První rodina nejnovější Výměny žije v nájemním bytě 3+1 v Plzni. Prodavačka Eva (38) sdílí domácnost s Emanuellem (41), který podle svých slov pracuje jako manažer v celosvětové firmě. Společně vychovávají děti Barunku (9) a Emanuella (5). Partneři spolu údajně málo komunikují. „Evina má nějaký problém, nepřijde s ním za mnou a já pak začnu křičet, jsem vzteklej a všichni se mě bojí,“ vysvětluje Emanuell. „Že nepřijde za mnou, to mě štve! Já držím finance, já dávám povely, co se může, co se nemůže,“ dodává.
Podle jeho názoru manželka a děti bez něj zkrátka nefungují tak, jak by měly. „To není pravda,“ oponuje mu žena. „On vstane ve dvanáct nebo v jednu a už je uklizeno, navařeno a já se pak divím, co to povídá.“ Emanuell přiznává, že je manželství na pokraji krachu. „Já bych udělal velké změny. Rozvádět se nechci jen kvůli dětem.“ Drsná slova však při loučení nahradily slzy, které při pohledu na odjíždějící manželku Emanuell nedokázal zadržet.
My jsme dobrá, skromná rodina
Následující dny strávil Emanuel s Petrou (29), operátorkou ve výrobě z Chomutova. Její dojmy z náhradního manžela byly spíše smíšené: „Je hodně ukřičený. A malý. Manažer, no.“ Hned první večer podrobila rodinu výslechu ohledně věcí, které se jí v manuálu nějak nezdály. Jako první přišla na přetřes devítiletá Barunka, která chodí teprve do druhé třídy.
„Ona měla rok odklad a pak hned v první třídě propadla,“ přiznal otec. Nevěřícně hleděla Petra také na pětiletého syna, který dosud pije z kojenecké lahve. „Barunka taky cucala. Přestala až minulý rok,“ sdělil jí Emanuell. Nakonec vyšlo najevo i to, že malý Emanuell chodí pořád na nočník.
V manuálu Eva Petru varovala, že její muž rád dlouho vyspává. Tento jeho zlozvyk hned první den pořádně zkomplikoval situaci. Původně slíbil, že ukáže náhradní manželce, jak doprovodit děti trolejbusem do školy, nakonec se mu však nechtělo vstávat. Na poslední chvíli zavolal dětem taxíka.
Také další rys jeho povahy – výbušnost – měla Petra zakusit hned druhý den. Eman se začal rozčilovat nejprve nad chybějící škrabkou na brambory, následně kvůli mixéru. Nepřesvědčily ho ani námitky Petry, že brambory klidně oškrábe nožem a našťouchá vidličkou.
Odpoledne Emanuell konečně ukázal náhradní manželce, která není zvyklá jezdit MHD, jak se s dětmi do školy příště dopravit trolejbusem. Petra sice neměla jízdenku, ale to mu nevadilo, údajně si totiž sám lístky také neštípe.
„Já jsem chudý člověk. A znám všechny revizory. Když mě vidí, tak ani nenastoupí,“ zdůvodňoval své rozhodnutí jezdit načerno. Bářinu školní tašku pak zapomněl na zastávce a Petra už se neubránila poznámce: „Já se za těch dalších osm dní asi zblázním. Nemáme tátu, nemáme tašku a nemáme ani jízdenky.“
Petra (29), operátorka ve výrobě z Chomutova, měla výhrady k náhradnímu manželovi už hned na počátku. Postupem času ale přerostly v alergii.
Eman sice tašku nakonec našel, zlost si však doma vybil na rodině. „Je tu bordel jako v pr*eli.“ Na náladě mu nepřidal ani fakt, že Barunka ten den sklidila ve škole špatné známky. Zatímco jí Petra pomáhala s domácími úkoly, otec hrál s malým Emanuellem hry na PlayStationu. Učící se dvojice mu však vadila, a tak nakonec vypojil zařízení a i se synem se přestěhoval do jiného pokoje. „Tady se nemá co učit. Už jsem to říkal několikrát a už se opakovat nebudu,“ rozkřikl se přitom.
Třetí den Petra opět odprovodila Báru trolejbusem do školy. Přístup náhradního manžela jí však pomalu začínal vadit. „Já ho taky někdy vyženu, ať s ní jde. Přece ty jízdenky nebudu pořád platit. To je tak se vším, i když říkal, že peníze má. Ale když jdu do krámu, tak mi nikdy neřekne, že mi něco dá.“ Údajně Petře sdělil, že své manželce dal sebou čtyři tisíce a jemu zbyly pro Výměnu pouhé tři stovky.
