ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Terapeut je průvodce, který ukazuje cestu. Největší kus práce je ovšem na vás

  • 0
Pomáhá mi psychoterapie, či nikoliv? Tuto otázku si pokládá mnoho lidí, kteří tímto procesem prochází, přestože existuje soubor jasných znaků, kdy psychoterapie zabírá. Zeptali jsme se proto psychoterapeutky Šárky Hrabovské, jak poznat, že jdete správnou cestou.

Záleží samozřejmě na tom, co přesně v terapii řešíte, ale obecně si lze zlepšení odškrtávat na seznamu, který může vypadat třeba takto:

  • Cítím se po terapii vždy lépe, důvěřuji terapeutovi
  • Snižuje se u mne nutkavé a náhražkové chování
  • Můj vnitřní kritik slábne
  • Lépe vnímám a chápu své emoce
  • Máte chuť se o sebe starat i plány do budoucna
  • Dobře si organizuji čas, lépe plánuji
    • Daří se mi vymezovat si hranice a říkat „ne“
    • Oceňuji, kde se mi daří, a vidím své úspěchy
    • Moje okolí si všímá změn k lepšímu (nebo změn)
    • Snáze a lépe komunikuji s okolím
    • Cítím se fyzicky lépe, mám více sil
    • Můj životní příběh mi začíná dávat smysl

Jasným znakem úspěšně nastoupené psychoterapie je to, že se naší duši daří lépe. To je zřejmé. Ale další signály, jako je třeba zlepšení fyzických pocitů či kondice nebo vyrovnání chutí k jídlu, to už často přehlížíme. Prostě je nám lépe.

Jenže, co když není? Na to jsme se zeptali psychoterapeutky se soukromou praxí Šárky Hrabovské. Podle ní je velmi individuální, za jak dlouho můžeme očekávat změnu. „Platí, že každá změna vyžaduje trochu trpělivosti a času. Podle zkušeností z mé praxe by měl obvykle klient nebo jeho okolí zaznamenat alespoň nějaké zlepšení své situace do pátého až sedmého setkání, zpravidla i dříve,“ říká terapeutka.

Někdy se může stát, že i pod vedením odborníka jdeme špatným směrem. Jak to poznat? „Když ani po pátém, sedmém či desátém sezení nevidíme žádné zlepšení. Necítíme, že jsme se posunuli o kousek blíž k cíli nebo se od něj dokonce vzdalujeme,“ radí Šárka Hrabovská.

Pohoda netrvá pořád, je dobré naučit se čelit potížím, radí terapeutka

„Je dobré dát na svůj vnitřní hlas, na svůj vlastní pocit. Pokud mám dojem, že mi terapie nic nedává a není užitečná, velmi pravděpodobně to tak i bude,“ vysvětluje.

Možná to svádí k otázce, jestli je psychoterapie vždy spásná. Co když klient již vystřídal řadu terapeutů, ale začíná upadat do skepse, že „pro terapie asi není vhodný typ“? „Možná ještě nenašel vhodný typ terapie nebo terapeuta pro sebe,“ uvažuje psychoterapeutka.

Psychoterapeutka Šárka Hrabovská

„Znám řadu klientů, kteří našli toho pravého terapeuta až na několikátý pokus. Obdivuji je, že byli odhodlaní a nevzdali se. Správným terapeutem mám na mysli takového, který má patřičné vzdělání, vyhovuje vám jeho osobnost, způsob práce a terapeutické zaměření. Terapeut, který vám není sympatický, vám nikdy nepomůže, ať je sebelepším odborníkem,“ míní.

Terapeut, který vám není sympatický, vám nikdy nepomůže.

Psychoterapeutka Šárka Hrabovská

Psychoterapie sama o sobě nemusí být vždy všespásná, ale může být velmi nápomocná při řešení životních těžkostí či seberozvoji. Řada klientů volí terapii jako podpůrnou a doplňující při své medikaci (úzkosti, paniky, deprese, aj.) ale i zde platí, že člověku nemusí vyhovovat hned první terapeut, kterého osloví.

Psychoterapie není jen v rukou terapeuta

„To rozhodně ne. A myslím, že to poznáte už v první chvíli, kdy si odnesete minimálně jedno doporučení pro všední den. Psychoterapeut je průvodce, koriguje vaši cestu, umí ji zhodnotit, zhodnotit změny a navést vás správným směrem. Ale ten největší kus práce vykonáte vy,“ upozorňuje Šárka Hrabovská.

„A na to je dobré nezapomínat. I úleva těsně po terapii je o úlevě ze složeného vagonu uhlí, ale bolavá záda po práci zůstávají, těm už se musíte věnovat nejpozději zítra a pak každý den, do další terapie.“

Jak překonat sebeklam. Trápíme se svým vlastním ideálem, říká terapeutka

Někdy se stane, že je člověku těžko, do termínu prvního sezení však ještě zbývá mnoho dní nebo dokonce týdnů. Můžeme si nějak pomoci sami? Existuje nějaká univerzální rada nebo první pomoc?

Může být seznam myšlenek, deníček nebo myšlenková mapa z dob krize dobrým materiálem i pro našeho budoucího terapeuta? Podle Šárky Hrabovské to může být dobrý odrazový můstek do budoucna.

„Tady hodně záleží, co si přejete změnit či zlepšit ve svém životě. S čím do terapie jdete. Obecně je fajn všímat si, co nám v náročné situaci pomáhá ji překlenout, ustát, zmírnit. Vysledovat to, co nám, byť i trošičku funguje. Mohou to být i maličkosti,“ radí.

Jednoduchá rada je: dělejte toho víc. Funguje vám procházka? Tak se jděte projít. Funguje vám sdílení? Zavolejte kamarádce či někomu z rodiny. Funguje vám zapsat si myšlenky a pocity? Udělejte to. A pokud nic takového nenajdete, tak si alespoň všímejte toho, co nechcete změnit, co vám vyhovuje tak, jak to je.

„Není výjimkou, že klient si k prvnímu setkání přinese třeba na papíře sepsaná témata, situace, myšlenky a pocity, kterým se chce v rozhovoru s terapeutem věnovat,“ vysvětluje terapeutka.

„Sepsání myšlenek, deníček nebo myšlenková mapa může být užitečná zejména klientovi, aby si urovnal myšlenky a pocity, formuloval je do slov, ujasnil si, co vlastně na terapii chce řešit nebo čím chce začít. Je to jistě dobrý odrazový můstek k prvnímu rozhovoru, ale podmínka to není,“ dodává Šárka Hrabovská.

Vybrali jste si terapeuta dobře? To poznáte podle toho, že se cítíte lépe. Dobrá psychoterapie vám uleví a důvěra v terapeuta se promítne i do vaší důvěry v sebe samotné. Tak poznáte, že je vše na dobré cestě.

Vyhledal/a jste už pomoc psychoterapeuta?

celkem hlasů: 58