Utrácejí víc ženy, nebo muži? Ukazuje se, že nezodpovědná shopaholička je mýtus

  • 80
Žena kráčí obchodním domem s plnými taškami oblečení a bot a za ní se plouží nevrlý partner, jehož peníze utrácí. Takový obrázek často patří do stereotypních vtipů, které vykreslují ženy jako nezřízené závislačky, které se nedokážou držet zpátky, když přijde na nakupování. Jenže je to skutečně tak, nebo je za „shopaholičkami“ spíše síť mýtů a stereotypů?
Ilustrační fotografie

Vítr v peněžence?

Ženy jsou často zobrazované jako zběsile utrácející, obvykle v honbě za více outfity do již tak přecpaného šatníku. Od Lucy Ricardo v sitcomu I Love Lucy z 50. let přes Rebeccu Bloomwoodovu v sérii Sophie Kinselly až po Carrie Bradshawovou v Sexu ve městě, byly ženy po celá desetiletí ukazované jako osoby, které dělají špatná finanční rozhodnutí a peníze dokážou často pouze utrácet.

Marnotratné ženy jsou mýtus. Častěji sice nakupují, ale muži víc utrácejí

Toto zobrazování žen dokládají i výzkumy. Podle studie od banky Starling, která analyzovala 300 finančních článků, 65 procent z nich ženy označilo jako „příliš utrácející“ a radilo jim omezit nákupy, šetřit menší částky nebo si sehnat někoho, kdo je bude finančně podporovat. Zato 70 procent článků o financích zaměřených na muže se soustředilo na udržení peněz a 60 procent jim radilo, jako by měli v oblasti financí vzdělání.

ilustrační snímek

Muži hýří víc

Ženy jsou sice obvykle zobrazované jako marnotratné a rozhazovačné, s neukojitelnou touhou utrácet, jenže studie mluví trochu jinak – v utrácení rozhodně nejsou samy.

Například firma Deloitte shromažďovala šest měsíců data ze třiadvaceti zemí. Ukázalo se, že muži utrácejí stejně často jako ženy, a dokonce na své nákupy vydávají více peněz, a to o téměř 40 procent. I do jejich košíků přitom padá oblečení, doplňky, osobní věci a jídlo a pití.

Záleží také na úhlu pohledu. Ženy totiž mají tendenci označovat za utrácení menší výdaje než muži. Ty z nich, které uvedly, že si za minulý měsíc dopřály něco navíc, za to utratily průměrně 28 dolarů (650 korun), zatímco muži 39 dolarů (900 korun). Více utrácejí zejména mileniálové, a to o 20 dolarů víc než ženy. A útrata mužů také tvoří víc než polovinu (57 procent) globálních výdajů na jídlo a pití.

Princezna je krásná a čeká na prince. Stereotypy v pohádkách škodí nejen dětem

Tento průzkum dokládá i dřívější společnosti Gallup z roku 2011. Podle něj muži průměrně utratí o 11 dolarů víc než ženy. Ukázalo se také, že méně srovnávají ceny a rychleji objednávají. To souvisí i s tím, že výrazněji více utrácejí za impulsivní nákupy.

Další průzkum společnosti Experian z roku 2014 pak uvádí, že muži mají v průměru o 4,3 procenta více dluhů než ženy, berou si větší hypotéky a častěji platí se zpožděním.

Přestože muži často více vydělávají, podle OSN do rodinného rozpočtu vrací pouze 35 procent. U žen je to přitom až 90 procent. Další výzkum přitom ukázal, že když se více příjmů vloží do rukou žen, zlepší se výživa dětí, zdravotní péče a vzdělání. Zlepšení – nejen finančního – postavení dívek a žen a zajištění, aby byly odměňovány přiměřeně a stejně jako muži, by tak měl být jeden z klíčů k řešení chudoby.

Ilustrační snímek

Kde se mýtus vzal?

Historicky byla ženám ve společnosti přiřazena role spojená s péčí o domácnost a rodinu. Jenže chod domácnosti zajišťuje právě také nakupování. Jídlo, hygienické potřeby a další nezbytnosti tak logicky kupovaly častěji než muži.

Jenže překvapivě nejen pro sebe, ale také pro děti, manžely a další příbuzné. Například podle britského výzkumu si muži zvládnou koupit jen asi třetinu oblečení, které mají v šatníku. O zbytek se starají ženy, které touto činností stráví až čtyřicet dní za život.

Jak zvládnout rok bez nakupování? Zkuste udržet svůj šatník na dietě

Ale zpět k historii, kdy ženy měly, a bohužel někde stále mají, omezený přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem. Byly pak odkázány na domácí sféru a nakupování se tak stalo jednou z mála aktivit, kterou mohly ovlivňovat, obzvlášť pokud neměly ani vlastní příjem.

A žena bez příjmu bohužel není zcela ojedinělá ani nyní. Podle loňských zjištění se finančně nezávislých cítí pouze 45 procent žen. Podle jiného zdroje více než jedna ze tří žen, která žije s partnerem, tvrdí, že by to finančně nezvládla, kdyby se zítra rozešli.

Právě od hospodaření s manželovými penězi se může odvíjet představa, že ženy utrácejí nezřízeně a za nesmysly. Jenže péče o domácnost a o děti je práce na plný úvazek, za kterou některá hnutí dokonce prosazují reálnou mzdu. Nemluvě o neplacené druhé směně, což je práce, kterou stále nejčastěji vykonávají i pracující ženy v domácnosti. Zahrnuje nejen uklízení, vaření či péči, ale také management rodiny.

Druhá směna v domácnosti. Ženy na ní pracují bez mzdy, a často i bez vděku

Mýtus o shopaholičkách ale může jít ještě hlouběji do dětství, kdy malé holčičky často slýchají, že dívkám nejde matematika a počty. Tyto stereotypy může v dívkách upevňovat už výchova. Podle jedné ze studií rodiče často mluví se svými potomky o penězích podle toho, zda jsou chlapci či děvčata.

Asi není překvapením, že věci jako kreditní karty či investování podle zmíněné studie častěji probírali s chlapci, zatímco s dívkami se více řešily rodinné rozpočty, sledování výdajů a spoření. Rodiny tak často v lidech nevědomky podporují stereotypy o nadměrném utrácení.

Kdo podle vás utrácí víc?

celkem hlasů: 411