Na vlastní brněnské klinice ošetřuje Vladimír Jekl králíky, morčata nebo křečíky. | foto: Radim Strachoň, MAFRA

Císařský řez? Nejčastěji u králíků a morčat, líčí veterinář drobných savců

  • 1
Jedinou privátní klinikou zaměřenou na drobné savce v Česku i na Slovensku projde denně průměrně 35 až 50 zvířat, o které se stará celkem šest veterinářů. Jedním z nich je sedmačtyřicetiletý Vladimír Jekl, který se na svém předchozím pracovišti zabýval medicínou exotických zvířat.

Jenže morčat, křečíků či králíků přicházelo stále více. „Zpočátku třeba jeden až tři pacienti denně, poté jejich počet výrazně vzrostl,“ líčí odborník. A tak se s kolegou Karlem Hauptmanem před sedmi lety rozhodli zasvětit jim vlastní kliniku v brněnském Králově Poli, která nabízí malým mazlíčkům komplexní péči.

Zabýváte se drobnými savci. Můžu to tedy chápat tak, že jsou podmnožinou obecnější kategorie exotických zvířat?
Ano, přesně tak. Mezi exotická zvířata chovaná ze záliby řadíme všechna ostatní zvířata kromě psů a koček, přežvýkavců či třeba miniprasátek. Patří sem tedy exotičtí ptáci, částečně i dravci, plazi a poté právě drobní savci.

Která zvířata drobnými savci konkrétně myslíte? Napadá mě králík, morče nebo například i fretka, ale předpokládám, že to nejsou jen tato.
Kromě těchto druhů patří mezi drobné savce také činčila, potkan, křeček, pískomil, osmák degu, ale přicházejí i exotičtější zvířata. Například ježci afričtí, vakoveverky, psouni prérioví či burunduci, ale ti se u nás samozřejmě objevují v daleko menší míře.

Jak se veterinární péče o drobné savce liší od jiných domácích zvířat, jako jsou právě psi a kočky?
Každý druh, který k nám chodí, má specifickou anatomii a fyziologii. Králík, morče i ostatní býložraví drobní savci nemohou zvracet. Když pes spolkne cizí těleso, tak ho může vyzvracet, u drobných savců se toto nestane. Psi trpí na onemocnění dásní a některým drobným savcům se tyto komplikace také nevyhýbají. Ale králíkům, morčatům, činčilám a osmákům degu rostou zuby, tedy řezáky, třenové zuby i stoličky, po celý život. Mnohdy mají tyto druhy problémy právě se zuby, které se prodlužují a vytvoří se ostré hroty na stoličkách, jež zamezují správnému příjmu potravy. Zároveň ne všechna antibiotika, která se dávají psům a kočkám, se používají i u drobných savců, protože mohou způsobit závažné problémy až úhyn zvířete.

Někde jsem četla, že zuby mohou těmto zvířatům prorůst až do mozku. Je to pravda?
U osmáků degu může být kostěné ohraničení lebky trošku utlačené, takže v tomto případě ano, ale u ostatních druhů by to musel být opravdu hodně výrazný zánět, aby tento problém nastal. Jinak je tomu u dutiny nosní. U králíků může být zánět zubů na horní čelisti tak výrazný, že se infekce rozšíří pod oko nebo do dutiny nosní. Králík pak sice trpí dýchacími problémy, ale má přitom zánět zubu. U osmáků degu je to zase trošku specifičtější, jim kořeny zubů rostou do nosu a zvíře poté špatně dýchá.

Drobní savci, ať už morčata, králíci nebo křečci, se zdají být nenáročná zvířata, která mohou lidé pořídit za pár korun ve zverimexu, na rozdíl opět od psů či koček. Ale jsou to opravdu nenáročná zvířata?
Není tomu tak, každé z nich potřebuje správnou stravu a správný chov. Drobní savci jsou většinou společenská zvířata, takže je ideální mít minimálně dva jedince. Anebo jednoho, ale v tom případě se mu musí majitel náležitě věnovat, což často ale není možné. Dále je potřeba tato zvířata správně živit, bohužel jim nestačí nasypat granule. Například králíci a morčata potřebují spousty zeleného krmení, trávy a sena, přičemž granule by měli dostávat v minimálním množství. Spousta majitelů krmí směsí zrnin, což není ideální, mnohdy pak zvíře trpí obezitou a má problémy se zuby.

Chovatelé vymysleli aplikaci Tlappka, umožní získat radu veterináře na dálku

Někdy lidé pořizují tato zvířata pro své děti jako vůbec prvního mazlíčka tak, aby se ratolest naučila zodpovědnosti. Jsou to ale zvířata, na jejichž péči dítě stačí?
Záleží, jak staré dítě je. Ale pokud se bavíme o opravdu malých dětech, tak rodič má vždy zásadní úlohu o zvíře pečovat. Nemůžete dát šestiletému morče nebo králíka s představou, že se o něj bude sám starat. To určitě ne, odpovědnost je na rodičích.

Máte i vy sám mazlíčka?
Ano, máme doma králíky.

