Kila navíc a tukem „zateplené“ tělo je nejen estetickým strašákem, ale jak víme, je to také příčina řady ortopedických problémů a srdečních onemocnění. Ovšem mnohdy se zapomíná na fakt, že obezita fatálně postihuje i orgány trávicího traktu.
„Porucha výživy, tedy skutečnost, že člověk nejí příliš vhodná jídla, v zásadě orgánům jako takovým až tak neškodí. Největší problém je nadměrný příjem energeticky bohatých jídel,“ varuje profesor Julius Špičák, přednosta kliniky hepatogastroenterologie pražského IKEMu.
Rakovinu tlustého střeva provázejí jasné příznaky, které však lidé přehlížejí. O jaké signály těla jde? Dlouhotrvající průjem nebo zácpa: varovat by vás měl průjem, při němž musíte navštívit toaletu víc než třikrát denně. V takovém případě je nutné rapidně zvýšit příjem tekutin i vlákniny, a pokud průjem trvá déle než čtyři dny a nepozorujete žádné zlepšení, návštěvu lékaře rozhodně neodkládejte. Stejně tak by vás neměla nechávat v klidu zácpa, při níž chodíte na toaletu méně než třikrát týdně a která trvá déle než čtrnáct dní. Varovným signálem je také krev ve stolici a rovněž takzvaně zúžená stolice o průměru tužky. Příčinou může být zúžení střeva způsobené rakovinovým bujením. Příznaky jsou i nenadálý úbytek váhy (o více než 5 procent za posledních 6 až 12 měsíců) a neustálá únava. |
Konkrétně játra v případě obezity doslova trpí nadměrným ukládáním tuku. „Jde o velmi aktivní tkáň, na kterou ta okolní reaguje zánětem. Dlouhodobý zánět jater pak zvyšuje riziko vzniku hepatocelulárního karcinomu. Na našem pracovišti je permanentně hospitalizováno několik lidí s tímto typem nádoru,“ uvádí Špičák.
Kontrolujte kolonoskopii
Další orgán našeho vylučovacího traktu, který bezprostředně ohrožuje přejídání, nedostatek pohybu a celkově chatrná životospráva, je tlusté střevo.
Pokud jde o nebezpečný karcinom tlustého střeva, o České republice se dlouho mluví jako o zemi, která v jeho výskytu bohužel vede. Přesto se podle Špičáka situace začíná zlepšovat díky úspěšnému zavedení preventivních programů. Ovšem ani kolonoskopické vyšetření, které má nádory odhalit, nemusí být vždy stoprocentní.
Více než kde jinde zde totiž sehrává roli lidský faktor. „Riziko přehlédnutí závažného nádoru při kolonoskopii může být i desetiprocentní, což není zanedbatelné,“ překvapuje Špičák s tím, že je žádoucí sledovat kvalitu kolonoskopistů.
„Je dobré zvolit pracoviště, které má dobrou pověst a tím pádem i vyšší číslo prováděných výkonů,“ vysvětluje Špičák.
V tomto případě jde totiž kvalita ruku v ruce s kvantitou, neboť jedině častým opakováním získá odborník větší cit a dovednost. Ke zvýšení kvality kolonoskopie, snížení rizika přehlédnutí závažného nálezu a zvýšení komfortu pacienta podle Špičáka směřují jak technologické novinky, tak i organizační opatření.
„Již dnes je možné si vyžádat záznam celé koloskopie a případně ho nechat posoudit jiným odborníkem. V dokonalých automatizovaných záznamech může být budoucnost,“ přemýšlí Špičák.
Čekat na signály je pozdě
Klíčovou roli nejen v případě karcinomu tlustého střeva stále hraje prevence a komunikace s praktickým lékařem, která v Česku ještě mnohdy pokulhává.
„Čekat na signály je pozdě. Klíčová věc je takzvaný rizikový profil, který by měl sestavit praktický lékař jako první na základě rozhovorů s pacientem. Tento profil je velmi individuální a na základě něj by se měly plánovat dále preventivní prohlídky,“ vysvětluje Špičák.
Právě rizikový profil umožňuje lékaři mnohé v budoucím zdravotním stavu dotyčného předvídat a počítat s tím. Významnou roli totiž sehrávají například dědičné dispozice a tedy rodinná anamnéza. Díky tomuto postupu, který zohledňuje závažné choroby už v ordinacích praktiků, se například v Anglii daří úspěšně bojovat nejen se zmiňovaným karcinomem tlustého střeva.
„V Anglii se provádí sice méně kolonoskopií než tady v České republice, ale mají podstatně menší úmrtnost. Je to dáno právě tím, že mají vysoce kvalitní všeobecné lékaře, kteří umí nastavit individuální plán svým pacientům,“ uzavírá uznávaný lékař.
