Možná dvě, ale možná také šest miliard ročně. Tak velká může být suma, která zmizí v nenávratu poté, co lidé nevyužívají předepsané léky.
Zároveň si tak zahrávají se svým zdravím.
"Protože Česká republika patří k zemím s největší spotřebou léků, je vysoce pravděpodobné, že i množství nevyužitých léků je vysoké," říká Josef Suchopár, zabývající se lékovou politikou.
Podle něho může jít o pět procent všech léků, což je asi 2,6 miliardy korun ročně. Celkem se v zemi ročně spotřebují léky zhruba za více než 50 miliard korun.
Až třicet procent
Některé údaje jdou s odhadem ještě výše: "Odhady se pohybují v řádech miliard korun, některé zahraniční zkušenosti hovoří až o třiceti procentech z předepsaných léků," uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner. Nejvyšší odhady hovoří až o čtyřiceti procentech.
Jen loni vydala největší zdravotní pojišťovna za léky 22 miliard korun, třicet procent z toho činí téměř sedm miliard korun. Je však pravděpodobné, že lidé nedoužívají spíše levnější léky než ty vysoce specializované. Do lékáren přitom zatím léky vrací jen malá část lidí.
Na druhou stranu náklady na léky stále stoupají, což lze přičíst na vrub i tomu, že se objevují modernější a účinnější přípravky. Například loni stouply výdaje na léky u VZP o 6,3 procenta. "Je však spravedlivé říci, že ve srovnání s ostatními výdaji, jako jsou platy zdravotníků či platby nemocnicím, stoupaly nejpomaleji," podotkl Pavol Mazan z Mezinárodní asociace farmaceutických firem.
Kudy z toho ven?
Nabízí se otázka, zda by nepomohlo, kdyby se léky prodávaly jen v tom množství, kolik lidé skutečně potřebují - tedy dejme tomu jen 15 pilulek ze 40, které jsou v balení.
"To není dobrá cesta, protože pak by nebyla záruka, že je lék v pořádku," soudí farmaceut Suchopár. Podle šéfa lékárnické komory Chudoby by to mimo jiné vedlo k ještě většímu chaosu a paradoxně by to bylo dražší, protože by to byla práce navíc.
Chování některých pacientů by však mohla ovlivnit forma léků. Řeč je třeba o antibiotikách nebo lécích na psychická onemocnění. "Například u antibiotik se ukázalo, že přípravky, které se užívají jednou za 24 hodin, užívá dobře 90 procent pacientů, kdežto ty, co se berou každých osm hodin, jen 69 procent," vyčíslil Josef Suchopár.
Nezáleží však jen na formě léků, ale na tom, jak se chovají pacienti. "Český pacient odchází od lékaře s receptem v ruce. Jinak mají někteří pacienti pocit, že nebyli správně léčeni," konstatoval Jiří Suttner. Podle něj proto pojišťovny usilují o to, aby lékaři ordinovali jak metodu léčby, tak zdravý životní styl nebo třeba dostatek pohybu namísto léků na bolest zad.
Lékárnická komora navíc prosazuje, aby lékárny vedly klientům lékovou historii, z níž by bylo zřejmé, co jim kdo předepsal, a lékárník by je tak mohl upozornit, že něčeho užívají moc či že to případně s něčím nevhodně kombinují.
|
Pacienti často nejsou dostatečně zodpovědní Ne každá léčba vede k uzdravení, navzdory snaze lékaře a tomu, že existují vhodné léky. Nedaří se třeba proto, že pacient léky vysadí. "U lidí s psychickými potížemi nedodržuje pokyny lékaře až polovina lidí," říká psychiatr Martin Jarolímek z pražského sanatoria Nad Ondřejovem. Proč tolik lidí neužívá léky, které jim lékaři předepsali? Pacienti obecně dost často nejsou při léčbě zodpovědní a rady lékaře neberou moc vážně. U lidí psychicky nemocných je to až polovina. Někteří si léky ani nevyzvednou, jiní je užívají nahodile, což u léků třeba na schizofrenii nebo depresi nemá smysl. Ovšem když takový člověk lék vysadí, jeho účinek nějakou dobu trvá a on má pocit, že to zvládá. Jaké důvody vedou pacienty k tomu, že s léčbou skončí, aniž to proberou s lékařem? Faktorů je více, v případě mých klientů bývají tím hlavním důvodem vedlejší účinky léků, které je všelijak obtěžují. Psychicky nemocní lidé přestávají léky brát i proto, že si často svou nemoc neuvědomují a odmítají si ji připustit. V případě schizofreniků se přidává i fakt, že jim vnitřní hlas někdy vyloženě nakazuje s léčbou skončit. Přitom bez léků se jim nemoc s velkou pravděpodobností vrátí. Co může změnit chování nemocných, aby při léčbě lépe spolupracovali? Ovlivnit je může třeba rodina, která dohlédne na to, aby léčbu dodržovali. Nebo léky s menšími vedlejšími účinky či ty, které se podávají podstatně méně často. Jejich velkou nevýhodou je cena, a proto se pojišťovny brání je proplácet, ačkoli nakonec může být léčba třeba levnější než opakovaná hospitalizace. |
