Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách, vládě jej muselo předložit do konce srpna. Kabinet musí návrh projednat a poslat Sněmovně do konce září.
„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice - a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu,“ uvedl ministr financí. Vláda si podle něj půjčuje převážně na investice.
Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované 184,6 miliardy korun.
Návrh předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun. Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.
Kritika ekonomů
Uvedený schodek je nižší než ten na letošní rok, jehož schválená výše činí 252 miliard. Od ekonomů za to ale ministr potlesk nesklízí. „Takto hluboký deficit má být vyhrazen pro období krizí, kdy se stát snaží zachránit skomírající ekonomiku pumpováním veřejných prostředků na dluh. To není náš případ,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Předčasné ukončení výběru speciální daně požadovali především minoritní akcionáři skupiny ČEZ. Její setrvání je tak pro ně nepříjemným překvapením.