Petra sice chtěla vařit, ale neměla z čeho. Navrhla náhradnímu manželovi, že připraví alespoň vývar, ten ji ale od úmyslu zrazoval: „Zbytečně budeš vařit. Baruna nebo Eman si řeknou, když budou něco chtít. No a pak za deset minut uděláš polívku nebo špagety.“ Seznámil ji také s přístupem k vaření v jeho domácnosti. „My jsme tak dobrá, skromná rodina, že když máme hlad, sedneme do auta a jedeme do restaurace. Na co mají chuť, to jim dopřeju.“
 |
Petře nedala spát ani záliba náhradního partnera ve sledovacích a odposlouchávacích zařízeních. „U hlavy jsem měla celou dobu chůvičku, a když jsem zakašlala, tak jsem to slyšela od tebe z pokoje,“ sdělila mu. I když na jeho posteli zrovna ležela bezpečnostní kamera, kterou se chystal zapojit, omezil se pouze na sdělení, že zařízení klidně mohla vypnout, že ho má nainstalované kvůli dětem. „Chci tím jenom říct, že už se bojím jít i do koupelny. Bojím se svlíkat, protože nevím, co tam na mě vybafne,“ strachovala se dále Petra.
Výměna názorů přerostla v hádku. „Já tady nechci být, bojím se ho,“ přiznala nakonec vyměněná manželka. „Hlavu má vypatlanou, ty vo*e a bude říkat nějaké nesmysly,“ ozývalo se mezitím z kuchyně. „Od neděle se nevytíralo, všude bordel jako v pi*i.“
Problémy domácnosti se začaly čtvrtý den vršit. Otec beze slova odešel, nebylo nakoupeno a peníze Petra dosud žádné nedostala. Domů se Emanuell vrátil až po osmé. Hádky ohledně chůviček pokračovaly i další ráno a došla řeč i na finance. Petra Emanovi vyčetla, že musí ze svého platit všechny nákupy. „Kdybych ti ukázal šuplík s penězma, tak vyplázneš jazyk,“ poučoval ji rozlícený manžel. „Ty si kupuješ svoje nákupy, ne? Snad já nepůjdu do obchodu, že ty máš chuť třeba na ananas, a nebudu ti ho kupovat?!“ Petra se mu snažila vysvětlit, že vaří i pro děti. „Vždyť tam je salám,“ pokračoval Eman, ale Petra ho vyvedla z omylu: „Salám už tam dávno není.“
Domů nechoď, máme návštěvu
Při změně režimu se Petra zaměřila hlavně na věci, které ji už zpočátku zarazily u dětí: dudlík a nočník. Jejich používání chtěla omezit, s čímž náhradní manžel souhlasil. Další přání se dalo očekávat. „Napíšu ti nákupní seznam a ty vše nakoupíš,“ oznámila mu suše Petra a také se dočkala souhlasu. „Jsem už fakt vyřízená, hlavně mi vadí i tvůj hlas. Lžeš mi, bojím se, a proto odcházím na hotel,“ oznámila nakonec.
Nočník Emanuell sice schoval, s ostatními úkoly měl však problém. „Já nakoupím to, co chci já. Mně ani žena nepíše seznam. Já vím, co mám koupit.“ Petře také sdělil, že s dětmi pojede na výlet, jenže k odchodu se neměl. Petra se sbalila a odešla na hotel, s náhradní rodinou se však domluvila, že se vrátí následující den dopoledne.
To se však nakonec nestalo. I přes nepříznivou epidemiologickou situaci si Eman domů pozval přátele a Petra tak raději strávila den sama venku. Mezitím otec doma ukazoval kamerám, jak špatně poskládala do skříňky nádobí. Petra přišla podle domluvy v pět, ale návštěva měla odjet až další den. „Ty lidi neznám, nemají ani testy na covid. A Eman si je tam radši nechá, než abych tam mohla být já s dětmi,“ povzdechla si při cestě zpět na hotel.
Příjemné překvapení pro ni alespoň přichystal přítel. Byl totiž Valentýn a na pokoji na ni čekala kytice a láskyplný vzkaz. Možná i to ji donutilo k zásadnímu rozhodnutí – ukončit výměnu po pouhých sedmi dnech.
