Narodil se s méně prsty na všech končetinách a pravá noha mu končí nad stehenní kostí, takže musí nosit protézu, ale snaží se žít jako jeho zdraví vrstevníci. Chodí s nimi do školy, na výlety a také plave. A to dokonce závodně. Na nic si nestěžuje a nejspokojenější je v bazénu při tréninku.
Čtrnáctiletý Petr Frýba měl jen jedno velké přání, které se mu díky vánoční sbírce iDNES.cz splnilo. Bionickou protézu, která by mu podstatně usnadní pohyb.
„Jediné, co zvládne moje současná protéza (mechanická - pozn.red.), je ohnout se v koleni. Když ale dám nohu do špatného úhlu, tak mě to tlačí. Po schodech chodím tak, že zvednu levou nohu, pak se s ní vytáhnu, na stejný schod dám pravou a pak zas jdu levou,“ popisoval Péťa s tím, že je pro něho i normální chůze poměrně namáhavá, protože neúměrně zatěžuje kyčle.
Dnes se konečně dočkal nové bionické protézy. „Je to super, cítím, že to je jednoduší, přijde mi, že mám lepší stabilitu,“ svěřil se s prvními pocity po nasazení Péťa.
Sbírka pro JakubaPetrův příběh zaujal lidi natolik, že mu poslali více peněz, než nakonec bylo třeba. Darovací smlouva má hodnotu 638 690 korun, takže na transparentním účtu pro Péťu zbylo 289 573 korun. Nadace Konta Bariéry se rozhodla věnovat tuto částku dvaadvacetiletému Jakubovi Zachovalovi, který také potřebuje bionickou protézu. Narodil se s chybějící částí horní končetiny, konkrétně bez zápěstí, dlaně a prstů na pravé ruce. Stejně jako Péťa i on je vášnivý sportovec. Hrál florbal, dělal i judo, nyní studuje Fakultu tělovýchovy a sportu na UK. Nyní má však z přetěžování levé poloviny těla zdravotní problémy a akutně potřebuje novou robotickou ruku za 721 704 korun. Chybí mu ještě 315 733 korun. Chcete-li pomoci, posílejte peníze na účet 17 111 444/5500, variabilní číslo 4444.  Jakub Zachoval |
Protéza funguje na principu senzoru, kterému se říká gyroskop. „Je to identické zařízení, jaké bývá v letadlech na snímání polohy. Gyroskop následně odesílá informace do mikroprocesoru, který je zpracuje a podle toho upraví odpor kolene,“ popisuje protetik Jan Červený, který pro Péťu protézu vyráběl.
Díky tomu dokáže kolenní kloub rozpoznat situaci, kdy třeba může nastat nějaký karambol, jako je zakopnutí. „V tu chvíli kloub ztuhne a je schopen zpomalit následek. Zrovna tak rozpozná, když uživatel chce jít ze schodů nebo z šikmé plochy,“ říká protetik a dodává, že díky tomu bude moci Péťa kromě chůze zvládat i další pohybové aktivity jako například jízdu na kole, na in-line bruslích, ale třeba také na snowboardu. „S žádným jiným kolenním systémem tohle možné není,“ poukazuje protetik Jan Červený.
Jednotlivé aktivity si Petr může volit prostřednictvím aplikace. „Je to klasická aplikace do telefonu. Díky tomu se dají přepínat módy, jako je normální chůze, snowboard a tak. Akorát to bohužel jde jen na Androidy a já mám iPhone, ale snad se to nějak vyřeší,“ popisuje Péťa a dodává, že by si mohl vyměnit mobil s mámou.
Jízdu na sněhu už ostatně Petr jednou zkoušel. Měl od firmy půjčenou bionickou protézu na zkoušku a dařilo se mu jezdit plynule na snowboardu. Na ten se ostatně už zanedlouho chystá. A maminka slibuje, že na hory nejprve pojedou jako rodina. „Chceme být u toho a vidět, jak Péťa pojede ze svahu. Bude to nejen pro něj, ale i pro nás velký zážitek,“ říká Lenka Frýbová.
Protéza už Péťovi zůstane až do dospělosti. Má totiž tu výhodu, že poroste s ním. Čím dříve se tento systém dostane k mladému člověku, tím lépe.
