Červená na nízký tlak
Zmiňovaní staří Egypťané používali červenou barvu na zlepšení krevního oběhu a povzbuzení metabolismu – v zimě tedy i na zahřátí. Žlutá podle nich stimulovala nervy a očišťovala tělo, oranžová uzdravovala plíce a dodávala energii a modrá uklidňovala a tišila bolest.
Jak je to s fyzickým účinkem barev na člověka, o tom se vědci stále dohadují a většina se přiklání k tomu, že barvy umí ovlivnit naši náladu, možná i fyzický stav. Záleží na jednotlivci, nakolik účinku barev uvěří a nakolik je psychicky citlivý. Barvy v nás vyvolávají pocity, které se u každého z nás liší. Podle vzpomínek, podle toho, kterou barvu má rád nebo co mu připomíná. Pokud vás babička velkou část dětství rvala proti vaší vůli do slušivého, leč kousavého červeného svetříku, asi vám bude červená zvedat tlak i z jiného důvodu, než že vyzařuje osvěžující energii.
Básník Johann Wolfgang Goethe pojal svoji práci Nauka o barvách (1810) velmi poeticky a účinky jednotlivých odstínů na člověka nevysvětluje vědecky, ale pocitově. Dělí barvy na pozitivní, což jsou žlutá, červenožlutá (oranžová) a žlutočervená, a negativní, což jsou modrá, červenomodrá a modročervená. Barvy první skupiny podle něj vyvolávají čilé, živé, aktivní nálady a barvy druhé skupiny jsou zase neklidné, mírné a tesklivé. Zelenou barvu řadil Goethe k neutrálním.
Nauka o barvách (J. W. Goethe)Byl to básník a ne fyzik, přesto se pustil do zkoumání barev z psychologického hlediska. Tvrdil třeba, že i mezi barvami existuje harmonie jako u tónů v hudbě. V době, kdy se vnímání barev bralo čistě fyziologicky, začal německý básník Goethe zkoumat jejich smyslově-morální působení na člověka. Jeho teorie vycházela ze starořeckých představ o barvách, což zásadně ovlivnilo směr jeho myšlení. Zjistil, že barvy ovlivňují lidskou psychiku i tělo. Sestavil také barevný kotouč a stanovil pravidla harmonie barev. O jeho básnickém přístupu k ,barevné vědě‘ svědčí i výňatek z jednoho dopisu: "Žlutá je světlo, které zvlhčila tma, modrá je temnota oslabená světlem. Světlo je nejjednodušší a nejcelistvější věc, kterou známe. Popřete ho a máte tmu." |
Za důkaz, že barvy opravdu ovlivňují naše nálady a emoce, padla i jedna Nobelova cena. Získal ji v roce 1903 Niels Finsen, který prokázal, že barevná chvění procházející lidským tělem v něm mohou vyvolat výrazné reakce. A vědecky na to šel i Robert Gepard, který roku 1958 při pokusech zjistil, že na červenou reagují lidé zvýšením krevního tlaku, zrychleným dýcháním, potí se jim dlaně a jsou napjatí, úzkostní a rozčilení. Naopak modrá je dokázala uklidnit, stejně jako zelená.
Kafe až nakonec
Doba, kdy krabička pastelek nahradí lékárnu, asi nikdy nenastane, ale proč nevyzkoušet terapii proti jarní únavě, která vás navíc nebude nic stát? Najděte si kolem sebe pár barevných předmětů a vyzkoušejte účinky barev na vlastní kůži.
Červená: Zahání únavu a negativní myšlenky, dodává vitalitu a podporuje ambice. Pokud vás čeká nějaká pracovní výzva a vy se spíš cítíte zralí na to, zalézt na celý den do peřin, zabořte oči do červené (raději ne do vína). Pozor, červenou barvou se můžete i ,předávkovat‘. Když je jí kolem vás moc, podporuje agresivitu.
Růžová: Uklidňuje a hladí, připomíná malá miminka a mírně zahřívá. Tlumí pocity podrážděnosti a evokuje nesobeckou náklonnost. Stimuluje představivost a intuici. Vyčistí vám hlavu od všech citových zmatků.
Oranžová: Jasný favorit proti zimní vyčerpanosti. Osvěžuje, povzbuzuje činnost mozku, funguje jako antidepresivum. Na nervové vyčerpání se doporučuje odstín meruňkový nebo broskvový (pro muže: světlejší oranžová, jakoby vyšisovaná).
