„Brno a Jihomoravský kraj jsou pro nás významnými klienty,“ říká bohumínský rodák Jan Juchelka, jenž je zároveň prezidentem České bankovní asociace.
Brno trápí nedostupné bydlení, ceny hlavně u novostaveb se pohybují okolo 130 tisíc za metr čtvereční. Co s tímto problémem zmůžete?
Jako banky – mluvím teď za Českou bankovní asociaci – máme dostupnost bydlení a jeho financování jako jeden z pilířů, o kterém se bavíme i se státem. Vymýšlíme schéma, ve kterém se bude dát kombinovat pozemek města nebo obce s financováním ze strany banky a s kooperací třeba s developerem. Druhá věc je případná pomoc mladým lidem se získáním prvního bydlení. V tomhle jsou banky aktivní a zrovna na půdě hypotečního financování si velmi zuřivě konkurují. V Komerční bance jsme se podívali na cestu našeho klienta k vlastnímu bydlení. Vzali jsme naši produkci hypotečních úvěrů a produkci úvěrů na bydlení ze strany Modré pyramidy stavební spořitelny (která je členem finanční skupiny Komerční banky – pozn. red.) a dali je pod jednu střechu. Klientovi nabízíme jedno řešení, což nám přijde rozumnější, přehlednější, transparentnější a samozřejmě i efektivnější.
Sektorová daň by podtrhla nohy rozvoji Česka, říká šéf Komerční banky |
Jak můžete pomoct, aby se dostupné bydlení dostalo k co nejširšímu spektru zájemců?
Oba asi víme, že hlavním neuralgickým bodem nedostupnosti bydlení jsou dlouhé schvalovací procesy a jakási zabrzděná nabídka na straně nových bytů. To je primárně bolest velkých měst jako Brno. Tato otázka má víc směřovat na orgány, které rozhodují o povoleních ke stavbám. Co se týče dostupnosti financování nového bydlení, tady trh netrpělivě čeká na další potenciální snižování ceny peněz a řekněme regulatorní pravidla, která ale – musíme říct férově – Česká národní banka v poslední době rozvolnila. Doufáme, že pro klienty bude úroková sazba pomalu klesat.
Jan Juchelka
|
Nakolik je reálné, že půjdou dolů i ceny bytů?
Museli bychom se podívat do křišťálové koule. Nedovolím si jakkoliv spekulovat. To, co se dá reálně očekávat, je snížená cena financování, což neznamená automaticky sníženou cenu nemovitosti, ale nějakým způsobem to hraje pozitivní roli. Druhá věc je zmíněná kooperace s městy, obcemi, kraji a poskytování nájemního bydlení. Pro Brno, stejně jako pro každé jiné velké město, by byly pozitivní i změny v oblasti povolování staveb.
Je pro vás Brno lákavé i kvůli velkému množství vysokoškoláků, kteří v něm často zůstávají a uvažují o koupi vlastní nemovitosti?
Brno je pro nás klíčové místo. Obchodně je velmi aktivní, vyskytují se tady výroby a služby, které jsou mohutně zastoupeny napříč různými sektory. Financujeme tady různé rozvojové programy a investujeme do zlepšení života Brňanů a jejich okolí. Jsme jedním z největších financiérů nákupů elektrických vlaků krajem, což je obrovská transakce za 3,3 miliardy korun. Máme velmi čilou spolupráci s Brněnskými vodárnami a kanalizacemi, jimž poskytujeme úvěr přes 700 milionů korun na investici do čističky odpadních vod. A mohl bych pokračovat dál.
A ti vysokoškoláci?
Brno má velmi exkluzivní zázemí vysokých škol napříč různými obory včetně Vysokého učení technického. To je důležité i pro nás, protože na vyprahlém pracovním trhu bojujeme o talenty právě i z technických oborů s ostatními firmami. Snažíme se, aby se i těmto Brňanům dobře žilo a současně měli kvalitní zaměstnání, ideálně v Komerční bance.
Nové brněnské hlavní nádraží a vysokorychlostní tratě se možná budou stavět pomocí PPP projektů, tedy za spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Je to cesta k rychlejší realizaci?
Určitě ano. Máme velmi živý dialog s ministerstvem dopravy, který se týká výstavby silnic a železnic. Nechci se hřát na strategii ministerstva, nicméně víme, že jedním z jeho strategických úkolů je vystavět vysokorychlostní tratě. Co je však urgentnější, důležitější a Brňané to velmi dobře cítí, je dostavba dálnic a rychlostních silnic.
Vodní nádrž Nové Mlýny by měla dálnice D52 z Brna do Vídně překročit pomocí estakády.
U jakých projektů má taková spolupráce na jihu Moravy smysl? Například při dostavbě dálnice D52 na Vídeň?
Dnes se staví dálnice D4 z Prahy do jižních Čech, a to ve stanoveném čase a rozpočtu. Je to svým způsobem unikátní, velmi očekávané potvrzení toho, že jde o efektivní způsob výstavby. Jsme přesvědčeni, že se dá replikovat na další úseky jak dálnic, tak jiných silnic a případně i železnic. Na tohle téma se velmi intenzivně bavíme s ministerstvem.
Jaké specifické problémy podle vás trápí jižní Moravu mimo nedostupné bydlení?
Jižní Morava v širším kontextu je například součástí velmi mohutného dialogu o budoucnosti zemědělství v Evropě. Také jí krutě chybí dopravní spojení, a to jak trasa na Vídeň, tak zprůchodnění dálnice D1. Region a Brno potřebují být jednoduše dostupné a průjezdné, v tomhle smyslu je to hlavní strategický záměr. Vidíme, že místní politická reprezentace se hodně stará o to, aby lokální infrastruktura vzkvétala, ať už je to čistička odpadních vod, nebo další investice, které jako banky velmi podporujeme.
Zároveň ale nejen od developerů neustále slýcháme, že se v Brně málo staví. Souhlasíte?
Všude se málo staví, v tom není Brno specifické. To je naše sdílená bolest od Aše až po Třinec.
Jaké faktory za to mohou? Hlavně zdlouhavé procesy?
Definuji několik oblastí. První je příprava pozemků, územní rozhodování měst, uvědomění si celistvosti, organizace města a jeho architektury. Sekundárně povolovací řízení ke konkrétní stavbě. Terciárně dostupnost financování. Ta přitom paradoxně problém není.
25. května 2023 |