Jak rizikové jsou chirurgické zákroky u tak drobných zvířat?
Vždy záleží na tom, jaké má ambulance zkušenosti. V dřívější době nám například klienti volali, že jim jinde nabízeli kastraci a šance na přežití zvířete byla padesátiprocentní. Což samozřejmě u nás není. Ale stejně jako u lidí může dojít k anesteziologickým komplikacím, byť u minima případů, bavíme se tak asi o půlce procentu. Pokud máme pochybnosti o zdravotním stavu nebo se jedná o komplikovanější chirurgický zákrok či kastraci samice, tak odebíráme krev, abychom si byli jistí, že je všechno v pořádku. Stejně i tak má velká část větších pacientů v žíle zavedený katetr, tenkou hadičku, a dostávají kontinuální infuzi roztoků i při samotné operaci tak, abychom předešli jakýmkoliv komplikacím. Každé zvíře při zákroku zároveň monitorujeme, sledujeme například, jak dýchá nebo jaký má tep, a vždy má tento úkol na starosti jedna osoba, která anestezii hlídá. Vždy jsou tedy u operace minimálně dva lidé.

Krávy či prasata nemá kdo ošetřovat, veterináře víc táhnou domácí mazlíčci

S jakými největšími výzvami se na klinice potýkáte?
Jsou to určitě hrudní operace, například nádory brzlíku u starších králíků, které jsou relativně časté. A v podstatě jakékoliv další zákroky u velmi drobných savců, například u myši nebo křečíka. Jsou to pacienti o hmotnosti třeba patnácti nebo dvaceti gramů. U nich je potřeba postupovat velmi opatrně.

Co majitelé nejvíce podceňují, nebo naopak vůbec netuší, co se týče péče?
Výživa je alfa a omega a s ní bývají problémy nejčastěji. A také už samotný výběr zvířete ze zverimexu bývá problematický. Menší zvířata se sice líbí kupujícím a budoucím majitelům více, jenže tento nejmenší jedinec je obvykle už nemocný. Problém bývá i u zvířat, která mají kratší čelist. U psů, například mopsů, se už od jejich chovu ustupuje, protože mají od malička zdravotní problémy. To samé platí i u králíků, morčat. Trendem šlechtění je jejich velikost zmenšovat, jenže poté je menší i hlava, a jsou tak daleko častější komplikace s chrupem. Je také vědecky podloženo, že králíci, kteří mají uši dolů, tedy takzvaní berani, mají vyšší náchylnost k zánětům středního ucha a vyšší predispozici pro onemocnění zubů. Nezrazuji od toho, aby si lidé tato zvířata kupovali, ale měli by znát rizika, která do budoucna mohou jejich mazlíčka čekat.

Veterinář Vladimír Jekl se zabývá drobnými savci. Mezi exotičtější zvířata, o...

Jaké jsou největší mýty nebo nedorozumění spojené s péčí, které byste rád vyvrátil? Existuje konkrétní omyl, který se stále šíří?
Nejčastější mýtus souvisí opět s výživou. Mimo jiné to, že králík nemůže dostat trávu, protože by po ní měl průjem. Ale různé druhy travin jsou právě to nejlepší, co může králík dostat. Nabízení jakékoliv zelené potravy by však mělo být postupné, aby nedošlo k problémům s trávením.

Mají drobní savci problémy s porodem?
Komplikace se při porodu u fretek, králíků a hlodavců vyskytují vzácně. Pokud však k problémům dojde, například ke krvácení z porodních cest, je třeba je řešit ihned. V takových případech provádíme císařský řez, nejčastěji k této situaci dochází u králíků a morčat. Císařský řez jsem však prováděl například také u malé myšky nebo drápkaté opice.

Léky chybí už i pro zvířata. Nahrazují je těmi pro lidi, to může být nebezpečné

Co třeba nějaká nevšední situace z vaší práce, zajímavá historka o zvířeti s neobvyklou vadou či jeho majiteli?
Již několikrát k nám byli referováni králíci, kteří náhle bez zjevné příčiny přestali přijímat potravu a byli apatičtí. Vyšetření krve ani rentgenologické vyšetření nebylo průkazné. Palpačním vyšetřením byl však zjištěn útvar v dutině břišní klobásovitého tvaru. Ultrasonografické vyšetření poté potvrdilo přítomnost zánětu slepého střeva. Po jeho chirurgickém odstranění rychle došlo k úpravě zdravotního stavu a králíci začali přijímat potravu ihned po zotavení se z celkové anestezie. Mezi další zajímavé případy patří morčata, která jsou velmi aktivní, přijímají potravu bez problémů, ale hubnou. U těchto zvířat často diagnostikujeme hormonální problémy související s výskytem nádoru štítné žlázy, které se řeší buď podáním léčiv, nebo chirurgickým odnětím postižené části štítné žlázy.

Pro pomoc za vámi míří lidé z různých koutů republiky. Čím si to vysvětlujete?
Je to asi proto, že máme s těmito pacienty nejvíce zkušenosti, věnujeme se jim vlastně už od roku 2002, klinických případů tak máme hodně. Naše klinika je navíc vzdělávacím centrem pro studenty i pro veterinární lékaře. Nabízíme doktorům stáže a zároveň provádíme osvětu formou seminářů a praktických workshopů, kdy si veterinář může různé věci vyzkoušet tak, aby se zlepšila péče nejen v celé České republice, ale i na Slovensku a v okolních státech.

3. února 2023