Žlutá: Nabízí ostřejší a silnější účinky oranžové. Evokuje štěstí, slunce a podporuje intelektuální činnost. Posiluje paměť, pomáhá při rozhodování. Zkuste třeba žlutý zvýrazňovač. Na psaní, ne na jídlo.
Zelená: Vzpomínáte? To je barva přírody, kterou jsme už pět měsíců neviděli. Nahradit ji můžete (podle povahy) špenátem nebo mátou v mojitu. Zelená totiž uvolňuje stres a zklidňuje citová traumata. Vytváří pocit pohodlí a relaxace a pomáhá citově nejistým lidem. Třeba těm, co si nejsou jistí, že letos jaro vůbec přijde.
Modrá: Barva noční oblohy uklidňuje, uvolňuje a pomáhá nám odpočinout si. Energii nedodává, spíš uspává. Pomůže vám, pokud vás čekají školní zkoušky - inspiruje totiž mentální činnost, jasné myšlení a kreativitu.
Fialová: Tahle barva má na lidskou psychiku výjimečně silný účinek. Možná je to tím, že se v přírodě vyskytuje poměrně málo, takže tuhle barvu mají spíš umělé výrobky. Používá se v psychiatrii na zklidnění pacientů trpících nervovými chorobami. Jestli vás zimní temno dohnalo až k pocitům strachu nebo obsesím, fialová je vaše barva. Stimuluje představivost a intuici. Vyčistí vám hlavu od všech citových zmatků.
Bílá: Řeklo by se, že je to barva čistoty a nevinnosti, ale protože je to zároveň barva sněhu, na odstranění jarní únavy se nedoporučuje. Působí studeně a izoluje nás od ostatních lidí. Milost jí dáme až s prvními sněženkami.
Barvy, na které je lepší na jaře zapomenout, jsou černá, šedá a hnědá. Podle esoteriků mají hluboké mystické významy, ale nám bude stačit, že jsou depresivní, a to teď momentálně nepotřebujeme. Výjimku tvoří jen černá káva a hnědá čokoláda.
Barevné náladyOblečte si energii Veselá jídla Šťastné boty Svěží byt |
Který odstín je ten váš?
Nejoblíbenější barvou na světových vlajkách je červená. Nejoblíbenější barvou vůbec je modrá (vyzkoumáno na 13 000 lidí v 17 zemích).
Letošní módní trendy preferují mentolově zelenou, citronově žlutou a oranžovou. Přesto, když se rozhlédnete kolem sebe, nosíme všichni nejčastěji černou. Zvlášť na ulici. Černé kabáty, bundy i kožíšky, černé boty, kabelky a aktovky - jako na pohřbu.
Módní experti tvrdí, že je to tím, že černá navozuje pocit sebejistoty, profesionality s kryje nás před vnějšími vlivy. Určitě je to také dost pohodlné - černá se přece hodí ke všemu, hlavně k další černé. Ale kdyby měl každý na sobě alespoň jednu koukatelnou veselejší barvu, možná bychom nemuseli s jarní únavou tak zápasit. Třeba vaši oblíbenou. Máte takovou?
Oblíbené barvy jsou také zajímavý psychologický fenomén. Děti vám na požádání jmenují jako svou lásku některou z primárních barev. Jak stárneme, upřesňují se nám odstíny té dané barvy nebo se třeba úplně mění. Holčička, která jako malá miluje růžovou, přejde v pubertě na fialovou, ve středním věku na vínovou a v důchodu na odstín temného bordeaux. Například. Nebo můžete dojít ze žluté na olivovou, případně umbru pálenou.
Oblíbené barvy dospělých lidí v sobě skrývají příběhy, obrazy nebo místa, kde se jim líbilo. A když potom potřebujeme povzbudit v útlumu, stačí si tuhle oblíbenou barvu koupit do bytu (od květináče po gauč) nebo na sebe a účinek se dostaví. Zdá se vám to možná samozřejmé, ale není. Většinou se totiž obklopujeme barvami, které nám tak úplně nesedí – oblečení, které nosíme ze zvyku, nábytek, který jsme od někoho dostali, nebo obraz, který nám do kanceláře vnutil šéf. Já například miluju fialovou, ale nemám jediný fialový kousek oblečení a doma převládá béžová. Tak že bych si jako kovářova kobyla koupila aspoň fialový hrnek?
Čtěte v pondělním
magazínu ONA DNES
Jak spát méně, ale lépe? Která kosmetika je plná vitamínů? Celé téma o tom, co nám ještě na konci zimy "krade" a dává energii, čtěte v pondělní příloze.
