Kelley v dětství lidé říkali, jak má dokonalou tvář a vlasy. Nikdo se neodvážil hodnotit její postavu a celkový vzhled, protože už v sedmi letech měla výraznou nadváhu.
Zneužívání začalo, když jí bylo šest. Měla strach někomu o chování strýce říct. Bála se, že jí pak ublíží ještě víc.
Strach a úzkosti tak každý večer zaháněla sama jídlem v dětském pokoji. Cpala se, dokud se jí nezačalo dělat špatně.
„Vinila jsem sebe samu za to, co se dělo. Myslela jsem si, že si za všechno můžu sama. Dokázala jsem vše odpustit ostatním i jemu, ale nedokázala jsem dlouhá léta odpustit sama sobě, což byla chyba,“ svěřila se Kelley.
Pro razantní změnu se rozhodla až po terapeutických sezeních, během kterých odhalila hrůzné zážitky z dětství. Do roku 2016 toto tajemství držela v sobě, protože se bála reakce násilníka. Před třemi lety ale zemřel, Kelley prolomila dlouholeté mlčení a poprvé se někomu svěřila.
Kelley se svým synem
„Měla jsem to udělat už dávno, bylo by mi lépe. Měla jsem to všem říct a jít na terapii, protože svou vyléčenou závislost na jídle jsem pak zaháněla další – na nakupování. Na Vánoce jsem naplnila celý obývací pokoj jen dárky pro syna. Pak jsem začala být závislá na hraní na automatech a nakonec na lécích na předpis,“ svěřila se pro E!News.
Paradoxem je, že sama pracuje celý život jako sociální pracovnice a pomáhá lidem, kteří jsou v podobné situaci jako byla ona.
Kelley se synem dnes
„Nechci teď přehnanou pozornost nebo lítost. Chci jen pomoct dalším lidem. Je zbytečné ničit si život, když je řešení,“ myslí si Kelley, která si kvůli obezitě nechala zmenšit žaludek, aby neměla tak velkou chuť k jídlu.
Pro operaci se rozhodla před lety a zhubla díky ní přes sto kilogramů. Následně si pak nechala chirurgicky odstranit i vytahanou kůži, která jí vadila.
„Nemohla jsem dál přihlížet tomu, jak se za mě stydí můj vlastní syn a nechce se mnou chodit ven, protože jsem tlustá. Ničila jsem si zdraví, riskovala jsem, že zemřu předčasně a nebudu tady pro mé vlastní dítě,“ doplnila. O své životní cestě dokonce napsala knihu s názvem „You have such a pretty face“ a plánuje napsat další. Motivací jsou pro ni vzkazy od lidí, kterým její otevřená zpověď pomohla.
