocného chudáka a všem chci vzkázat: stačí, když budete brát diabetes jako svého parťáka, a on vám za to nebude komplikovat život.
