Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tv„Začíná škola. Ulice dnes všude, ale zvláště v okolí škol, oživly novým ruchem, hloučky dětí, ubírajících se do školy, daly jim osobitou tvářnost.“ To se dočteme ve 100 let starých Národních listech.
Pondělí 1. září 1924 prožívaly české děti totéž, co jejich následovníci. Ve stejný den, v dalších letech i desetiletích. Pokračují opět Národní listy:„Prázdniny skončily. Škola je tu ze všech stran, scházejí se školáci a školačky. Malí začátečníci kráčejí trochu zaražení s otci a matkami, svátečně oblečeni, ve slavnostní náladě, zpola bázlivě, zpola zvědavě v očekávání, co a jak dnes bude ve škole.“
„Některých se zmocňuje tesknota, ta propukne i u těch, kteří si doposledka vedli statečně. Až je matka nebo otec posadí do lavičky, budou se míti k odchodu, asi se rozpláčou, možná potají slzičky rozetřou po tváři. Ale moudrý a laskavý učitel, zájem o nové druhy, o nové věci, o nové prostředí brzy zaplaší.“
Školní docházku v roce 1924 v Československu upravoval necelé dva roky „Malý školský zákon“. Ten zavedl společné třídy chlapců a dívek všeho školního věku, zrovnoprávnil učitele a učitelky, děti mezi šesti a jedenácti lety navštěvovaly obecnou školu a poté pokračovaly na vyšší obecné, měšťanské nebo střední škole. Zřizovatelem školy byl stát, místní samospráva, soukromý subjekt nebo církev.
