Užívání bylinek na různé zdravotní potíže je na vzestupu. A lékaři většinou nejsou proti, ačkoli názory na efekt rostlinných přípravků se mezi nimi liší.
"Bylinky většinu nemohou nahradit léky, ale hodí se jako doplněk běžné léčby, nejlépe při počátečních příznacích, nebo naopak na doléčení," soudí praktická lékařka Hana Krejčová, která sama svým pacientům s výběrem bylin radí.
Věřím jen rostlinám
Někteří lidé se snaží bylinami nahradit veškeré léky. "Snažím se vyhýbat chemii, a proto si sama pěstuji bylinky a dávám je celé své rodině. Daří se mi s jejich pomocí vyléčit většinu běžných chorob, jako je rýma, kašel," tvrdí Marta Kohoutová, matka tří dětí.
"Používám je také na ošetřování problémů s kůží či drobné úrazy a třeba i zažívací potíže." Na ty má platit zejména máta a majoránka.
V podobných případech je velmi důležité rozlišit, o jaké problémy jde. "Zažívací potíže mohou být vyvolány mnoha různými podněty. Od dietní chyby až po infekční průjem a některé z nich je potřeba léčit léky," upozorňuje pražský dětský lékař Milan Kudyn.
Většina lidí však používá bylinky právě jako doplněk běžné léčby nebo na akutní, ale jen krátkodobé potíže. Typickým příkladem takové rychlé pomoci je třeba mátový čaj na trávicí potíže, lipový na kašel nebo známé přiložení listu jitrocele na drobné poranění.
To, že se lidé o bylinky zajímají stále více, zaznamenávají i lékárníci. "Lidé si bylinné čaje a různé výrobky bylinného původu kupují hodně často," potvrdil olomoucký lékárník Aleš Krebs. Většinou jde o lidi, kteří se aktivně zajímají o své zdraví.
Kde hledat radu
Právě lékárníci by lidem měli umět nejlépe poradit s výběrem, protože na rozdíl od lékařů účinky rostlinných přípravků studují přímo na fakultě. Někteří praktici i odborní lékaři však na bylinky příliš nesázejí, a jejich pacienti se od nich proto rady nedočkají.
To je přitom někdy hodně důležité, protože některé rostliny se s léky nesnesou a navíc jejich účinek snižují, nebo naopak nebezpečně zvyšují. Příkladem může být třeba třezalka, která v některých případech zvyšuje riziko krvácení.
"Byliny jsou také léky a podle toho je třeba s nimi zacházet," shrnuje profesor Luděk Jahodář z farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Podle něj nemá smysl účinek bylin přeceňovat, avšak bylo by chybou je šmahem zavrhovat, protože někdy mohou skutečně výrazně pomoci. A to i u vážných chorob.
Rostlinné čaje se výborně osvědčily také třeba u lidí s psychosomatickými obtížemi, kdy zdravotní potíže souvisí s psychikou a běžné léky příliš nezabírají.
Mnoho lidí si bylinky samo pěstuje, případně kupuje od jiných pěstitelů, ať už čerstvé nebo sušené. Velmi ovšem záleží na tom, jak byla rostlina pěstována, sklízena a případně sušena a skladována.
Kupujte osvědčené
Nejmenším rizikem by v tomto směru měly být hotové bylinné čaje s hygienickým atestem a přesným složením na obalu. Používané byliny se většinou pěstují na polích vybraných tak, aby nebyla ohrožena toxickými látkami.
Léčba: Rostliny, nebo raději pilulky?
Představte si dva zdánlivě podobné případy - v jednom je použití bylinného čaje úplně namístě, v druhém však může ublížit.
"Lidé někdy věří bylinkám přespříliš. Například se setkávám s tím, že se snaží třeba třezalkou léčit deprese, případně na ně pijí uklidňující čaje. Hrozí jim však, že se jejich potíže dostanou do chronického stadia," říká lékařka Věra Niederlová, která se věnuje i psychosomatické medicíně.
Naproti tomu je podle ní úplně namístě, pokud lidé pijí bylinky na lehké neurotické potíže stresového charakteru nebo na nespavost.
"Doporučuji lidem, aby bylinky užívali, ale zrovna tak jim vysvětluji, že někdy je daleko lepší, když sáhnou po klasických lécích," doplňuje lékařka.
Sama doporučuje byliny například v případě mírných depresí, u bolesti hlavy psychosomatického původu, u potíží vyvolaných akutním stresem a podobně.
