S Hynkem jsem se seznámila před více než rokem. Tehdy jsem nastoupila do jedné vinárny jako barmanka a on tam často po práci zašel s kolegy na skleničku. Hned ten můj první pracovní den jsme si padli do oka. Hynek byl se mnou až do zavíračky a pak mě taxíkem vyprovodil domů. Druhý den přišel znovu, pak i ten další, až jsem svolila ke schůzce.
Začali jsme spolu chodit
Na první rande budu dlouho vzpomínat, courali jsme po Petříně, zašli do kina a na skleničku. Sem tam padla nějaká pusa, víc si Hynek nedovolil. Choval se úplně jinak než muži, se kterými jsem chodila před ním.
Řekl mi, že se mu hrozně líbím a nechce, abych si o něm myslela, že mě musí hned dostat do postele. Na pátém setkání jsme se ale už do ní dostali. Bylo to skvělé. Jediné, co kazilo náš vztah, byla moje práce. Viděli jsme se sice často, ale jen proto, že Hynek za mnou chodil po práci do vinárny. Když jsem měla volno, byl většinou všední den a Hynek často pracoval až do večera. Alespoň jeden den o víkendu jsme za dva měsíce spolu zažili jen párkrát.
Dala jsem nakonec výpověď. Měla jsem velké štěstí, kamarádka mi dohodila místo v takové milé rodinné kavárně, kde mám prakticky normální pracovní dobu, jako kdybych pracovala někde v kanceláři.
Hynkův otec mě uchvátil
Od té doby jsme s Hynkem na sebe měli spoustu času. Po půl roce jsme si pronajali malinký byt a začali spolu žít. Tehdy jsme se také navzájem seznámili s našimi rodinami. Hynek svého pravého otce nikdy nepoznal, jeho matku opustil hned, jak se dozvěděl, že bude otcem. Když bylo Hynkovi pět let, matka se vdala za mladšího muže a ten Hynka adoptoval. Hynek o něm vždycky mluvil moc hezky. Mají prý spolu odjakživa skvělý kamarádský vztah. Hynek má ještě mladší sestru.
Návštěvy u Hynkových rodičů jsem se dost bála, na Hynkovi mi moc záleželo a měla jsem strach, abych se jim líbila. Bála jsem se zbytečně. Maminka je moc milá. Ovšem otec mě přiváděl do rozpaků, po celou dobu ze mě prakticky nespustil oči. Kdykoliv jsem na něj pohlédla, buď se už na mě díval, nebo to okamžitě udělal. Je neskutečně charismatický a moc pěkný chlap. Cítila jsem, jak se mi z jeho pohledů úplně podlamují kolena. Měla jsem pocit, že to musí všichni vidět a bylo mi to jedno. Ale vzhledem k tomu, že nálada byla naprosto uvolněná, pochopila jsem, že o "tom" víme jen my dva. Probíhalo mezi námi něco zvláštního, nedefinovatelného.
Nemohla jsem Kamila vyhnat z hlavy
Od prvního setkání nebylo snad hodiny, abych si na Kamila, tak se Hynkův otec jmenuje, nevzpomněla. Stále jsem měla před očima ten jeho pohled, který mě doslova přikovával k zemi.
I další návštěvy u Hynkových rodičů se nesly ve stejném duchu, Kamil se na mě vážně díval a já se propadala, jako by mě hypnotizoval. Při každé návštěvě se vždy posunul o kousek dál. Při loučení mi dlouho tiskl ruku, když se nikdo nedíval, pohladil mě a dokonce i políbil. A já se nikdy neozvala. Pak mi jednou vtiskl do ruky lístek se svým telefonním číslem a vzkazem, abych mu zavolala.
S Kamilem se tajně scházíme
Hned druhý den jsem vytočila Kamilovo číslo. Domluvili jsme si schůzku ve vinárně, ale ani na chvíli jsme se tam nezdrželi, Kamil mě odvezl do bytu svého kamaráda, který si půjčil. Naše milování bylo nádherné, nikdy jsem nic podobného nezažila.
Už se stýkáme několik měsíců a naše schůzky jsou čím dál tím víc vášnivější. Úplně jsem ztratila hlavu a Kamil je na tom stejně. Miluji ho tak, že bych asi raději umřela, než o něj přišla. Jsem jako puberťačka, která se poprvé zamilovala, a to mi už brzy bude osmadvacet. Nikdy jsem nic takového nepoznala, ani s Hynkem, se kterým jsem ještě nedávno plánovala budoucnost.
On ji plánuje dál, já se z toho zatím úspěšně vykrucuji. Mám ho moc ráda, nechci o něj přijít, ale je tady Kamil... Nedávno mi řekl, že uvažuje o rozvodu. Strašně toužím přestat se skrývat, být s ním, společně žít, ale podvědomě cítím, že to nejde. Zveřejnění našeho vztahu by bylo draze zaplaceno. A kdoví, jestli bychom to zvládli. Co byste na mém místě udělaly vy?
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 10. ledna 2011. Anketa je uzavřena.
názor odborníkaVáš příběh připomíná pohádku, v níž princezna čeká na hradě na prince. Kolem je příkop se třemi mosty: železným, stříbrným a zlatým. Princezna samozřejmě pošle k šípku ty, co jedou po železném a stříbrném, čeká totiž na prince, co pojede po zlatém (ten bude po princezně toužit tak, že mu bude jedno, že poničí nějaké zlato). |
