Každý máme své oblíbené pořady, seriály nebo filmy. Může jít o komedie, dramata, thrillery, kriminálky, romantické ságy, sci-fi nebo dokumenty. A vybíráme si je na běžné nebo placené televizi. Napadlo vás ale někdy, jak moc ovlivňuje to, na co se rádi díváme, jakými lidmi vlastně jsme?
Přátelé, Teorie velkého třesku, Pustina, Hra o trůny, Červený trpaslík, Akta X, Comeback, Simpsonovi, Černobyl, M.A.S.H, Zaklínač, Dr. House, Kriminálka Anděl, Hra na oliheň, ... To je jen krátký výčet populárních názvů televizních sérií dnešní či nedávné doby. Určitě je znáte, minimálně z doslechu. Kdo nejpozději v posledních dvou letech nepodlehl kouzlu nějakého seriálu, nechť nám odpustí, že se ho toto téma netýká. Ale bude patřit k menšině.
Podle výsledků Asociace televizních organizací během pandemie výrazně vzrostlo sledování televize. V roce 2020 dosáhl celoroční průměr pobytu diváků u zapnutých obrazovek rekordních čísel. Za 24 let existence peoplemetrového měření jde o bez minuty čtyři hodiny denně. Loni v lednu už to výsledky vytáhly až na čtyři hodiny a 45 minut. A to v nich není započítána sledovanost dětmi pod patnáct let.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