Čaje versus bylinky
Lékařka zároveň upozorňuje na to, že velmi záleží na formě podávání bylin. Zatímco čaje jsou většinou slabší, v případě léků připravených z bylin, takzvaných fytofarmak, už je třeba počítat s hodně silným účinkem.
Ostatně některá fytofarmaka mohou lékaři předepisovat a pojišťovny je přímo hradí nebo na ně přispívají jako na léky. Řeč je třeba o přípravcích na spaní z kozlíku, meduňky, mučenky a podobně.
Fytofarmaka mívají většinou podobu tablet, plněných kapslí, kapek nebo tinktury s vyšším obsahem alkoholu. Výhodou pilulek je někdy snazší podávání než v případě přírodního produktu - řeč je třeba o česneku snižujícím krevní tlak.
Lidé věří bylinám
Lékárníci mají zkušenost, že lidé automaticky považují fytofarmaka za bezpečnější než běžné léky, to však vůbec nemusí být pravda.
Podle lékárníka Petra Rejska se někdy na jedné straně přeceňuje účinnost některých léků, aby se na druhé straně demagogicky tvrdilo, že všechny umělé látky jako léky jsou jedovaté.
Ostatně mnoho rostlin se při výrobě klasických léků používá dodnes, byť si to lidé často neuvědomují.
Léky se dělají z máku, rulíku, barvínku, chinovníku, kávovníku i čajovníku, případně tisu nebo náprstníku i z mnoha daleko exotičtějších bylin a dřevin. Koneckonců, jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších léků - aspirin - se původně vyráběl z vrby.
Na druhou stranu se stává, že rostlinné rostlinné přípravky nejsou tak úplně přírodní, protože do nich výrobce tajně nebo i otevřeně přidal další látky včetně běžných léků. Měl by to nicméně přiznat na obale nebo v příbalovém letáku.
Bylinky s příměsí
Větší nejistota panuje v případě mastí nebo čajů, které lidé kupují hotově třeba od léčitelů. Před časem takto šokoval případ lékaře, který prodával údajně přírodní mast na ekzém - ta účinkovala, ale jen proto, že v ní byly kortikoidy, které při dlouhodobém užívání zatěžují tělo a poškozují pokožku.
Bylinné čaje neznámého původu zase podle výsledků různých kontrol obsahují až v deseti procentech případů těžké kovy, jako je olovo, arzen a rtuť.
Přípravky prodávané v lékárnách by měly mít atest Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který je posuzuje většinou jako potravinové doplňky. Navíc je jisté, že takový výrobek musel projít schvalovacím řízením.
Pozor, získaný atest vypovídá o tom, že výrobek je zdravotně v pořádku a že má složení uvedené na obalu. Nikoli, že v léčbě splní všechno, co případně výrobce slibuje. Pokud se přípravky prodávají jako léky, měly by mít za sebou navíc klinické zkoušky.
Naučte se zacházet s rostlinami
• I bylinky jsou léky
Lidé často podceňují účinky bylin a neuvědomují si, že jsou to de facto také léky a někdy hodně silné. Pozor proto zejména na nebezpečné kombinace s jinými rostlinami nebo přímo léky.
• Nechte si poradit
Neužívejte bylinky nazdařbůh, zejména dlouhodobé užívání si dobře rozmyslete a případně ho proberte se svým lékařem, který zná váš zdravotní stav a ví, jaké léky berete.
• Raději čerstvé byliny
Obecně platí, že z čerstvých rostlin získáte účinné látky více a snáze, můžete si navíc byliny nasbírat sami - pozor však, aby to bylo místo bez exhalací, rozhodně je nesbírejte třeba blízko silnice.
• Sušené? Buďte opatrní
Sušené bylinky neznámého původu v sobě vždycky skrývají riziko, že v nich budou plísně a další nežádoucí příměsi. Není také zřejmé, jak dlouho už jsou skladovány a zda vůbec ještě účinkují. Kupujte raději výrobky s osvědčením hygienika - nezaručuje sice účinnost, ale neměly by vám ublížit.
• Tabletky mohou také pomoci
Mnohobylinné preparáty mají podobu hotových kapek nebo tablet, mohou být stejně účinné jako nálevy z čerstvých rostlin. A v některých případech, jako je třeba česnek, představují přijatelnější alternativu. Nechte si při výběru poradit v lékárně.
Potřebujete radu? Zeptejte se dědka kořenáře
v poradně iDNES.
