Akné je dermatologická choroba, která v lidech vyvolává různé pocity. Mnozí lidé si například myslí, že člověk s akné se příliš nestará o osobní hygienu. Mezi další zažité stereotypy patří to, že lidé s akné nemají moc přátel a jsou to spíše "šprti". Akné, běžná dermatologická choroba, která vlastně není nijak zdraví nebezpečná, může způsobit teenagerům nejenom jizvy na tváři, ale i na duši.
Teenageři se v době dospívání začínají více zkoumat a soustředit na vzhled, což souvisí i se zájmem o druhé pohlaví. A v dnešní společnosti, která se zdá krásou a bezchybností někdy až posedlá, je tlak na dospívající ještě silnější.
Akné v teenagerech ve velmi citlivém věku může vyvolávat nepříjemné emoce - stud, ponížení a zlost, které mohou dokonce vést až k přetrvávajícím pocitům úzkosti, depresi a trvalému narušení psychické pohody. V tomto ohledu může mít akné na pacientovu psychiku horší vliv než závažnější choroby. Kromě toho akné působí na život lidí i socioekonomicky, pro lidi s nedobře vypadající pletí je složitější například shánění zaměstnání nebo brigády.
Akné jako handicap
Předchozí tvrzení potvrzují dvě na sobě nezávislé studie, které byly provedeny na 1002 teenagerech mezi 13 a 17 lety a na stejném počtu lidí starších 18 let americkou společností pro akné a růžovku. V obou případech byly zpovídaným předvedeny fotografie lidí s čistou pletí a s počítačově přidaným akné. Fotografie se střídaly tak, aby obrázek člověka s čistou pletí a s akné vidělo stejný počet lidí.
Výsledky byly v některých případech zarážející. Teenageři s akné byli vnímáni jako méně sebevědomí, méně šťastní, méně zábavní a dokonce i méně inteligentní. Vzrostly naopak čísla označující je za nesmělé, šprty a osamělé osoby. Zároveň tato kožní choroba v očích ostatních snižuje pravděpodobnost, že dotyčný zrovna s někým chodí.
Vzdali by se i Facebooku
Snad nejzávažnější důsledky ale může mít pro teenagery trpícími akné fakt, že snižuje jejich šanci sehnat zaměstnání nebo brigádu, zároveň jsou vnímáni spíše jako následovníci než vůdci a jako osoby s nižší šancí na úspěch v profesním životě.
Pro většinu dotázaných teenagerů, kteří akné trpěli, je to nejhorší součást dospívání oproti tělesným změnám, tělesnému zápachu nebo změně hlasu.
Většina z nich by byla ochotna obětovat mnoho z pohledu svého hodnotového žebříčku, aby se tohoto problému zbavila – 59 % by se například na rok odpojilo z Facebooku, což je pro mladé lidi v současnosti největší nástroj sociální komunikace s vrstevníky.
Vyhněte se vtípkům
Jak se tedy chovat k dospívajícímu, který začíná mít známky akné? Rozhodně se vyhněte všem "dobře myšleným" vtípkům ve stylu: Co ti to tady raší? Neroste ti náhodou roh? Vám možná přijdou nevinné, ale pro dítě připravují velmi nepříjemné chvilky trapnosti až zlosti, se kterými si neumí poradit.
Doktorka Maria Rueda: "Jděte s teenagerem ihned k dermatologovi. Akné je choroba, kterou je potřeba léčit. Vám se možná stav vašeho dítěte nezdá tak závažný, ale vždy je přeci lepší mít jistotu, že nic nezanedbáte."
"Problém je v tom, že většina pacientů přijde s akné pozdě, až ve chvíli, kdy se mu z něj udělají na obličeji jizvy. Pokud by přišli dřív, dalo by se zjizvení zabránit, což je jednodušší než se ho následně snažit zamaskovat. A hlavně pro děti mějte pochopení a nesmějte se jim," říká doktorka působící ve Francii, která o akné napsala několik publikací.
Důležitá je i spolupráce s psychology
Touto problematikou se zabývá poměrně mladý obor – psychodermatologie. Přestože dermatologické problémy často nebývají zdraví nebezpečné, podle mnohých dermatologů mohou mít velmi závažné dopady na psychiku pacienta, což na jednu stranu ztěžuje léčbu kožního problému, na druhou stranu může vyvolat až depresi a sebevražedné sklony.
Jednou z hlavních osobností psychodermatologie je profesorka Anna Zalewská z Lodžské univerzity, která se spolu s kolegy po celém světě snaží školit mladé dermatology v této problematice a nabádá je ke spolupráci s psychology.
Zároveň si jsou dermatologové vědomi toho, že psycholog nebo psychoterapeut může pro mnoho pacientů znamenat neúnosnou finanční zátěž. Z toho důvodu se snaží organizovat svépomocné skupiny, ve kterých se scházejí dermatologové s pacienty s různými kožními chorobami. Podle mnoha z nich je ale největší problém přimět pacienty, aby se takového sezení zúčastnili, protože v mnoha přetrvává velký stud spojený s jejich diagnózou.
