Ke svojí lékařce šla tehdy devětapadesátiletá Jana Králiková s bolestí břicha, nakonec jí diagnostikovali jedno z nejagresivnějších onemocnění - rakovinu slinivky. „Každý se vás při této nemoci ptá, kolik let máte před sebou,“ říká Králiková, které se ve fakultní nemocnici ujal Michal Eid z onkologické ambulance pro solidní nádory. Při běžné léčbě agresivní nemoci by ji zbývalo zhruba dvanáct měsíců života.
Precizní medicína si klade za cíl umožnit pacientům léčbu „šitou na míru“. Snaží se popisovat nemoci na molekulární úrovni. „Není to tak, že pokud má pacient nádor slinivky, léčíme ho chemoterapií, a pokud se nález zhorší, léčíme ho jinou. My léčíme konkrétní mutaci v konkrétním nádoru,“ upřesňuje Eid s tím, že nestačí pouze vědět, kde se nádor nachází, ale musí se detailně pojmenovat.
Kvůli genetické vadě mají postižené plíce. Pacienty léčí nové centrum v Brně |
Když Králikové přišly výsledky z genetiky, potvrdila se mutace genu. Na základě toho pak Eid změnil léčbu na biologickou, která se používá například i u nádorů vaječníků. Prošla si i ozařováním. „Na posledním vyšetření jsme viděli nádory, které lezly do cév. Potom jsme ale zjistili, že šlo o poléčebnou jizvu a nádorové buňky zcela vymizely,“ podotýká Eid s tím, že nikdo z pracovišť na Moravě i v Čechách takovou reakci na léčbu ještě neviděl. Králíková má nyní dva roky po diagnóze, alespoň prozatím je vyléčená.
Podle Eida by rozšíření principu precizní medicíny mohlo znamenat lepší léčbu a také vyšší pravděpodobnost dostat se ke klinickým studiím nejenom v Česku, ale i mimo republiku. „Mělo by to vést k tomu, že nádory, které jsme považovali za naprosto prognosticky nepříznivé, najednou budou chronické,“ dodává Eid, podle něhož by centrum mohlo podpořit národní i mezinárodní spolupráci.
Postupy precizní medicíny nejsou vázány na konkrétní obor. I když dominuje u onkologických pacientů dětského věku i dospělých, začíná se rozšiřovat i u vzácných a ultra vzácných chorob a pacientů bez diagnózy. „Precizní medicína rozhodně není v Česku k dispozici všude, kde by měla být, a pro pacienty, kteří by ji potřebovali,“ uvádí Ondřej Slabý, vedoucí Centra precizní medicíny Fakultní nemocníce Brno.
Nové centrum v Brně propojí obory a pomůže ženám s endometriózou |
Centrum podle něho vyžaduje určité technologické, infrastrukturní a personální zázemí, které je nezbytné k molekulární charakterizaci každého onemocnění. „Začalo přibývat velké množství odborníků, kteří se s touto problematikou potýkají v rámci své rutinní klinické praxe. Situace tak začala vyžadovat určitou míru koordinace,“ odůvodňuje Slabý vytvoření centra.
Léčbě na míru se například na Klinice dětské onkologie věnují už víc než deset let, do programu zapojili přes 700 dětí s nádorovým onemocněním, i ze zahraničí. Rovněž na Interní hematologické a onkologické klinice FN Brno za tři roky projednala indikační komise případy více než 400 pacientů se solidními nádory, kteří měli různá onkologická onemocnění v pokročilém stádiu. „Cílenou terapii jsme zahájili v 72 případech a přibližně u poloviny sledujeme až zázračné efekty,“ doplňuje Eid, který je vedoucím indikační komise.
S Fakultní nemocnicí Brno také spolupracuje centrum Creatic brněnské Masarykovy univerzity, které by mělo pomoct s výrobou speciálních léků pro pacienty s konkrétním onemocněním. „Jsou odlišné od běžných léků, vznikají z buněk určitých nemocných pacientů,“ dodává ředitelka Centra excelence Creatic Regina Demlová.
